Dějiny podle plánu : Politika dějin a paměti v normalizačním muzejnictví

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00023272%3A_____%2F14%3A10133854" target="_blank" >RIV/00023272:_____/14:10133854 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Dějiny podle plánu : Politika dějin a paměti v normalizačním muzejnictví

Popis výsledku v původním jazyce

Článek zkoumá politiku paměti a dějin komunistického Československa po sovětské okupaci. Ukazuje, jakým způsobem státní aparát utvářel muzejní interpretace minulosti, které jej měly legitimizovat v očích obyvatelstva a překrýt paměť Pražského jara. K tomuto účelu byly muzejní instituce nejprve &quot;očištěny&quot; od reformních zaměstnanců a přísně hierarchizovány. Ve stejnou chvíli sehrála muzea roli jeviště pro ideologické výstavy, jež měly v očích české veřejnosti zlepšit obraz Sovětského svazu. Dobudování muzejní sítě a dotáhnutí dějinného narativu v muzejních expozicích do tehdejší současnosti vedlo nakonec k potřebě soustavnější dokumentace socialismu, která byla uzákoněna zvláštním zákonem. Autor také naznačuje, jak se nutnost ospravedlnění komunistického panství a snaha o zapomenutí reformního procesu projevila i do interpretačního rámce poválečných dějin. V textech, jež byly součástí výstav a expozic, byly zdůrazňovány hospodářské úspěchy komunistické diktatury a specifičnost československé společnosti. Článek rovněž popisuje, jak byla mimo klasická muzea posílena také role alternativních míst paměti, jako byly památníky, síně tradic nebo rodné domy velikánů. Jejich funkce již nyní nebyla mobilizační jako v poválečném období, ale měla vychovávat mládež, jež si nepamatuje kořeny komunismu, k socialistickému vlastenectví. S podobným cílem byly využity obecní kroniky při soutěžích a výstavách v muzeích. Autor také tvrdí, že povaha těchto nástrojů cíleného vzpomínání byla silně profánní, neboť se zaměřovala více na přesvědčování o dosaženém blahobytu než na vytváření hrdinských mýtů a utopických vizí společnosti.

Název v anglickém jazyce

History as planned : history and memory policies in museum management in the normalization period

Popis výsledku anglicky

The paper deals with the memory and historical policies of the communist Czechoslovakia after the Soviet occupation. It shows how the state machinery created museum interpretations of the past to legitimise the system in the eyes of the population and cover the memory of the Prague Spring. To that end, museums were &quot;cleaned&quot; from reformist employees first and arranged in a strict hierarchy. At the same time, museums became venues for ideological exhibitions, which were to improve the image of the Soviet Union in the eyes of the public. When the network of museums was completed and the historical narrative in museum exhibitions was brought up to the then present time, a need arose to document socialism more systematically, which was provided for in a special law. The author also touches upon how the necessity to justify the communist rule and the effort to forget about the reformative process affected the interpretational frame of the post-war history. The accompanying texts in the exhibitions emphasized economic achievements of the communist dictatorship and a specificity of the Czechoslovak society. The article also describes how, apart from classic museums, the role was strengthened of alternative places of memory, such as memorials, halls of traditions and birthplaces. Their part was no longer to mobilise, as it was in the post-war period, rather, to bring up young people, who did not remember the roots of communism, in the spirit of socialist patriotism. Also local chronicles were used to the same ends at competitions and exhibitions in museums. The author claims that the instruments of purposeful remembrance were intrinsically totally secular as they focused on persuading people about achieved affluence rather than creating heroic myths and utopian visions of the society.

Druh

C - Kapitola v odborné knize

CEP obor

—

OECD FORD obor

60101 - History (history of science and technology to be 6.3, history of specific sciences to be under the respective headings)

Projekt

—

Návaznosti

V - Vyzkumna aktivita podporovana z jinych verejnych zdroju

Rok uplatnění

2014

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Název knihy nebo sborníku

Česká paměť : Národ, dějiny a místa paměti

ISBN

978-80-200-2411-4

Počet stran výsledku

50

Strana od-do

279-328

Počet stran knihy

457

Název nakladatele

Academia

Místo vydání

Praha

Kód UT WoS kapitoly

—