All

What are you looking for?

All
Projects
Results
Organizations

Quick search

  • Projects supported by TA ČR
  • Excellent projects
  • Projects with the highest public support
  • Current projects

Smart search

  • That is how I find a specific +word
  • That is how I leave the -word out of the results
  • “That is how I can find the whole phrase”

Asian pears in climatic condition of the Czech Republic: cultivation, pomology, storage and diseases

The result's identifiers

  • Result code in IS VaVaI

    <a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F62156489%3A43510%2F18%3A43914785" target="_blank" >RIV/62156489:43510/18:43914785 - isvavai.cz</a>

  • Alternative codes found

    RIV/00027006:_____/18:00005188

  • Result on the web

  • DOI - Digital Object Identifier

Alternative languages

  • Result language

    čeština

  • Original language name

    Asijské hrušně v podmínkách České republiky: pěstování, pomologie, skladování a choroby

  • Original language description

    Pěstování hrušní tvoří nedílnou součást ovocnářství České republiky již od dob tzv. první republiky, kdy byla naše země významným exportérem hrušek a švestek. V 80. letech 20. století bylo pěstování hrušní poznamenáno epidemickým výskytem onemocnění známého jako spála růžovitých (Erwinia amylovora) a mnoho výsadeb bylo v důsledku této epidemie vyklučeno. Z tohoto úpadku se hrušňové výsadby doposud zcela nevzpamatovaly. Proto byl v letech 2012-2016 realizován projekt, jehož cílem bylo podpořit rozvoj pěstování hrušní od školkařské produkce, přes ochranu vůči chorobám až po skladování hrušek v nejmodernějších skladovacích technologiích. V rámci projektu byly vyhodnoceny a navrženy vhodné podnože pro asijské odrůdy hrušní nezbytné pro školkařské provozy. Ze zjištěných výsledků lze jako optimální podnože považovat semenáče Pyrus communis a Pyrus betulifolia, Pyrodwarf a FOXU. Naopak zcela nevhodné jsou kdouloňové podnože. Při hodnocení vhodnosti odrůd pro podmínky České republiky se ukázalo, že všechny odrůdy v hodnocení obstály. Lze je tedy více méně úspěšně pěstovat v rámci podmínek jižní Moravy. Pro ostatní regiony ČR je potřebné provést další hodnocení. V podmínkách Lednice se jako vysoce nadprůměrné svou kvalitou plodů ukázaly odrůdy &apos;Zao Su Li&apos;, &apos;Ju Li&apos;, &apos;Shinseiki&apos;, a také odrůda evropského typu &apos;Kirgizkaja zimnaja&apos;. Plodnost odrůd, pomineme-li fakt poškození mrazem v letech 2016-2017, je významným odrůdovým znakem. Téměř všechny odrůdy odvozené od Pyrus pyrifolia (např. Pung Su, Nijisseiki, Chojuro, Hosui apod.) mají sklon přeplozovat a vyžadují probírku plodů. Nižší plodnost ve vztahu k velikosti plodů pak mají velkoplodé odrůdy. Nižší plodností se vyznačovala odrůda &apos;Hooď a obě evropské odrůdy &apos;Kirgizkaja zimnaja&apos; a &apos;Talgarskaja krasavica&apos;. Odrůdy, které se projevily průměrně největšími plody na úrovni až 290 g, byly &apos;Jin Hua&apos;, &apos;Dangshansu Li&apos;, &apos;Sha Li&apos; a s extrémně velkými plody i přes 500 g odrůda &apos;Wu Jiu Xiang&apos;. Z obsahových látek měřených v tomto prvotním screeningu byly hodnoty cukernatosti průměrně nejvyšší u odrůd &apos;Shinseiki&apos;, &apos;Ping Guo Li&apos; a &apos;Chojuro&apos;. Celkové kyseliny byly nejvyšší u všech mezidruhových kříženců &apos;Kieffer&apos;, &apos;Hooď a &apos;Wu Jiu Xiang&apos;. V rámci skladování v neřízených podmínkách tedy v domácích sklepech či jednoduchých chladírnách se jako dobře skladovatelné ukázaly odrůdy &apos;Ping Guo Li&apos; a &apos;Mut Chen&apos; se skladovatelností min. do února. Z letních odrůd nezvykle dlouho vydrží i odrůda &apos;Zao Su Li&apos;. Teplota skladování má mnohem větší vliv na změny sledovaných fyzikálně- chemických parametrů asijských plodů hrušní než úprava plynného složení okolní atmosféry v chladírenském prostoru. Ve fázi oteplení plodu v podmínkách shelf life je pokles pevnosti dužniny statisticky nevýznamný a není senzoricky spojený s vjemem měknutí (máslovitou texturou) jako u evropských hrušek. Vhodné mikroklimatické parametry pro dlouhodobé skladování plodů asijských hrušní jsou teplota v rozsahu 0 až 1 oC a relativní vlhkost v rozsahu 92 až 94 %. Skladovací teploty je vhodné dosáhnout za dobu 2 až 4 dnů po naskladnění plodů. Ambientní atmosféru plodů lze upravit na obsah kyslíku v rozsahu 1,0 až 2,0 % a obsah oxidu uhličitého v rozsahu 0,2 až 1,0 %. Této koncentrace kyslíku a oxidu uhličitého je vhodné dosáhnout za dobu 2 až 4 dnů po zchlazení plodů. Všechny asijské odrůdy s výjimkou kříženců jsou odrůdy na evropské poměry velmi bujně rostoucí. Intenzita přírůstků letorostů v některých letech dosahovala i přes 1,5 m délky. Lze se domnívat, že by pro asijské odrůdy bylo vhodné pěstování na kdouloni s mezištěpováním kmenotvornou odrůdou. Z testovaného souboru některých odrůd na rezistenci ke spále růžovitých vyplynulo, že tyto odrůdy jsou poměrně citlivé k tomuto onemocnění, nicméně odrůda &apos;Hosui&apos; vykazovala vyšší odolnost než ostatní testované odrůdy. Evropskou strupovitostí asijské hrušně netrpí, Venturia nashicola S. Tanaka &amp; S. Yamamoto se v podmínkách ČR zatím nevyskytuje. Některé odrůdy jsou v zamořených lokalitách citlivé stejně jako evropské hrušně i na rez hrušňovou např. &apos;Ya Li&apos;. Na základě zjištěných výsledků lze předpokládat, že odrůdy asijských hrušní jsou stejně jako odrůdy evropských hrušní k podmínkám v ČR plně adaptibilní, netrpí limitujícími faktory a poskytují stejně kvalitní, atraktivní a zejména pro konzumenta zajímavé &quot;netradiční&quot; ovoce. Z hodnocení vyplývá, že zejména odrůdu &apos;Zao Su Li&apos; lze bez jakéhokoliv rizika doporučit do všech pěstitelských oblastí pěstování hrušní v ČR, a to jak pro hobby pěstování domácností, tak zejména do velkovýrobní produkce.

