Poetická geometrie. Moderní architektura ve fotografiích Josefa Sudka

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00023442%3A_____%2F18%3AN0000003" target="_blank" >RIV/00023442:_____/18:N0000003 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Poetická geometrie. