Odhad přírodních zdrojů podzemní vody v hydrogeologických rajonech v České republice v měnících se klimatických poměrech 1981-2019

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00020711%3A_____%2F22%3A10154782" target="_blank" >RIV/00020711:_____/22:10154782 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

<a href="https://www.vtei.cz/2022/10/odhad-prirodnich-zdroju-podzemni-vody-v-hydrogeologickych-rajonech-v-ceske-republice-v-menicich-se-klimatickych-pomerech-1981-2019-2/" target="_blank" >https://www.vtei.cz/2022/10/odhad-prirodnich-zdroju-podzemni-vody-v-hydrogeologickych-rajonech-v-ceske-republice-v-menicich-se-klimatickych-pomerech-1981-2019-2/</a>

DOI - Digital Object Identifier

<a href="http://dx.doi.org/10.46555/VTEI.2022.07.003" target="_blank" >10.46555/VTEI.2022.07.003</a>

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Odhad přírodních zdrojů podzemní vody v hydrogeologických rajonech v České republice v měnících se klimatických poměrech 1981-2019

Popis výsledku v původním jazyce

V České republice (dále ČR) v rámci regionálního hydrogeologického průzkumu byly už v roce 1965 vymezeny hydrogeologické rajony. Hydrogeologický rajon (HGR) je definován jako celek s obdobnými hydrogeologickými poměry, vymezený tektonicky a geologicky, na jehož území převládá určitý typ zvodnění a oběhu podzemní vody. V několika časových etapách byly hranice HGR upravovány a postupně byly různými postupy určovány jejich číselné hydrogeologické charakteristiky, z nichž jedním ze základních údajů je velikost přírodních zdrojů podzemní vody. Přírodní zdroje jsou dynamickou složkou podzemních vod a vyjadřují se v m3.s-1. Přírodní zdroje jsou dány dotací vody do zvodněného systému (srážky, přetoky podzemní vody z jiných kolektorů, přirozená infiltrace povrchové vody apod.). Pokud je HGR hydrogeologicky uzavřený, lze dlouhodobý průměr jeho dotace ze srážek i dlouhodobý průměr základního odtoku použít jako odhad přírodního zdroje podzemních vod. V rámci projektu &quot;Rebilance zásob podzemních vod&quot; byly zpracovány odhady přírodních zdrojů podzemní vody ve 152 hydrogeologických rajonech v ČR, které jsou uvedeny ve zprávě [1]. Přírodní zdroje byly stanoveny několika odlišnými postupy s využitím dat z období 1971-2010, případně 2000-2010.Vzhledem k intenzivnímu zvyšování průměrných ročních teplot vzduchu na území ČR po roce 1980 a se zvláštním zřetelem k suchému období 2014-2019 jsme pro současný odhad přírodních zdrojů podzemní vody v HGR použili data z období 1981-2019. Použitý postup výpočtu vycházel ze stanovení celkového odtoku z HGR a jeho přepočtu na základní odtok pomocí baseflow indexu (BFI), jehož regionální zpracování obsahuje studie [2]. Pro stanovení celkového odtoku byly použity dvě alternativy výpočtu: podle bilančního rozdílu mezi srážkou a odhadnutým územním výparem a podle regresního vztahu mezi srážkou a odtokem. Oba typy vztahů jsme odvodili z výsledků sledování průtoků ve vodoměrných stanicích ČHMÚ a podle pozorování srážkoměrných a klimatických stanic. Pro každý HGR byl použit vztah odvozený z dat povodí, ve kterých rajon leží a s nimiž sousedí, s přihlédnutím k orografické podobnosti rajonu a povodí. Pro HGR byly vypočteny dlouhodobé průměry srážek a teplot. Podle nich byly interpolací nebo extrapolací podle uvedených vztahů stanoveny dlouhodobé průměrné výšky celkového odtoku.Výsledky výpočtů ukázaly, že postup založený na regresním odhadu výšky odtoku podle výšky srážek poskytuje odhady v průměru o 5 až 6 % větší než postup využívající odhad výparu.Obě alternativy výpočtu při porovnání s přecházejícími výsledky z projektu &quot;Rebilance zásob podzemních vod&quot; vykazují podle dlouhodobých průměrů pokles průměrného základního odtoku, a tedy i průměrné dotace podzemních vod v období 1981-2019 oproti období 1971-2010 v rozmezí cca 7 až 12 %, což lze přisoudit při téměř nezměněné průměrné srážce zvýšení průměrné teploty mezi porovnávanými obdobími o cca 0,4 oC. Zjištěné změny v přírodních zdrojích podzemních vod za obě období vykazují regionální rozdíly, dané nezahrnutými hydrogeologickými charakteristikami. Vzhledem k tomu, že výsledky nebyly získány stejnými metodami, jejich použití pro vzájemné porovnání je limitované. Změny výsledků pro jednotlivé HGR jsou charakterizovány tím, že 61 %, resp. 72 % případů se pohybuje v rozmezí intervalu +- 20 % podle použité metody.

Název v anglickém jazyce

Estimation of natural groundwater resources in hydrogeological zones in the Czech Republic under changing climatic conditions 1981-2019

Popis výsledku anglicky

In the Czech Republic, hydrogeological zones were defined as early as 1965 as a part of the regional hydrogeological survey. A hydrogeological region (HGR) is defined as a unit with a similar hydrogeological conditions, defined tectonically and geologically, in whose territory a certain type of aquifer and groundwater circulation prevails. The boundaries of HGRs have been modified over time and their numerical hydrogeological characteristics have been determined by various methods, one of the basic characteristics is the amount of natural groundwater resources. Natural resources are the dynamic component of groundwater and are expressed in m3.s-1. The natural resources are determined by the recharge of water to the aquifer system (precipitation, groundwater overflows from other aquifers, natural infiltration of surface water, etc.). If the HGR is hydrogeologically closed, the long- term average of its recharge from precipitation and the long- term average of baseflow can be used as an estimate of the natural groundwater resource. In the &quot;Groundwater Rebalance Project&quot;, estimates of the natural groundwater resources in 152 hydrogeological zones in the Czech Republic were processed and are presented in the report [1]. The natural resources were determined by several different methods using data from 1971-2010 and 2000-2010, respectively.Due to the intensive increase in the average annual air temperatures in the Czech Republic after 1980 and with special consideration of the dry period 2014-2019, we used data from the period 1981-2019 for the current estimation of natural groundwater resources in the hydrogeological zones. The applied method of calculation was based on the determination of the total runoff from the hydrogeological zone and its conversion to baseflow using the baseflow index (BFI), the regional elaboration of which is included in the study [2]. Two calculation alternatives were used to determine the total runoff: by the balance difference between rainfall and the estimated evapotranspiration and by the regression relationship between rainfall and runoff. Both types of relationships were derived from the results of observations of flows at the CHMI water gauging stations and from observations at rainfall and climate stations. For each hydrogeological zone, a relationship derived from data of the basins in which the zone lies and with which it is adjacent was used, taking into account the orographic similarity of the zone and the basin. Long- term averages of precipitation and temperature were calculated for the hydrogeological zones. According to these relationships, long- term average total runoff were determined by interpolation or extrapolation.The results of the calculations showed that the method based on the regression of runoff on rainfall gives estimates on average 5 to 6 % greater than the method using evaporation estimates. Both calculation alternatives, when compared to the previous results from the &quot;Groundwater Rebalance Project&quot;, show a decrease in average baseflow, and corresponding decrease in average groundwater recharge, of approximately 7 to 12 % during the 1981-2019 period compared to the 1971-2010 period. The decrease can be attributed to an increase in average air temperature of approximately 0.4 oC between the compared periods, with nearly unchanged average precipitation.The observed changes in natural groundwater resources over the two periods show regional differences due to the hydrogeological characteristics not included. As the results were not obtained by the same methods, their use for intercomparison is limited. The results for the hydrogeological regions show changes in the interval +- 20 % for 61 % and 72 % of the cases, respectively, depending on the method used.

Druh

J_ost - Ostatní články v recenzovaných periodicích

CEP obor

—

OECD FORD obor

10501 - Hydrology

Projekt

<a href="/cs/project/SS02030040" target="_blank" >SS02030040: Predikce, hodnocení a výzkum citlivosti vybraných systémů, vlivu sucha a změny klimatu v Česku</a><br>

Návaznosti

P - Projekt vyzkumu a vyvoje financovany z verejnych zdroju (s odkazem do CEP)

Rok uplatnění

2022

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Název periodika

Vodohospodářské technicko-ekonomické informace (VTEI)

ISSN

0322-8916

e-ISSN

1805-6555

Svazek periodika

64

Číslo periodika v rámci svazku

5

Stát vydavatele periodika

CZ - Česká republika

Počet stran výsledku

10

Strana od-do

4-13

Kód UT WoS článku

—

EID výsledku v databázi Scopus

—