Analýza legislativy pro nakládání se sedimenty
Identifikátory výsledku
Kód výsledku v IS VaVaI
<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00020711%3A_____%2F22%3A10154928" target="_blank" >RIV/00020711:_____/22:10154928 - isvavai.cz</a>
Výsledek na webu
—
DOI - Digital Object Identifier
—
Alternativní jazyky
Jazyk výsledku
čeština
Název v původním jazyce
Analýza legislativy pro nakládání se sedimenty
Popis výsledku v původním jazyce
Analýza současného stavu legislativy platné v EU a v ČR pro nakládání s rybničními sedimenty a jejich aplikaci na zemědělské půdě. Zpráva je členěna do tří aspektů: z pohledu provozu rybníků, technologie odstraňování "nadbytečných sedimentů" z rybníků a z pohledu aplikace na zemědělskou půdu. Z hlediska provozu rybníků jsou rybniční sedimenty odpadem, který je nutno odstraňovat. Tradičně jsou také využívány ke zlepšování zemědělské půdy, čili jako "zdroj" nebo hnojivo. V současné národní právní úpravě je již tento typ sedimentů výslovně vyňat z nového zákona o odpadech (541/2021 Sb.) a je pojednán v oddíle 2 "Biologicky rozložitelný odpad" pod § 70. Rybniční sedimenty tedy podléhají kontrole podle zákona o hnojivech (229/2021 Sb.) a zákona o ochraně zemědělského půdního fondu (231/1991 Sb. v současném znění). Pozice rybničních sedimentů se tím posunuje od "odpadu" k "surovině či hnojivu", v souladu s vývojem evropské cirkulární ekonomiky. Evropská odpadová politika ovšem pracuje pouze se sedimenty těženými z plavebních drah apod. a problematiku sedimentů z akvakultur pojímá jen okrajově.Limitní hodnoty polutantů jak ve vlastním sedimentu, tak v půdě, na kterou má být sediment aplikován, stanovuje vyhláška č. 257/2009 Sb., uvádějící limitní hodnoty rizikových prvků a rizikových látek v sedimentu v mg/kg sušiny sedimentu. Legislativní rámec tedy existuje. Technický problém je ovšem v tom, že v ČR neexistuje systematická databáze rybníků (ročenky standardně hlásí 24 000 rybníků v ČR) a neexistuje sběr dat o analýzách sedimentů, prováděných řadou pracovišť pro různé účely. Veřejnou databázi sedimentů udržuje ÚKZÚZ, neveřejnou databázi sestavenou z výsledků komerčních zakázek ENKI, o.p.s. Obě databáze obsahují 300-400 datových souborů, reprezentujících cca posledních deset let, nezahrnují tedy aktuální data o proměnlivých parametrech hospodaření na rybnících. Nejčastější překročení limitů je evidováno pro polyaromatické uhlovodíky (PAU) a překročení limitů je obecně spojeno spíše s malými rybníky "návesními" apod., ne s velkými produkčními rybníky. Analýza se dále zabývá detaily legislativy, vzorkováním, těžbou a deponováním sedimentů před aplikací na půdu.
Název v anglickém jazyce
Analysis of sediment treatment legislation
Popis výsledku anglicky
Analysis of present state of the Czech Republic and EU legislation effective in treatment with fishpond sediments and their application onto the agricultural soil. The report is structured according to three points of view: (1) Operation of fishponds and stable fish production, (2) technology of sediment disposal and (3) application on the agricultural soil. From the point of view of the fishpond operation, sediments are a waste, which should be removed. Traditionally sediments are considered as a means for improvement of agricultural soils, e.g. as a "source" or a fertilizer. In present-day legislation, sediments in question are explicitly removed from the list of wastes in the new Law on wastes (Czech Law 541/2021) and are further dealed in Part 2 "Biologically degradable waste" in the paragraph 70. Thus, fishpond sediments are subjected to the Law of Fertilizers (lax 229/2021) and Law on the Protection of the Agricultural Soil (law 231/1991 at present version). Thus, the status of fishpond sediments moves from "waste" to "raw material or fertilizer", in compliance with development of European circular economy. Nevertheless, the European circular economy deals only with sediments dredged from navigation channels and problems of aquaculture sediments considers as marginal ones.Limit values of pollutants in sediments and also in soils to which sediments should be amended are specified by Decree 275/2009, indicating limit values of risk substances in sediments as mg per kg of dry matter. Therefore, the legislation framework does exist. However the technical problem remains in nonexistence of systematic database of fishponds (Yearbooks report 24 000 fishponds in the state) and in nonexistence of system of collecting data on analyses of sediments, done by many laboratories for various purposes. A public database of sediment quality operates UKZUZ, a non-public database is operated by ENKI. Both databases contain at present 400-500 datasets from last ten years, e.g. do not contain actual information on fluctuating parameters of fishpond production and maintenance. Most frequently, the limits are exceeded by polyaromatic hydrocarbons (PAH) and the exceedance is generally connected with smaller fishponds, not with big productive ones. The analysis also deals with details of legislation and with removing sediments from fishponds and their deposition before the entire application to soil.
Klasifikace
Druh
O - Ostatní výsledky
CEP obor
—
OECD FORD obor
40101 - Agriculture
Návaznosti výsledku
Projekt
<a href="/cs/project/SS02030018" target="_blank" >SS02030018: Centrum pro krajinu a biodiverzitu</a><br>
Návaznosti
P - Projekt vyzkumu a vyvoje financovany z verejnych zdroju (s odkazem do CEP)
Ostatní
Rok uplatnění
2022
Kód důvěrnosti údajů
S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů