Vliv zalesnění orné půdy a různého věku lesního porostu na tvorbu vodostabilních půdních agregátů (WSA)

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00020702%3A_____%2F23%3AN0000007" target="_blank" >RIV/00020702:_____/23:N0000007 - isvavai.cz</a>

Nalezeny alternativní kódy

RIV/60460709:41330/23:94577 RIV/62156489:43410/23:43923455

Výsledek na webu

<a href="https://www.vulhm.cz/files/uploads/2023/04/688b.pdf" target="_blank" >https://www.vulhm.cz/files/uploads/2023/04/688b.pdf</a>

DOI - Digital Object Identifier

<a href="http://dx.doi.org/10.59269/zlv/2023/1/688" target="_blank" >10.59269/zlv/2023/1/688</a>

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Vliv zalesnění orné půdy a různého věku lesního porostu na tvorbu vodostabilních půdních agregátů (WSA)

Popis výsledku v původním jazyce

Hlavním cílem této práce bylo zjistit, jak rychle se projevuje zalesnění na vlastnostech dřívější orné půdy z hlediska tvorby WSA. V rámci zjednodušení nebyly zkoumány vlivy druhové skladby porostu. Dílčím cílem bylo porovnat vzorky odebrané v různé vzdálenosti od hraničního bodu a zjistit případné výrazné rozdíly. Zkoumány byly tři lokality a na každé z nich porovnáno zastoupení vodostabilních půdních agregátů (WSA) na lesní a orné půdě. Z hlediska využití půdy nebyly po suchém prosévání patrné velké rozdíly. Bylo zjištěno, že frakce > 2 mm měla vždy největší zastoupení, a to v rozmezí 29,10–82,73 % pro všechny testované varianty. Po následném mokrém prosevu však došlo ke zřetelné změně. U orné půdy byla frakce > 2 mm téměř celá (98,22–98,88 %) rozplavena do menších frakcí. Naopak největší zastoupení (24,15–40,79 %) pro ornou půdu měla frakce 0,5–0,25 mm ukazující na horší infiltraci do půdy, neboť při dešti dochází k vytvoření málo propustné vrstvy. Výsledky mokrého prosevu lesní půdy ukazují na mnohem lepší půdní vlastnosti, neboť největší frakce (> 2 mm a 2–1mm) zůstávají ve vzorku stále zastoupeny v rozmezí 34,18–69,14 % a u půdy lze předpokládat dobré infiltrační a retenční schopnosti. Odběr vzorků byl také prováděn ve dvou vzdálenostech od hraničního bodu (10 a 20 m). Získané výsledky potvrdily, že vzdálenost, ve které byl proveden odběr vzorků, nemá významný vliv a naměřené hodnoty jsou srovnatelné v obou případech využití půdy. U lesních lokalit byl také sledován vliv věku porostu na tvorbu vodostabilních půdních agregátů. Z výsledků se zdá, že u druhé lokality (24 let), která dosáhla nejlepších hodnot (> 2 mm = 52,34 %), již dochází k velmi kvalitní agregaci, na niž má patrně vliv zahuštění porostu. U třetí lokality je vliv věku (67 let) také zřetelný a je zde opět vidět zastoupení větších frakcí. Oproti druhé lokalitě je to méně (> 2 mm = 44,14 %), což je zřejmě tím, že jsou na třetí lokalitě stromy ve větším rozestupu (menší činnost kořenů). U první lokality (10 let) tvoří větší agregáty (> 2 mm) prozatím jen 20,46 %, ale již je pozorovatelné působení lesního porostu na tvorbu WSA. Tvorbu agregátů na první lokalitě by bylo vhodné nadále sledovat i v dalších letech. Výstupy budou využity pro tvorbu koncepčního modelu ohledně funkce WSA v životním prostředí.

Název v anglickém jazyce

Different age of afforestation of former arable land and its effect on the formation of water-stable aggregates (WSA)

Popis výsledku anglicky

Research was focused on determination of water-stable aggregates (WSA) distribution in soil (cambisol) under different land use (forest, arable land) taking into account also the age of forest stand. Soil samples were collected at three localities separately for arable and forest soil. The localities were selected from map in places where arable land had been afforested in the past. Afterwards 30 samples were dry sieved and then wet sieved to determine the percentage of individual soil fractions of WSA, which allowed comparison of localities. Results showed that from the land use perspective, no prominent differences were evident after dry sieving. However, after the subsequent wet sieving, there was a distinct change. For arable soil, the fraction larger than 2 mm was almost entirely (98.22–98.88 %) dissolved into smaller fractions, while the results of forest soil showed much better soil properties, as the largest fractions (>2 mm and 2–1 mm) were still represented in the sample in the range of 34.18% to 69.14%. From the results, it is possible to conclude that aggregation already occurs between 10 and 24 years after the establishment of the forest stand, which should be more investigated during the following research.

Druh

J_imp - Článek v periodiku v databázi Web of Science

CEP obor

—

OECD FORD obor

40102 - Forestry

Projekt

—

Návaznosti

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Rok uplatnění

2023

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Název periodika

Zprávy lesnického výzkumu

ISSN

0322-9688

e-ISSN

1805-9872

Svazek periodika

68

Číslo periodika v rámci svazku

1

Stát vydavatele periodika

CZ - Česká republika

Počet stran výsledku

12

Strana od-do

37-48

Kód UT WoS článku

000962437100004

EID výsledku v databázi Scopus

2-s2.0-85153701684