Determination and speciation of selected toxic metals in fish as an indicator of water pollution.

Result code in IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F70883521%3A28110%2F17%3A63517550" target="_blank" >RIV/70883521:28110/17:63517550 - isvavai.cz</a>

Result on the web

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Result language

čeština

Original language name

Stanovení a speciace vybraných toxických kovů v rybách jako indikátor znečištění vod

Original language description

Zájem o identifikační a speciační analýzu v potravinářských matricích vychází jednak z komplexního začlenění potravinářských matric do ostatních oblastí využití speciační analýzy (rizikové prvky a jejich formy v životním prostředí, odpadové hospodářství, ochrana pracovního prostředí a hygiena, toxikologie, farmacie, medicína, klinická chemie a biologie, věda o výživě, vodárenský průmysl, potravinářství, chemický a petrochemický průmysl a nakonec výroba polovodičů), ale také ze studia biologické aktivity, toxicity, mobility, biodostupnosti, životnosti a metabolismu jednotlivých forem, které mohou mít přímý nebo nepřímý vliv na kvalitu života. Souvisí to s otázkami různé toxicity, případné karcinogenity jednotlivých forem, ale také s možností vytvářet nanočástice, koloidy, nabité částice nebo volné ionty a komplexy. Pouze znalosti o charakteru jednotlivých forem, ať už z hlediska chemického nebo také fyzikálního, mohou vést k pochopení vzájemných chemických a biochemických reakcí týkajících se těchto forem a vedou k získání potřebných informací o toxicitě, esencialitě, biodostupnosti a nutričních vlastnostech jednotlivých forem. Ačkoliv například selen řadíme běžně mezi esenciální stopové prvky, rozdíl mezi koncentrací, která má příznivý efekt pro organismus a koncentrací, kdy se mohou začít projevovat toxické účinky, je velmi malý (Ipolyi, I. et al., 2001, Cava-Montesinos, P. et al., 2003, Kadrabova, J. a Mad&apos;aric, A., 1998). Tento dvojí efekt byl pozorován u řady prvků, které se běžně vyskytují v potravinách. V oblasti mezi Finskem a Tureckem je velmi nízké zastoupení selenu v geologickém podloží. Většina obyvatel zde trpí nedostatkem selenu, což má neblahý vliv na jejich zdravotní stav. V potravinách se selen nachází převážně v mase, kam se dostává spásáním zeleného krmiva hospodářskými zvířaty, ale také v rostlinných součástech potravin, kde také obsah selenu závisí na původním zastoupení v podloží a následně v půdě. Dnes se stále častěji uplatňují postupy doplňování potravy o stopové prvky, vitamíny a další nezbytné látky pomocí tzv. potravních doplňků neboli suplementů, kterých je na trhu velké množství od různých výrobců. Tyto potravní doplňky obsahují stopové prvky mezi nimi i selen v různých formách. Potvrzení deklarovaného složení a tedy také odpověď na výskyt a množství prvků v jednotlivých formách může přinést pouze speciační analýza (Wrobel, K. et al., 2003).

Czech name

Stanovení a speciace vybraných toxických kovů v rybách jako indikátor znečištění vod

Czech description

Zájem o identifikační a speciační analýzu v potravinářských matricích vychází jednak z komplexního začlenění potravinářských matric do ostatních oblastí využití speciační analýzy (rizikové prvky a jejich formy v životním prostředí, odpadové hospodářství, ochrana pracovního prostředí a hygiena, toxikologie, farmacie, medicína, klinická chemie a biologie, věda o výživě, vodárenský průmysl, potravinářství, chemický a petrochemický průmysl a nakonec výroba polovodičů), ale také ze studia biologické aktivity, toxicity, mobility, biodostupnosti, životnosti a metabolismu jednotlivých forem, které mohou mít přímý nebo nepřímý vliv na kvalitu života. Souvisí to s otázkami různé toxicity, případné karcinogenity jednotlivých forem, ale také s možností vytvářet nanočástice, koloidy, nabité částice nebo volné ionty a komplexy. Pouze znalosti o charakteru jednotlivých forem, ať už z hlediska chemického nebo také fyzikálního, mohou vést k pochopení vzájemných chemických a biochemických reakcí týkajících se těchto forem a vedou k získání potřebných informací o toxicitě, esencialitě, biodostupnosti a nutričních vlastnostech jednotlivých forem. Ačkoliv například selen řadíme běžně mezi esenciální stopové prvky, rozdíl mezi koncentrací, která má příznivý efekt pro organismus a koncentrací, kdy se mohou začít projevovat toxické účinky, je velmi malý (Ipolyi, I. et al., 2001, Cava-Montesinos, P. et al., 2003, Kadrabova, J. a Mad&apos;aric, A., 1998). Tento dvojí efekt byl pozorován u řady prvků, které se běžně vyskytují v potravinách. V oblasti mezi Finskem a Tureckem je velmi nízké zastoupení selenu v geologickém podloží. Většina obyvatel zde trpí nedostatkem selenu, což má neblahý vliv na jejich zdravotní stav. V potravinách se selen nachází převážně v mase, kam se dostává spásáním zeleného krmiva hospodářskými zvířaty, ale také v rostlinných součástech potravin, kde také obsah selenu závisí na původním zastoupení v podloží a následně v půdě. Dnes se stále častěji uplatňují postupy doplňování potravy o stopové prvky, vitamíny a další nezbytné látky pomocí tzv. potravních doplňků neboli suplementů, kterých je na trhu velké množství od různých výrobců. Tyto potravní doplňky obsahují stopové prvky mezi nimi i selen v různých formách. Potvrzení deklarovaného složení a tedy také odpověď na výskyt a množství prvků v jednotlivých formách může přinést pouze speciační analýza (Wrobel, K. et al., 2003).

Type

O - Miscellaneous

CEP classification

—

OECD FORD branch

21101 - Food and beverages

Project

—

Continuities

V - Vyzkumna aktivita podporovana z jinych verejnych zdroju

Publication year

2017

Confidentiality

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů