Gravettské osídlení v Lubné: nálezy do roku 1960
Identifikátory výsledku
Kód výsledku v IS VaVaI
<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00023272%3A_____%2F15%3A%230002767" target="_blank" >RIV/00023272:_____/15:#0002767 - isvavai.cz</a>
Výsledek na webu
—
DOI - Digital Object Identifier
—
Alternativní jazyky
Jazyk výsledku
čeština
Název v původním jazyce
Gravettské osídlení v Lubné: nálezy do roku 1960
Popis výsledku v původním jazyce
Lubná je jednou z nejvýznamnějších pravěkých lokalit Čech. S celkem 8 gravettskými polohami je to místo největšího nahromadění mladopaleolitických lokalit na tak malém prostoru a jako taková nemá v českém prostoru obdoby. Patrně nejbližší analogií je rozvolněná struktura pavlovienských Dolních Věstonic II. Stářím jsou však lubenské lokality mladší, jejich datování osciluje mezi 24 až 21 tisíci lety před dneškem. Stejně tak materiální náplň kulturních vrstev nedosahuje obrovského bohatství moravských lokalit. Přesto z Lubné pochází nejstarší umělecký předmět z Čech. Lubná I je vůbec první prozkoumanou paleolitickou lokalitou Čech. Objevil ji v roce 1890 středoškolský pedagog a amatérský geolog Jan Kušta. Výzkum pokračoval o rok později a plně dokončen byl až v roce 1913 J. Soukupem. Druhá hlavní poloha byla objevena a prozkoumána v roce 1933. Lokalitu rozpoznal B. Typolt a J. Renner a výzkumu se zhostil J. Böhm. Výzkum Lubné II můžeme považovat za vůbec první moderně provedený výzkum paleolitické lokality v Čechách. I dnes, po více jak 80 letech, můžeme na základě dokumentace provést moderní planigrafickou analýzu. V první fázi výzkumu lubenského katastru bylo objeveno i několik dalších poloh (IV, V, VII a VIII). Pouze z časti z nich se dochoval archeologický materiál (IV, VIII), zbývající jsou pouze uváděny v literatuře. Polohu IV prozkoumal v roce 1961 S. Vencl. Ve stejném roce byla objevena a prozkoumána také poloha III. Poloha VI byla objevena až v roce 2006 a první sondáž zde proběhla až v roce 2012. Kniha publikuje archeologický materiál získaný do roku 1960.
Název v anglickém jazyce
Gravettian settlement in Lubná: finds discovered before 1960
Popis výsledku anglicky
Lubná is one of the most important prehistoric sites in Bohemia. With a total of 8 Gravettian components located in a small area, it represents the greatest concentration of Upper Palaeolithic sites and has no precedent in the area. The closest analogy is the Pavlovian site cluster of Dolní Věstonice II. However, Lubná is younger, dating between 24 to 21 thousand years old and is not so rich in material culture. Lubná is notable because it is where the oldest art object ever found in the Bohemia was discovered. Lubná I was the first Paleolithic site excavated in Bohemia. A high school teacher and amateur geologist named Jan Kušta discovered it in 1890. Excavations continued the following year and were completed in 1913 by J. Soukup. The second main location was discovered and excavated in 1933. The site was first located by B. Typolt and J. Renner and the excavation was undertaken by J. Böhm. The excavation of Lubná II can be considered to be the first modern excavation of a Paleolithic site in the country. Even today, after more than 80 years, we can perform advanced planigraphic analysis based on Böhmʼs field documentation. In the first phase of research at Lubná, archaeological remains were also discovered in several other locations (IV, V, VII and VIII). Some of these components have preserved archaeological material (IV, VIII), whilst the rest are only reported in the literature. Lubná IV was excavated by S. Vencl in 1961. In the same year, Lubná III was also discovered and explored. Lubná VI was discovered in 2006 and the first trenching was undertaken in 2012. Book publishes all archaeological finds made until 1960.
Klasifikace
Druh
B - Odborná kniha
CEP obor
AC - Archeologie, antropologie, etnologie
OECD FORD obor
—
Návaznosti výsledku
Projekt
—
Návaznosti
I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace
Ostatní
Rok uplatnění
2015
Kód důvěrnosti údajů
S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů
Údaje specifické pro druh výsledku
ISBN
978-80-7036-474-1
Počet stran knihy
231
Název nakladatele
Národní muzeum
Místo vydání
Praha
Kód UT WoS knihy
—