On the Figure of the Donkey in Medieval Religious Drama
The result's identifiers
Result code in IS VaVaI
<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F67985955%3A_____%2F20%3A00533051" target="_blank" >RIV/67985955:_____/20:00533051 - isvavai.cz</a>
Result on the web
—
DOI - Digital Object Identifier
—
Alternative languages
Result language
čeština
Original language name
K postavě Bileámovy oslice ve středověkém náboženském dramatu
Original language description
Tématem článku je dramatizace starozákonní epizody o Bileámově oslici z knihy Numeri (22, 22-33) ve čtyřech náboženských středověkých hrách z 12.-14. století. V úvodu je představen starozákonní příběh o věštci Bileámovi, považovaném ve středověku za jednoho z proroků předvídajících Kristův příchod i za předchůdce Tří králů. Všechny čtyři hry, které uvádějí postavu Bileáma na oslici, současně obsahují scénu procesí starozákonních i novozákonních proroků, kteří prorokují příchod Spasitele. Ta byla inspirována pseudo-augustiniánským kázáním Sermo contra Iudeos, Paganos, et Arianos de Symbolo, jež ovšem proroka Bileáma nezahrnuje. Podrobnější analýza epizody s Bileámem a oslicí v jednotlivých hrách ukazuje, že každý text pojednává tuto scénu svým vlastním a osobitým způsobem: vyjma Bileámových latinských zpěvů o hvězdě odvozených z liturgie je dialog vystupujících postav (Bileáma, oslice a anděla) v každé hře originální kompozicí textově nezávislou na liturgické a biblické předloze. Postava oslice, ať již mlčící (Ordo Adae z 12. stol., Ludus de nativiate z Benediktbeuernu z 13. stol.) či mluvící (Ordo prophetarum z Laonu z 12. stol. a Rouenu z 14. stol.) na scéně, je nedílnou součástí všech her zařazujících Bileámovo proroctví o Kristu. Význam oslice jako postavy však nespočívá pouze v její roli doprovodného zvířete a charakteristického atributu Bileáma, ale především v její jedinečné úloze Hospodinova prostředníka, který spolu s andělem Páně dovádí neposlušného proroka k prozření. Biblická zápletka, v níž se oslice odmítá pohnout a protestuje proti bití ze strany Bileáma, se stala podkladem k dramaticky vděčné epizodě, která ve sledu ostatních scén a výstupů oživovala a „zatraktivňovala“ děj liturgické hry ve smyslu větší divadelnosti a pravděpodobně přispívala i ke vstupu humoru a komického prvku na scénu.
Czech name
K postavě Bileámovy oslice ve středověkém náboženském dramatu
Czech description
Tématem článku je dramatizace starozákonní epizody o Bileámově oslici z knihy Numeri (22, 22-33) ve čtyřech náboženských středověkých hrách z 12.-14. století. V úvodu je představen starozákonní příběh o věštci Bileámovi, považovaném ve středověku za jednoho z proroků předvídajících Kristův příchod i za předchůdce Tří králů. Všechny čtyři hry, které uvádějí postavu Bileáma na oslici, současně obsahují scénu procesí starozákonních i novozákonních proroků, kteří prorokují příchod Spasitele. Ta byla inspirována pseudo-augustiniánským kázáním Sermo contra Iudeos, Paganos, et Arianos de Symbolo, jež ovšem proroka Bileáma nezahrnuje. Podrobnější analýza epizody s Bileámem a oslicí v jednotlivých hrách ukazuje, že každý text pojednává tuto scénu svým vlastním a osobitým způsobem: vyjma Bileámových latinských zpěvů o hvězdě odvozených z liturgie je dialog vystupujících postav (Bileáma, oslice a anděla) v každé hře originální kompozicí textově nezávislou na liturgické a biblické předloze. Postava oslice, ať již mlčící (Ordo Adae z 12. stol., Ludus de nativiate z Benediktbeuernu z 13. stol.) či mluvící (Ordo prophetarum z Laonu z 12. stol. a Rouenu z 14. stol.) na scéně, je nedílnou součástí všech her zařazujících Bileámovo proroctví o Kristu. Význam oslice jako postavy však nespočívá pouze v její roli doprovodného zvířete a charakteristického atributu Bileáma, ale především v její jedinečné úloze Hospodinova prostředníka, který spolu s andělem Páně dovádí neposlušného proroka k prozření. Biblická zápletka, v níž se oslice odmítá pohnout a protestuje proti bití ze strany Bileáma, se stala podkladem k dramaticky vděčné epizodě, která ve sledu ostatních scén a výstupů oživovala a „zatraktivňovala“ děj liturgické hry ve smyslu větší divadelnosti a pravděpodobně přispívala i ke vstupu humoru a komického prvku na scénu.
Classification
Type
C - Chapter in a specialist book
CEP classification
—
OECD FORD branch
60202 - Specific languages
Result continuities
Project
—
Continuities
I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace
Others
Publication year
2020
Confidentiality
S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů
Data specific for result type
Book/collection name
Justus et Bonus: Ad honorem Jiří Beneš: křesťanská kultura a vzdělanost v českých zemích od středověku po Komenského
ISBN
978-80-7007-630-9
Number of pages of the result
28
Pages from-to
75-102
Number of pages of the book
369
Publisher name
Filosofia
Place of publication
Praha
UT code for WoS chapter
—