Výtvarníci ruské a ukrajinské meziválečné emigrace a slovanská galerie Jiřího Karáska ze Lvovic

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00023311%3A_____%2F15%3A%230000171" target="_blank" >RIV/00023311:_____/15:#0000171 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Výtvarníci ruské a ukrajinské meziválečné emigrace a slovanská galerie Jiřího Karáska ze Lvovic

Popis výsledku v původním jazyce

Vývoji uměleckých sbírek básníka Jiřího Karáska ze Lvovic a expozici jeho galerie v pražském Tyršově domě, veřejně přístupné od roku 1925, byla dosud věnována pozornost převážně v obecné rovině. Karáskova koexistence s Československou obcí sokolskou a jeho snahy o vybudování specificky slovanské sbírky dosud unikaly konkrétnějšímu badatelskému zájmu. Článek sleduje proměny Karáskových sběratelských preferencí od 20. let minulého století a roli jeho blízkých kontaktů s představiteli emigrace z území bývalého carského Ruska pro vývoj akviziční a výstavní politiky jeho galerie. Popisuje formování koncepce jeho sbírky v kontextu lokálních požadavků na vznik obrazárny slovanských autorů a jeho vymezovaní se proti domněle konkurenčnímu projektu sbírky Slovanského ústavu, iniciované ruským historikem umění a byzantologem Nikolajem Okuněvem. Na základě archivních a sbírkových fondů Karáskovy galerie, které dnes představují jeden z nejvýznamnějších oddílů sbírek Památníku národního písemnictví, sleduje text Karáskovy kontakty s výtvarníky ruského a ukrajinského exilu. Ty se odrazily v podobě sbírky i expozice jeho galerie, v jejím výstavním programu a v básníkově publikační činnosti. Jiří Karásek ze Lvovic se prokazatelně snažil ve své sbírkotvorné činnosti pokrýt tvorbu výtvarníků emigrantů z Ruska žijících v Československu. Nejintenzivnější kontakty udržoval s několika autory, především s malířem Platonem Dějevem a sochaři Alexandrem Golovinem a Eugenijem Bržezinským. Propagaci tvorby Dějeva a Golovina se věnoval na stránkách periodik i ve formování stálé expozice své galerie, s Golovinem udržoval kontakt i po umělcově další emigraci do Paříže.

Název v anglickém jazyce

Russian and Ukrainian Emigre Artists in the Interwar Period and Jiří Karásek of Lvovice's Slavic Gallery

Popis výsledku anglicky

The art collections of poet Jiří Karásek of Lvovice and his gallery at Tyršův dům in Prague, opened to the public in 1925, have thus far received attention only on a general level, and Karásek's efforts to build a Slavic collection have yet to be the subject of closer research. Little in-depth research has been done on this subject to date. This article traces the evolution of Karásek's preferences as a collector, starting in the 1920s, and the role his close contacts with émigré artists from the former Russian Empire played in the acquisition and exhibition policy of his gallery over time. It describes how the concept of his collection took shape within the context of local demands for a picture gallery devoted to Slavic artists and how he distanced himself from the purportedly rival collection put together by the Slavic Institute at the initiative of Russian art historian and expert in byzantine studies Nikolai Okunev. This article draws on materials from the archives and the collections of Karásek's gallery, which are today among the most important collections in the Museum of Czech Literature, and examines Karásek's ties to Russian and Ukrainian artists in exile. These ties were reflected in the content of the gallery's collections and exhibitions and in Karásek's own publications. Jiří Karásek of Lvovice made a demonstrable effort in his work as a collector to capture work by émigré artists from Russia living in Czechoslovakia. His strongest ties were with several artists, most notably painter Platon Dejev and sculptors Aleksandr Golovin and Eugeniy Brzezinski. He promoted the work of Dejev and Golovin on the pages of periodicals and by putting together a permanent exhibition at his gallery, and he remained in contact with Golovin even after the latter moved to Paris.

Druh

J_x - Nezařazeno - Článek v odborném periodiku (Jimp, Jsc a Jost)

CEP obor

AL - Umění, architektura, kulturní dědictví

OECD FORD obor

—

Projekt

—

Návaznosti

V - Vyzkumna aktivita podporovana z jinych verejnych zdroju

Rok uplatnění

2015

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Název periodika

Umění

ISSN

0049-5123

e-ISSN

—

Svazek periodika

—

Číslo periodika v rámci svazku

4

Stát vydavatele periodika

CZ - Česká republika

Počet stran výsledku

16

Strana od-do

307-322

Kód UT WoS článku

000363092100004

EID výsledku v databázi Scopus

—