Lodě a šífy

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00023299%3A_____%2F22%3AN0000007" target="_blank" >RIV/00023299:_____/22:N0000007 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Lodě a šífy

Popis výsledku v původním jazyce

Každá z těchto studií přináší jedinečný pohled na život na Labi a v jeho okolí. Každý z těchto příběhů je mnohotvárný a lze na něj nahlížet z různých úhlů - a právě o to se autoři této kolektivní monografie snažili. Editoři se snažili poskládat příspěvky do maximálně logického celku, i když celková struktura kolektivní monografie je chronologická. Vlastimil Pažourek a František Šuman z Okresního muzea v Děčíně se zabývají nejstarším vyobrazením lodi v Děčíně. Dochovalo se na gotické kamenné soše, která patří k nejcennějším exponátům okresního muzea. Neméně zajímavá fakta týkající se vývoje plavby lodí a vorů na Vltavě přináší Nikolaj Savický z Vysoké školy chemicko-technologické ve svém příspěvku o pokusech o splavnění Vltavy až do Prahy. Píše o méně známé osobnosti Kryšpína Fuky, opata premonstrátského kláštera v Milevsku. Velmi originální pramen objevil historik hydrologie a pracovník Českého hydrometeorologického ústavu v Praze Libor Elleder. Ve své práci se zaměřuje na historii povodní na Labi a Vltavě v minulosti. Jeho příspěvek je uveden podrobným výkladem o historii povodní v královském městě Kolíně a okolní krajině. Počet článků a dokonce i knih o plavení dřeva na Vltavě je úctyhodný, zatímco o Labi jich vyšlo jen několik. Badatelům v posledních letech podařilo alespoň částečně zmapovat období před bitvou na Bílé hoře a dokonce i krátce po ní, o rozkvětu plavení dříví na Labi v druhé polovině 19. století toho stále víme jen velmi málo. Právě na toto téma se proto zaměřuje badatel Národního technického muzea Michal Plavec. Až do vypuknutí první světové války se počet vorů se dřevem proplouvajících kolem Kolína snižoval: z přibližně 1000 vorů ročně v 90. letech 19. století na zhruba 100 ročně kolem konce století. Největším problémem byla nestabilní hladina Labe a také spory s mlynáři a zemědělci o regulaci řeky. Nina Milotová z Národního muzea v Praze ve svém příspěvku zpracovává své oblíbené téma vztahu řeky, okolní krajiny, lidí a jejich vzájemné symbiózy. Součástí těchto souvislostí je i vysazení lososů do Labe v 80. letech 19. století. Zvláštní pozornost věnuje profesoru Antonínu Fričovi (1832–1913), autorovi řady odborných prací o rybníkářství. Michaela Havelková ve své studii nabízí stručný přehled všech pamětních textů Emila Zimmlera (1863–1950) a upozorňuje na dosud méně známý krátký text o splavnění Labe v Nymburce. Marek Ďurčanský z Ústavu dějin Univerzity Karlovy a archivu Univerzity Karlovy analyzuje roli Labe v různých propagačních akcích poděbradské lázeňské akciové společnosti v meziválečném období. Labe bylo v místním tisku a v promočních materiálech prezentováno především ve třech podobách: jako malebný krajinný prvek, jako místo pro koupání a související kulturní aktivity a konečně jako dopravní cesta pro výlety do okolní krajiny. Jiří Chmelenský z Národního památkového ústavu se vrátil ke svému dlouhodobému výzkumu průmyslových vodních děl na Labi. V tomto příspěvku se zaměřil na nejstarší vodní elektrárny na Jizeře, Sázavě a Labi. Zajímavé je, že většina těchto elektráren byla vyřazena z provozu kolem poloviny 50. let 20. století, zatímco v 70. a 80. letech 20. století byly některé obnoveny a od té doby jsou v provozu. Otto Chmelík ze Státního oblastního archivu v Litoměřicích se ve svém příspěvku věnuje dodnes ikonické budově generálního ředitelství České labsko-oderské plavby a Čechofrachtu v Děčíně. Budova od roku 1989 trpěla zanedbaností a v roce 2009 musela být zbourána. Později ji nahradila moderní městská knihovna.

