Vliv přechodu saharského písečného prachu na koncentrace částic v ovzduší na přelomu března a dubna 2024 v České republice

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00020699%3A_____%2F24%3AN0000070" target="_blank" >RIV/00020699:_____/24:N0000070 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

<a href="https://www.chmi.cz/files/portal/docs/reditel/SIS/nakladatelstvi/assets/CMeS_2024.pdf" target="_blank" >https://www.chmi.cz/files/portal/docs/reditel/SIS/nakladatelstvi/assets/CMeS_2024.pdf</a>

DOI - Digital Object Identifier

—

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Vliv přechodu saharského písečného prachu na koncentrace částic v ovzduší na přelomu března a dubna 2024 v České republice

Popis výsledku v původním jazyce

Epizoda přechodu saharského písečného prachu na přelomu března a dubna 2024 v České republice byla svým dopadem na koncentrace suspendovaných částic, zejména částic PM10, u povrchu výjimečná. Hodinové koncentrace částic stoupaly až na hodnoty vyšší než 300 μg∙m−3 a ve 13 ze 16 oblastí, do kterých je Česká republika pro tyto účely rozdělena, byla vyhlášena smogová situace, která trvala i více než 50 hodin. Obecně vyšší absolutní průměrné hodinové koncentrace částic PM10 byly pozorovány v jižnější části našeho území. To souvisí se skutečností, že se saharský písečný prach pohyboval od jihozápadu a tato část území je poušti blíže. Nejprve byly koncentrace vysoké v oblasti jižních Čech, v závěrečné fázi přechodu byly nejvyšší koncentrace v rámci našeho území pozorovány v oblasti jižní Moravy a Zlínského kraje. Koncentrace částic vykazovaly jasný denní chod s nárůstem koncentrací v denních hodinách, a naopak poklesem v hodinách nočních. Pravděpodobným vysvětlením je fakt, že jsou v průběhu dne obecně vyšší rychlosti větru. Přestože je vyšší rychlost větru ve většině případů faktorem pozitivně ovlivňujícím úroveň znečištění, v tomto případě tomu bylo naopak – vyšší rychlost proudění přinášela na naše území další dávku písečného prachu. Analýza velikosti částic potvrdila nárůst zejména velikostní frakce PM10, tedy částic o aerodynamickém průměru do 10 μm. Docházelo k výraznějšímu poklesu poměru koncentrací PM2,5/PM10 a v atmosféře tedy bylo více větších částic v rozmezí od 2,5 do 10 μm. Hodnoty z přístrojů umožňujících měření početní koncentrace naznačují relativně nejvýraznější nárůst částic o vliekosti 2,5 až 4 μm. Zkoumán byl také potenciální vztah mezi nadmořskou výškou a koncentrací částic PM. Srovnány byly hodnoty koncentrací ze stanic imisního monitoringu, které leží relativně blízko u sebe, ale výrazněji se odlišují ve své nadmořské výšce. Výsledky této analýzy jsou však neprůkazné a nepotvrdila se konkrétní vazba. V některých případech byly vyšší koncentrace pozorovány na stanicích ležících ve vyšších polohách, v jiném případě naopak. S ohledem na zvyšující se četnost výskytu saharského písečného prachu v Evropě obecně (Cuevas-Agulló et al. 2024) nelze do budoucna vyloučit častější epizody a možné zvýšení koncentrací částic PM10 z tohoto důvodu, vhodná by v tomto směru byla také úprava případných doporučení spojených s vyhlašováním smogových situací z důvodu vysokých koncentrací PM10, které byly dosud zaměřeny na topné období nízkých teplot. V rámci dalšího výzkumu budou použita další dostupná data, například z ceilometrů, skenovacího elektronového mikroskopu, ale například také informace o meteorologických podmínkách včetně družicových dat, které panovaly během a před touto epizodou.

Název v anglickém jazyce

Effect of Saharan Dust Episode on Particle Concentrations in the Air in Mar/Apr 2024 in the Czech Republic

Popis výsledku anglicky

"The episode of Saharan dust in the Czech Republic in March-April 2024 was exceptional in its impact on suspended particulate matter concentrations, especially PM10, near the surface. Hourly concentrations of particulate matter rose to values in excess of 300 µg∙m-3 and a smog situation lasting more than 50 hours was declared in 13 of the 16 regions. Generally higher absolute hourly average PM10 concentrations were observed in the southern part of our territory. This is related to the fact that the Saharan dust moved from the southwest and this part of the territory is closer to the desert. Initially, concentrations were high in the southern Bohemia region, and in the final phase of the transition, the highest concentrations within the country were observed in the southern Moravia and Zlín region. Particle concentrations showed a clear diurnal pattern with an increase in concentrations during the daytime hours and a decrease during the nighttime hours. A likely explanation is that there are generally higher wind speeds during the day. Although higher wind speeds are in most cases a factor positively influencing pollution levels, in this case it was the opposite - higher wind speeds brought an additional dose of desert dust to the area of interest. Particle size analysis confirmed an increase in the PM10 size fraction in particular, i.e. particles with an aerodynamic diameter of up to 10 µm. There was a more pronounced decrease in the PM2.5/PM10 concentration ratio and thus there were more larger particles in the 2.5 to 10 µm range in the atmosphere. Readings from instruments capable of measuring number concentration indicate a relatively more pronounced increase in particles of 2.5 to 4 µm. The potential relationship between altitude and PM concentration was also investigated. Concentrations from ambient air quality monitoring stations that are relatively close to each other but differ significantly in altitude were compared. However, the results of this analysis are inconclusive and no specific link was confirmed. In some cases, higher concentrations were observed at stations located at higher altitudes, in other cases the opposite. Considering the increasing frequency of Saharan sandy dust in Europe in general, more frequent episodes and possible increases in PM10 concentrations due to this reason cannot be excluded in the future; a modification of any recommendations related to the declaration of smog situations due to high PM10 concentrations, which have so far been focused on the low-temperature heating season, would also be appropriate in this regard. Further research will make use of other available data, such as ceilometers, scanning electron microscope data, but also, for example, information on meteorological conditions including satellite data that prevailed during and before this episode."

Druh

O - Ostatní výsledky

CEP obor

—

OECD FORD obor

10509 - Meteorology and atmospheric sciences

Projekt

—

Návaznosti

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Rok uplatnění

2024

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů