Blažíčkova monografie Petra Brandla a dobová strategie legitimizace českého baroka

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00023281%3A_____%2F25%3AN0000019" target="_blank" >RIV/00023281:_____/25:N0000019 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Blažíčkova monografie Petra Brandla a dobová strategie legitimizace českého baroka

Popis výsledku v původním jazyce

Na konci akademického roku 1949/1950 se Oldřich Jakub Blažíček rozhodl, že jeho dalším výzkumným projektem bude vypracování podrobné monografie o malíři Petru Brandlovi. Dosud neznámé informace nalezené v osobním fondu tohoto výjimečného českého historika umění, uchovávaném v Archivu Národní galerie v Praze, mě vedly k úvahám o důvodech, proč se tento výzkumný záměr nikdy neuskutečnil, a také o tom, jak by pravděpodobně vypadalo Blažíčkovo pojetí Petera Brandla. Na základě dobového kontextu, ale především s využitím zachovaných archivních materiálů v Blažíčkově fondu, jsem došel k závěru, že jedním z možných důvodů, proč monografie nikdy nevznikla, byla rivalita ze strany jiného badatele, Jaromíra Neumanna, a jeho snaha ponechat si toto lákavé téma pro sebe. Neumann se totiž v té době, na rozdíl od Blažíčka, specializoval výlučně na malířství raného novověku. Na rozdíl od svého staršího kolegy byl navíc stoupencem nově nastoleného politického režimu; díky tomu byla jeho pozice v oboru tak silná, že dokázal dokonce zabránit vydání Blažíčkovy víceméně hotové knihy Kuks – ostrov barokové plastiky. Nemyslím si, že by Neumann Blažíčkovi přímo zakázal zabývat se Peterem Brandlem, ale spíše že Blažíček dospěl k závěru, že jeho případná monografie o Brandlovi se možná nikdy nedostane k vydání. Následovala podrobná analýza Blažíčkových metodologických přístupů a také srovnání se situací, v níž se v té době nacházelo české dějiny umění, pokud jde o výzkum barokního období v českých zemích. Kromě potvrzení často zmiňovaného úzkého vztahu mezi Blažíčkem a jeho učitelem Antonínem Matějčkem přinesla studie zajímavý důkaz o silné souvislosti mezi Blažíčkovým pojetím stylu a pojetím Vojtěcha Birnbauma. Za nejdůležitější přínos této studie považuji zjištění, že všechny soudobé metodologické přístupy, jako je důraz kladený na formální aspekt uměleckých děl a zdůraznění realismu jako specifického přínosu české umělecké scény v kontextu obecné historie evropského umění 17. a 18. století, souvisejí se soudobou snahou o revitalizaci baroka, která představovala hlavní strategii legitimizace tohoto stylu.

Název v anglickém jazyce

Blažíček’s Monograph of Peter Brandl and Contemporary Strategies to Legitimise the Bohemian Baroque

Popis výsledku anglicky

At the end of the academic year 1949/1950, Oldřich Jakub Blažíček decided that his next research project would involve producing an in-depth monograph of the painter Peter Brandl. Previously unknown information found in the personal fonds of this exceptional Czech art historian, kept in the Archive of the National Gallery in Prague, led me to think about the reasons why this research objective never came to fruition, as well as about what Blažíček’s portrayal of Peter Brandl would probably have been like. On the basis of the contemporary context, but chiefly using the preserved archive materials in Blažíček’s fonds, I reached the conclusion that one of the possible reasons why the monograph was never written was rivalry on the part of another researcher, Jaromír Neumann, and his efforts to keep this appealing topic for himself. In fact, at the time Neumann, unlike Blažíček, specialised exclusively in the painting of the Early Modern Period. Unlike his older colleague, he was furthermore a supporter of the newly installed political regime; as a result his position in the field was so strong that he was even able to stop the publication of Blažíček’s more-or-less complete book Kuks – ostrov barokové plastiky (Kuks – An Island of Baroque Sculpture). I do not believe that Neumann directly forbade Blažíček from studying Peter Brandl, but rather that Blažíček reached the conclusion that his eventual monograph of Brandl might never see publication. A detailed analysis of Blažíček’s methodological approaches followed, as well as a comparison with the situation in which Czech art history was at the time with regard to research about the Baroque period in the Czech lands. In addition to confirming the often-mentioned close relationship between Blažíček and his teacher Antonín Matějček, the study brought interesting proof of the strong connection between Blažíček’s conception of style and that of Vojtěch Birnbaum. I consider the most important contribution of this study to be the discovery that all of the contemporary methodological approaches, such as the emphasis placed on the formal aspect of artworks and the accentuation of realism as a specific contribution of the Bohemian art scene within the context of the general history of seventeenth- and eighteenth-century European art, are related to the contemporary effort to revitalise the Baroque, which represented the main strategy of legitimising the style.

Druh

C - Kapitola v odborné knize

CEP obor

—

OECD FORD obor

60401 - Arts, Art history

Projekt

—

Návaznosti

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Rok uplatnění

2025

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Název knihy nebo sborníku

Petr Brandl : nové kontexty

ISBN

978-80-7035-885-6

Počet stran výsledku

17

Strana od-do

252-269

Počet stran knihy

319

Název nakladatele

Národní galerie v Praze

Místo vydání

Praha

Kód UT WoS kapitoly

—