Název v anglickém jazyce

Timber rafts, boats, and tugboats

Popis výsledku anglicky

Each of these studies brings a unique insight into life on and around the Elbe river. Each of these stories is multifaceted and can be viewed from different angles – and that is what authors of this collective monograph strove to do. The editors have tried to arrange the contributions into a logical whole, although the overall structure of the collective monograph is chronological. Vlastimil Pažourek and František Šuman from the District Museum in Děčín deal with the oldest depiction of a ship in Děčín. It was preserved on a Gothic stone statue, which is one of the most valuable exhibits of the district museum. Nikolaj Savický from the University of Chemical Technology brings equally interesting facts about the development of boats and rafts on the Vltava River in his article about attempts to float the Vltava River to Prague. He writes about the lesser-known personality of Kryšpín Fuka, abbot of the Premonstratensian monastery in Milevsko. A very original source was discovered by Libor Elleder, a historian of hydrology and an employee of the Czech Hydrometeorological Institute in Prague. His work focuses on the history of floods on the Elbe and Vltava rivers in the past. His contribution is introduced by a detailed account of the history of floods in the royal city of Cologne and the surrounding countryside. The number of articles and even books on the Vltava River flooding is impressive, while only a few have been published on the Elbe. In recent years, researchers have managed to map at least partly the period before the Battle of White Mountain and even shortly after it, but we still know very little about the flowering of timber navigation on the Elbe in the second half of the 19th century. Michal Plavec, a researcher at the National Technical Museum, is therefore focusing on this topic. Until the outbreak of the First World War, the number of timber rafts passing by Kolín was decreasing: from around 1,000 rafts a year in the 1890s to around 100 a year around the end of the century. The biggest problem was the unstable level of the Elbe and disputes with millers and farmers over the regulation of the river. Nina Milotová from the National Museum in Prague elaborates on her favourite theme of the relationship between the river, the surrounding landscape, people and their mutual symbiosis. The introduction of salmon into the Elbe in the 1880s is part of this context. He pays special attention to Professor Antonín Frič (1832–1913), the author of a number of scholarly works on fish farming. In her study, Michaela Havelková offers a brief overview of all the memorial texts of Emil Zimmler (1863–1950) and draws attention to a hitherto lesser-known short text about the Elbe rafting in Nymburk. Marek Ďurčanský from the Institute of History of Charles University and the Charles University Archives analyses the role of the Elbe in various promotional events of the Poděbrady Spa Joint Stock Company in the interwar period. The Elbe was presented in the local press and in promotional materials mainly in three forms: as a picturesque landscape feature, as a place for bathing and related cultural activities, and finally as a transport route for trips into the surrounding countryside. Jiří Chmelenský from the National Heritage Institute returned to his long-term research on industrial water works on the Elbe. In this paper he focused on the oldest hydroelectric power plants on the Jizera, Sázava and Elbe rivers. Interestingly, most of these power plants were decommissioned around the mid-1950s, while some were restored in the 1970s and 1980s and have been in operation ever since. Otto Chmelík from the State Regional Archive in Litoměřice focuses his contribution on the still iconic building of the general headquarters of the Czech Labo-Odra Navigation and Czechofracht in Děčín. The building suffered from neglect since 1989 and had to be demolished in 2009. It was later replaced by a modern municipal library.

Druh

B - Odborná kniha

CEP obor

—

OECD FORD obor

60101 - History (history of science and technology to be 6.3, history of specific sciences to be under the respective headings)

Projekt

—

Návaznosti

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Rok uplatnění

2022

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

ISBN

978-80-7037-369-9

Počet stran knihy

174

Název nakladatele

Národní technické muzeum

Místo vydání

Praha

Kód UT WoS knihy

—