Význam ultra-vysokofrekvenčního EKG v lokalizaci levokomorové převodní poruchy a predikci responderství na resynchronizační terapii
Cíle projektu
Od doby zavedení srdeční resynchronizační terapie (CRT) do léčby pacientů se srdečním selháním a dyssynchronní komorovou aktivací je hledán způsob, jak lépe definovat pacienty, kteří z ní budou mít největší prospěch. Jejich výběr na základě trvání QRS komplexu či jeho morfologie u části z nich selhává. Současná data prokazují, že CRT stimulací převodního systému pod místem bloku levého raménka Tawarova může být lepším způsobem terapie než biventrikulární stimulace. Předpokladem lepšího efektu stimulace převodního systému je její provedení u pacientů, u kterých je přítomna blokáda vedení v levém raménku Tawarovu („true“ LBBB) a nikoliv obraz bloku levého raménka způsobený poruchou vedení v nižších etážích levé komory srdeční (IVCD). Dnes používaná kritéria odvozená z povrchového EKG jsou k odlišení „true“ LBBB od IVCD nedostatečná, a tak není u části nemocných možné určit optimální způsob léčby. Sekvence komorové aktivace a charakter její depolarizace můžeme zobrazit v průběhu několika minut pomocí ultra-vysoko-frekvenčního EKG (UHF-ECG) prakticky u všech pacientů. Jedná se o neinvazivní metodu, která zobrazuje komorovou dyssynchronii jako časový rozdíl mezi aktivací srdečních komor, či jejich jednotlivých segmentů. Naše pilotní data ukazují, že pacienti s „true“ LBBB mají pravděpodobně větší komorovou dyssynchronii a odlišný charakter komorové depolarizace než nemocní s IVCD. Cílem projektu je ověřit hypotézu, že pomocí UHF-ECG dokážeme u pacientů se srdečním selháním a levokomorovou poruchou vedení odlišit „true“ LBBB od IVCD lépe než pomocí kritérií hodnotících trvání a morfologii QRS komplexu. Dalším cílem je prokázat, že u nemocných s trueLBBB povede resynchronizace pomocí stimulace převodního systému k lepšímu echokardiografickému a klinickému výsledku než stimulace biventrikulární. A nakonec, že echokardiografické a klinické responderství pacientů s IVCD bude záležet na redukci UHF-ECG komorové dyssynchronie po CRT.
Klíčová slova
dyssynchronieIVCDIVCDUHF-ECGresynchronizacetrueLBBBdyssynchonyUHF-ECGresynchronizationtrueLBBB
Veřejná podpora
Poskytovatel
Ministerstvo zdravotnictví
Program
Program na podporu zdravotnického aplikovaného výzkumu na léta 2024-2030
Veřejná soutěž
SMZ0202400001
Hlavní účastníci
Fakultní nemocnice Královské Vinohrady
Druh soutěže
VS - Veřejná soutěž
Číslo smlouvy
NW24-02-00143
Alternativní jazyk
Název projektu anglicky
The role of ultra-high-frequency ECG in the localization of left ventricular conduction disorders and prediction of response to resynchronization therapy
Anotace anglicky
Since the introduction of cardiac resynchronization therapy (CRT), a way to better define the patients who will benefit from it most has been sought. Their selection based on the duration of the QRS complex or its morphology fails in some of them. Current data demonstrate that CRT done by pacing the conduction system below the site of the left bundle branch block may be a better therapy than biventricular pacing. A prerequisite for a better effect of conduction system pacing is to perform it in patients in whom a conduction block is present in the left bundle branch block ("true" LBBB) and not in the patients with a more distal left ventricular conduction problem (IVCD). The criteria derived from the surface standard ECG are insufficient to differentiate "true" LBBB from IVCD, and thus it is not possible to determine the optimal treatment in some patients. The sequence of ventricular activation can be visualized within a few minutes using ultra-high-frequency ECG (UHF-ECG) in virtually all patients. It is a non-invasive method that shows ventricular dyssynchrony as a time difference between the activation of the ventricles or their individual segments. Our pilot data show that patients with "true" LBBB are likely to have greater ventricular dyssynchrony and a different pattern of ventricular depolarization than patients with IVCD. The aim of this project is to test the hypothesis that we can use UHF-ECG to distinguish "true" LBBB from IVCD in patients with heart failure and left ventricular conduction disturbance better than using standard criteria assessing QRS duration and morphology. We further aim to demonstrate that in patients with trueLBBB resynchronization using conduction system pacing will lead to better echocardiographic and clinical outcomes than biventricular pacing. Finally, the echocardiographic and clinical response of IVCD patients will depend on the reduction of UHF-ECG ventricular dyssynchrony after CRT.
Vědní obory
Kategorie VaV
AP - Aplikovaný výzkum
OECD FORD - hlavní obor
30201 - Cardiac and Cardiovascular systems
OECD FORD - vedlejší obor
—
OECD FORD - další vedlejší obor
—
CEP - odpovídající obory
(dle převodníku)FA - Kardiovaskulární nemoci včetně kardiochirurgie
Termíny řešení
Zahájení řešení
1. 5. 2024
Ukončení řešení
31. 12. 2027
Poslední stav řešení
B - Běžící víceletý projekt
Poslední uvolnění podpory
12. 4. 2024
Dodání dat do CEP
Důvěrnost údajů
S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů
Systémové označení dodávky dat
CEP25-MZ0-NW-R
Datum dodání záznamu
12. 3. 2025
Finance
Celkové uznané náklady
13 636 tis. Kč
Výše podpory ze státního rozpočtu
13 636 tis. Kč
Ostatní veřejné zdroje financování
0 tis. Kč
Neveřejné tuz. a zahr. zdroje finan.
0 tis. Kč
Základní informace
Uznané náklady
13 636 tis. Kč
Statní podpora
13 636 tis. Kč
100%
Poskytovatel
Ministerstvo zdravotnictví
OECD FORD
Cardiac and Cardiovascular systems
Doba řešení
01. 05. 2024 - 31. 12. 2027