  • Czech name

    Asijské hrušně v podmínkách České republiky: pěstování, pomologie, skladování a choroby

  • Czech description

    Pěstování hrušní tvoří nedílnou součást ovocnářství České republiky již od dob tzv. první republiky, kdy byla naše země významným exportérem hrušek a švestek. V 80. letech 20. století bylo pěstování hrušní poznamenáno epidemickým výskytem onemocnění známého jako spála růžovitých (Erwinia amylovora) a mnoho výsadeb bylo v důsledku této epidemie vyklučeno. Z tohoto úpadku se hrušňové výsadby doposud zcela nevzpamatovaly. Proto byl v letech 2012-2016 realizován projekt, jehož cílem bylo podpořit rozvoj pěstování hrušní od školkařské produkce, přes ochranu vůči chorobám až po skladování hrušek v nejmodernějších skladovacích technologiích. V rámci projektu byly vyhodnoceny a navrženy vhodné podnože pro asijské odrůdy hrušní nezbytné pro školkařské provozy. Ze zjištěných výsledků lze jako optimální podnože považovat semenáče Pyrus communis a Pyrus betulifolia, Pyrodwarf a FOXU. Naopak zcela nevhodné jsou kdouloňové podnože. Při hodnocení vhodnosti odrůd pro podmínky České republiky se ukázalo, že všechny odrůdy v hodnocení obstály. Lze je tedy více méně úspěšně pěstovat v rámci podmínek jižní Moravy. Pro ostatní regiony ČR je potřebné provést další hodnocení. V podmínkách Lednice se jako vysoce nadprůměrné svou kvalitou plodů ukázaly odrůdy &apos;Zao Su Li&apos;, &apos;Ju Li&apos;, &apos;Shinseiki&apos;, a také odrůda evropského typu &apos;Kirgizkaja zimnaja&apos;. Plodnost odrůd, pomineme-li fakt poškození mrazem v letech 2016-2017, je významným odrůdovým znakem. Téměř všechny odrůdy odvozené od Pyrus pyrifolia (např. Pung Su, Nijisseiki, Chojuro, Hosui apod.) mají sklon přeplozovat a vyžadují probírku plodů. Nižší plodnost ve vztahu k velikosti plodů pak mají velkoplodé odrůdy. Nižší plodností se vyznačovala odrůda &apos;Hooď a obě evropské odrůdy &apos;Kirgizkaja zimnaja&apos; a &apos;Talgarskaja krasavica&apos;. Odrůdy, které se projevily průměrně největšími plody na úrovni až 290 g, byly &apos;Jin Hua&apos;, &apos;Dangshansu Li&apos;, &apos;Sha Li&apos; a s extrémně velkými plody i přes 500 g odrůda &apos;Wu Jiu Xiang&apos;. Z obsahových látek měřených v tomto prvotním screeningu byly hodnoty cukernatosti průměrně nejvyšší u odrůd &apos;Shinseiki&apos;, &apos;Ping Guo Li&apos; a &apos;Chojuro&apos;. Celkové kyseliny byly nejvyšší u všech mezidruhových kříženců &apos;Kieffer&apos;, &apos;Hooď a &apos;Wu Jiu Xiang&apos;. V rámci skladování v neřízených podmínkách tedy v domácích sklepech či jednoduchých chladírnách se jako dobře skladovatelné ukázaly odrůdy &apos;Ping Guo Li&apos; a &apos;Mut Chen&apos; se skladovatelností min. do února. Z letních odrůd nezvykle dlouho vydrží i odrůda &apos;Zao Su Li&apos;. Teplota skladování má mnohem větší vliv na změny sledovaných fyzikálně- chemických parametrů