"Zde jako by celý vesmír a všechny zvuky i barvy se sloučily v báseň": Istanbul očima evropských spisovatelů

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00023221%3A_____%2F09%3A%230000389" target="_blank" >RIV/00023221:_____/09:#0000389 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

"Zde jako by celý vesmír a všechny zvuky i barvy se sloučily v báseň": Istanbul očima evropských spisovatelů

Popis výsledku v původním jazyce

Hálkův přístup odpovídá Saidovu konceptu „orientalismu“, podle kterého je Orientálec krutý a zaostalý. Naopak Neruda dává Turky v mnoha ohledech Evropanům za vzor. Jedno zklamání v tomto „pohádkovém“ městě ale Neruda přeci jenom zažil – totiž z istanbulských žen. Podle E. Saida je animálnost a sexuálnost v představách Evropanů neoddělitelným rysem každého Orietálce/ky a istanbulské ženy skutečně uchvátily nejen Lotiho. Důležitou roli přitom hrála tajemnost a nedostupnost tamních žen daná zahalením jejich tváří – ostatně jen díky závoji se podle psychologických interpretací princ na plese zamiluje do záhadné Popelky. O ambivalenci skrývání/odkrývání tváří istanbulských žen konstatoval třeba K. Hamsun, že „krásné ženy při silnějším větru nijak nespěchaly s tím, aby rychle zakryly svoji tvář, zatímco ženy staré a ošklivé dbaly o to, aby byla za větru jejich tvář schována ještě pečlivěji.“ Naproti tomu Nerudovi připadají ošklivé všechny. Používá přitom tutéž figuru jako Hálek: krásný a slibný zevnějšek, odpudivý vnitřek. Zatímco ale Hálek toto schéma vztáhl na celý Istanbul, u Nerudy slouží k postižení právě jen místních žen.

Název v anglickém jazyce

"It is as if the entire Universe, all the sounds and colors merged into a poem here": Istanbul seen by European travellers

Popis výsledku anglicky

The article deals with the image of Istanbul (Cařihrad) in the works of Czech authors of the 19th century, especially J. Neruda and V. Hálek. Their perception of Istanbul had much in common with the views of other European authors who visited Turkey at that time (P. Loti, H. C. Andersen, G. de Nerval, T. Gautier, H. Melville, K. Hamsun). Hálek´s attitude corresponds with Said’s concept of orientalism: the inhabitants of Istanbul are cruel and backward. Neruda, on the other hand, considered them to be in many aspects better than the Christians. For him, the most squalid part of Istanbul was the area inhabited by the Armenians and the Jews. To Hálek the panorama of Istanbul appeared beautiful, but he found its interior ugly; Neruda was enchanted by the entire city. The only thing that disappointed him there were the Turkish women: he found the most beautiful women among the social groups he considered to be the dirtiest and most untrustworthy - the Armenians and the Jews.

Druh

J_x - Nezařazeno - Článek v odborném periodiku (Jimp, Jsc a Jost)

CEP obor

AJ - Písemnictví, mas–media, audiovize

OECD FORD obor

—

Projekt

—

Návaznosti

N - Vyzkumna aktivita podporovana z neverejnych zdroju

Rok uplatnění

2009

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Název periodika

Svět literatury

ISSN

0862-8440

e-ISSN

—

Svazek periodika

XIX

Číslo periodika v rámci svazku

40

Stát vydavatele periodika

CZ - Česká republika

Počet stran výsledku

6

Strana od-do

46-51

Kód UT WoS článku

—

EID výsledku v databázi Scopus

—