The Right (not) to be forgotten. Deletions of History, Inflation of Historical Sources, Privacy Protection, Use and Abuse of Data and the tricky Situation of Archives in the early 21st Century – Suggestions for Discussion

Result code in IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F70979391%3A_____%2F18%3AN0000023" target="_blank" >RIV/70979391:_____/18:N0000023 - isvavai.cz</a>

Result on the web

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Result language

čeština

Original language name

Právo být (ne)zapomenut. Výmazy dějin, inflace historických pramenů, ochrana soukromí, vy(zne)užívání dat a prekérní situace archivů v mladém 21. století ‒ podněty k diskusi

Original language description

Jak na rovině nejzákladnějších občanských a demokratických práv deklarovaných na ústavní rovině, tak i specificky v oblasti archivnictví vystupuje již dlouhou dobu základní napětí mezi dvěma principy: Na jedné straně je to právo na ochranu soukromí, privátní sféry, konkrétně vyjádřené rovněž v podobě práva na ochranu osobních údajů a omezování jejich zpřístupňování. Na druhé straně vystupuje právo na svobodný přístup k informacím, svobodu bádání a obdobně formulovaná práva. Střet mezi těmito dvěma principy se v posledních přibližně 20 letech vyostřuje, a to i na rovině rozhodování soudů, českých a zejména zahraničních. Co se vyjadřuje v setkání a velmi často v napětí plném potýkání se těchto dvou základních právních okruhů, a to speciálně pro oblast archivnictví a vztahu k dějinám? Jaké dopady má pro archivnictví aktuální vývoj právního řádu na této rovině, v rámci Evropské unie zejména v souvislosti s přijetím nového Obecného nařízení o ochraně osobních údajů (General Data Protection Regulation)? Tak vypadá základní tázání předkládané studie, jejíž struktura je následující: V první kapitole „Anonymizace nebo pseudonymizace archivních pramenů aneb odpovědnost za dějiny i soukromý prostor člověka“ vychází studie ze zkoumání odpovědnosti archivů i badatelů za zpracování a zpřístupňování osobních údajů v archivních dokumentech. Navazuje pak detailní analýzou reálného procesu zpřístupňování archivních dokumentů badatelům zejména v české archivní praxi s ohledem na aktuální požadavky kladené legislativou. Autor přitom akcentuje téma anonymizace osobních údajů, přičemž vyzdvihuje důležitý a opomíjený rozdíl mezi anonymizací na straně jedné a pseudonymizací na straně druhé. Ve druhé kapitole „Right to be forgotten and General Data Protection Regulation (GDPR)“ autor detailně zpracovává nově konstituované evropské právo, tzv. právo být zapomenut a dopady evropského General Data Protection Regulation na praxi celé archivní sítě. Autor hájí tezi, že výjimka, kterou se podařilo zejména archivům a vědeckému výzkumu vložit do předpisu GDPR, totiž že nelze osobní údaje jednoduše mazat, jedná-li se o účely archivace ve veřejném zájmu, účely vědeckého či historického výzkumu nebo statistické účely, není bezpodmínečná. Autor v textu ukazuje, že archivům a historickému výzkumu reálně hrozí, že budou osobní údaje z budoucích historických pramenů nenávratně a masivně mazány a že tak stojíme před vážným rizikem procesu „vylidňování dějin“. Ve třetí kapitole „Právo být (ne)zapomenut versus závazek (ne)paměti (v privátní i veřejné sféře)“ autor vychází z hypotézy, že se současná společnost nemá vyrovnávat pouze s právem být zapomenut, nýbrž že by stejně tak měla brát v potaz i dosud nekodifikované právo či dokonce povinnost být pamatován (duty tu be remembered). Autor se táže, v jakém vztahu k sobě stojí tato dvě práva a v této souvislosti analyzuje rovněž otázku po vlastnictví dokumentů a dalších děl i soukromé provenience. Závěrečné úvahy autor rozvádí i do dalších směrů: Na jedné straně lze pozorovat stále častěji střet dvou zmiňovaných práv i principů, na jedné straně ochrany soukromí člověka a práva být zapomenut, na druhé straně práva na svobodný přístup k informacím a svým způsobem také práva být pamatován. Jak si ale vůči takto exponované situaci stojí archivy v době, kdy nastává enormní přetlak informací a dokumentů, které vznikají a z nichž mnohé jsou nakonec trvale uchovávány v archivech? Množství aktuálně nově archivovaných materiálů je dlouhodobě patrně neudržitelné. Jak bude napříště vypadat výběr těch nejcennějších materiálů pro trvalou paměť společnosti?

