Social environment in school and inclusive education

Result code in IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F61989592%3A15410%2F18%3A73593472" target="_blank" >RIV/61989592:15410/18:73593472 - isvavai.cz</a>

Result on the web

<a href="http://dx.doi.org/10.5507/pdf.18.24452951" target="_blank" >http://dx.doi.org/10.5507/pdf.18.24452951</a>

DOI - Digital Object Identifier

<a href="http://dx.doi.org/10.5507/pdf.18.24452951" target="_blank" >10.5507/pdf.18.24452951</a>

Result language

čeština

Original language name

Sociální prostředí ve škole a inkluzivní vzdělávání

Original language description

publikace je výsledkem projektu „Sociální prostředí ve škole a inkluzivní vzdělávání“, který je třetí etapou ze tří. Postupně se tým zaměřoval na žáky se speciálními vzdělávacími potřebami (2015), rodiče (2016) a nakonec školní prostředí – pedagogy a spolužáky (2017) a jejich role v procesu výchovy a vzdělávání. Právě škola jako komplexní prostředí, tvořená pedagogy a spolužáky, tvoří klima a podmínky pro vzdělávání žáků se zdravotním postižením. Pedagogové, kteří se podílejí na prezentovaném výzkumu, se pozitivně podílejí na zdravotně postižených, více než polovina z nich má obavy z nedostatečné podpory integrovaného vzdělávání z odborných pracovišť, realizují vyšší pracovní zátěž, ale zdá se, že implementace inkluzivního vzdělávání nezpůsobuje zvýšenou stresovou úroveň jim. Polovina informátorů pociťuje nedostatek kompetencí a v důsledku toho také obavy, zda nebudou schopni věnovat dostatečnou pozornost žákům se speciálními potřebami. Dále naši informátoři projevili ochotu přijmout žáka se specifickými potřebami a možná i spolupráci s asistentem. Práce založené na individuálním plánu jsou přijímány informátory a jsou považovány za přínosné. Oni však informovali o obavách, že pracují se studenty s poruchami chování v rozsahu agresivity jako neúspěšně, zatímco u práce se žáky s poruchami pozornosti se nezdá, že by vyvolávala nějaké obavy. Téměř polovina informátorů vyjádřila své obavy ohledně přijetí žáků se specifickými potřebami do společnosti neporušené skupiny ve třídě. Můžeme ale konstatovat, že vzorek informátorů, který byl řešen v našem výzkumu, prokázal vědomou ochotu spolupracovat na projektech individuálního začleňování. Cílem však jsou obavy o klíčové body týkající se nedostatku odborných kompetencí a podpory a účinnosti takové vzdělávací práce. V textu je dále představena studie zaměřená na skupinu adolescentů – žáků středních škol maturitního a nematuritního typu studia. Předmětem zkoumání byly jejich postoje a názory na osoby s postižením. Předpoklad dobré orientace v uvedené problematice a ujasněných postojů, podpořený výsledky analýzy rámcových vzdělávacích programů, se nepotvrdil. Jedním z důvodů nízké informovanosti sledovaného vzorku žáků středních škol byla absence této problematiky ve výuce. Závěr výzkumu se potvrdil také ve výsledcích analýzy několika školních vzdělávacích programů, které jsou veřejně přístupné a v dalším textu práce jsou uvedeny. Prezentované výsledky výzkumu ukazují na poměrně vysokou úroveň empatie a emocionálního vkladu adolescentů do pojetíosob s postižením, ale velmi nízkou informovanost o této problematice, včetně dovednostní složky. Jako pozitivní faktor je však třeba podtrhnout skutečnost, že si sami uvědomují absenci vědomostí a požadují jejich zařazení do výuky. Výzkum nepotvrdil rozdíly mezi skupinami žáků maturitních a nematuritních studijních programů.

Czech name

Sociální prostředí ve škole a inkluzivní vzdělávání

Czech description

publikace je výsledkem projektu „Sociální prostředí ve škole a inkluzivní vzdělávání“, který je třetí etapou ze tří. Postupně se tým zaměřoval na žáky se speciálními vzdělávacími potřebami (2015), rodiče (2016) a nakonec školní prostředí – pedagogy a spolužáky (2017) a jejich role v procesu výchovy a vzdělávání. Právě škola jako komplexní prostředí, tvořená pedagogy a spolužáky, tvoří klima a podmínky pro vzdělávání žáků se zdravotním postižením. Pedagogové, kteří se podílejí na prezentovaném výzkumu, se pozitivně podílejí na zdravotně postižených, více než polovina z nich má obavy z nedostatečné podpory integrovaného vzdělávání z odborných pracovišť, realizují vyšší pracovní zátěž, ale zdá se, že implementace inkluzivního vzdělávání nezpůsobuje zvýšenou stresovou úroveň jim. Polovina informátorů pociťuje nedostatek kompetencí a v důsledku toho také obavy, zda nebudou schopni věnovat dostatečnou pozornost žákům se speciálními potřebami. Dále naši informátoři projevili ochotu přijmout žáka se specifickými potřebami a možná i spolupráci s asistentem. Práce založené na individuálním plánu jsou přijímány informátory a jsou považovány za přínosné. Oni však informovali o obavách, že pracují se studenty s poruchami chování v rozsahu agresivity jako neúspěšně, zatímco u práce se žáky s poruchami pozornosti se nezdá, že by vyvolávala nějaké obavy. Téměř polovina informátorů vyjádřila své obavy ohledně přijetí žáků se specifickými potřebami do společnosti neporušené skupiny ve třídě. Můžeme ale konstatovat, že vzorek informátorů, který byl řešen v našem výzkumu, prokázal vědomou ochotu spolupracovat na projektech individuálního začleňování. Cílem však jsou obavy o klíčové body týkající se nedostatku odborných kompetencí a podpory a účinnosti takové vzdělávací práce. V textu je dále představena studie zaměřená na skupinu adolescentů – žáků středních škol maturitního a nematuritního typu studia. Předmětem zkoumání byly jejich postoje a názory na osoby s postižením. Předpoklad dobré orientace v uvedené problematice a ujasněných postojů, podpořený výsledky analýzy rámcových vzdělávacích programů, se nepotvrdil. Jedním z důvodů nízké informovanosti sledovaného vzorku žáků středních škol byla absence této problematiky ve výuce. Závěr výzkumu se potvrdil také ve výsledcích analýzy několika školních vzdělávacích programů, které jsou veřejně přístupné a v dalším textu práce jsou uvedeny. Prezentované výsledky výzkumu ukazují na poměrně vysokou úroveň empatie a emocionálního vkladu adolescentů do pojetíosob s postižením, ale velmi nízkou informovanost o této problematice, včetně dovednostní složky. Jako pozitivní faktor je však třeba podtrhnout skutečnost, že si sami uvědomují absenci vědomostí a požadují jejich zařazení do výuky. Výzkum nepotvrdil rozdíly mezi skupinami žáků maturitních a nematuritních studijních programů.

Type

B - Specialist book

CEP classification

—

OECD FORD branch

50302 - Education, special (to gifted persons, those with learning disabilities)

Project

—

Continuities

S - Specificky vyzkum na vysokych skolach

Publication year

2018

Confidentiality

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

ISBN

978-80-244-5295-1

Number of pages

103

Publisher name

Univerzita Palackého v Olomouci

Place of publication

Olomouc

UT code for WoS book

—