asijských plodů hrušní než úprava plynného složení okolní atmosféry v chladírenském prostoru. Ve fázi oteplení plodu v podmínkách shelf life je pokles pevnosti dužniny statisticky nevýznamný a není senzoricky spojený s vjemem měknutí (máslovitou texturou) jako u evropských hrušek. Vhodné mikroklimatické parametry pro dlouhodobé skladování plodů asijských hrušní jsou teplota v rozsahu 0 až 1 oC a relativní vlhkost v rozsahu 92 až 94 %. Skladovací teploty je vhodné dosáhnout za dobu 2 až 4 dnů po naskladnění plodů. Ambientní atmosféru plodů lze upravit na obsah kyslíku v rozsahu 1,0 až 2,0 % a obsah oxidu uhličitého v rozsahu 0,2 až 1,0 %. Této koncentrace kyslíku a oxidu uhličitého je vhodné dosáhnout za dobu 2 až 4 dnů po zchlazení plodů. Všechny asijské odrůdy s výjimkou kříženců jsou odrůdy na evropské poměry velmi bujně rostoucí. Intenzita přírůstků letorostů v některých letech dosahovala i přes 1,5 m délky. Lze se domnívat, že by pro asijské odrůdy bylo vhodné pěstování na kdouloni s mezištěpováním kmenotvornou odrůdou. Z testovaného souboru některých odrůd na rezistenci ke spále růžovitých vyplynulo, že tyto odrůdy jsou poměrně citlivé k tomuto onemocnění, nicméně odrůda &apos;Hosui&apos; vykazovala vyšší odolnost než ostatní testované odrůdy. Evropskou strupovitostí asijské hrušně netrpí, Venturia nashicola S. Tanaka &amp; S. Yamamoto se v podmínkách ČR zatím nevyskytuje. Některé odrůdy jsou v zamořených lokalitách citlivé stejně jako evropské hrušně i na rez hrušňovou např. &apos;Ya Li&apos;. Na základě zjištěných výsledků lze předpokládat, že odrůdy asijských hrušní jsou stejně jako odrůdy evropských hrušní k podmínkám v ČR plně adaptibilní, netrpí limitujícími faktory a poskytují stejně kvalitní, atraktivní a zejména pro konzumenta zajímavé &quot;netradiční&quot; ovoce. Z hodnocení vyplývá, že zejména odrůdu &apos;Zao Su Li&apos; lze bez jakéhokoliv rizika doporučit do všech pěstitelských oblastí pěstování hrušní v ČR, a to jak pro hobby pěstování domácností, tak zejména do velkovýrobní produkce.

Classification

  • Type

    B - Specialist book

  • CEP classification

  • OECD FORD branch

    40105 - Horticulture, viticulture

Result continuities

  • Project

    <a href="/en/project/QJ1210036" target="_blank" >QJ1210036: Enlargement of assortment of rootstocks for pip fruit and assortment of pears for new cultivars of Asian pears (from Pyrus pyrifolia NAKAI. a Pyrus ussuriensis MAXIM.)</a><br>

  • Continuities

    P - Projekt vyzkumu a vyvoje financovany z verejnych zdroju (s odkazem do CEP)

Others

  • Publication year

    2018

  • Confidentiality

    S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Data specific for result type

  • ISBN

    978-80-7509-557-2

  • Number of pages

    182

  • Publisher name

    Mendelova univerzita v Brně

  • Place of publication

    Brno

  • UT code for WoS book