Czech name

Právo být (ne)zapomenut. Výmazy dějin, inflace historických pramenů, ochrana soukromí, vy(zne)užívání dat a prekérní situace archivů v mladém 21. století ‒ podněty k diskusi

Czech description

Jak na rovině nejzákladnějších občanských a demokratických práv deklarovaných na ústavní rovině, tak i specificky v oblasti archivnictví vystupuje již dlouhou dobu základní napětí mezi dvěma principy: Na jedné straně je to právo na ochranu soukromí, privátní sféry, konkrétně vyjádřené rovněž v podobě práva na ochranu osobních údajů a omezování jejich zpřístupňování. Na druhé straně vystupuje právo na svobodný přístup k informacím, svobodu bádání a obdobně formulovaná práva. Střet mezi těmito dvěma principy se v posledních přibližně 20 letech vyostřuje, a to i na rovině rozhodování soudů, českých a zejména zahraničních. Co se vyjadřuje v setkání a velmi často v napětí plném potýkání se těchto dvou základních právních okruhů, a to speciálně pro oblast archivnictví a vztahu k dějinám? Jaké dopady má pro archivnictví aktuální vývoj právního řádu na této rovině, v rámci Evropské unie zejména v souvislosti s přijetím nového Obecného nařízení o ochraně osobních údajů (General Data Protection Regulation)? Tak vypadá základní tázání předkládané studie, jejíž struktura je následující: V první kapitole „Anonymizace nebo pseudonymizace archivních pramenů aneb odpovědnost za dějiny i soukromý prostor člověka“ vychází studie ze zkoumání odpovědnosti archivů i badatelů za zpracování a zpřístupňování osobních údajů v archivních dokumentech. Navazuje pak detailní analýzou reálného procesu zpřístupňování archivních dokumentů badatelům zejména v české archivní praxi s ohledem na aktuální požadavky kladené legislativou. Autor přitom akcentuje téma anonymizace osobních údajů, přičemž vyzdvihuje důležitý a opomíjený rozdíl mezi anonymizací na straně jedné a pseudonymizací na straně druhé. Ve druhé kapitole „Right to be forgotten and General Data Protection Regulation (GDPR)“ autor detailně zpracovává nově konstituované evropské právo, tzv. právo být zapomenut a dopady evropského General Data Protection Regulation na praxi celé archivní sítě. Autor hájí tezi, že výjimka, kterou se podařilo zejména archivům a vědeckému výzkumu vložit do předpisu GDPR, totiž že nelze osobní údaje jednoduše mazat, jedná-li se o účely archivace ve veřejném zájmu, účely vědeckého či historického výzkumu nebo statistické účely, není bezpodmínečná. Autor v textu ukazuje, že archivům a historickému výzkumu reálně hrozí, že budou osobní údaje z budoucích historických pramenů nenávratně a masivně mazány a že tak stojíme před vážným rizikem procesu „vylidňování dějin“. Ve třetí kapitole „Právo být (ne)zapomenut versus závazek (ne)paměti (v privátní i veřejné sféře)“ autor vychází z hypotézy, že se současná společnost nemá vyrovnávat pouze s právem být zapomenut, nýbrž že by stejně tak měla brát v potaz i dosud nekodifikované právo či dokonce povinnost být pamatován (duty tu be remembered). Autor se táže, v jakém vztahu k sobě stojí tato dvě práva a v této souvislosti analyzuje rovněž otázku po vlastnictví dokumentů a dalších děl i soukromé provenience. Závěrečné úvahy autor rozvádí i do dalších směrů: Na jedné straně lze pozorovat stále častěji střet dvou zmiňovaných práv i principů, na jedné straně ochrany soukromí člověka a práva být zapomenut, na druhé straně práva na svobodný přístup k informacím a svým způsobem také práva být pamatován. Jak si ale vůči takto exponované situaci stojí archivy v době, kdy nastává enormní přetlak informací a dokumentů, které vznikají a z nichž mnohé jsou nakonec trvale uchovávány v archivech? Množství aktuálně nově archivovaných materiálů je dlouhodobě patrně neudržitelné. Jak bude napříště vypadat výběr těch nejcennějších materiálů pro trvalou paměť společnosti?

Type

J_ost - Miscellaneous article in a specialist periodical

CEP classification

—

OECD FORD branch

60101 - History (history of science and technology to be 6.3, history of specific sciences to be under the respective headings)

Project

—

Continuities

V - Vyzkumna aktivita podporovana z jinych verejnych zdroju

Publication year

2018

Confidentiality

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Name of the periodical

Archivní časopis

ISSN

0004-0398

e-ISSN

—

Volume of the periodical

68

Issue of the periodical within the volume

3

Country of publishing house

CZ - CZECH REPUBLIC

Number of pages

32

Pages from-to

266-297

UT code for WoS article

—

EID of the result in the Scopus database

—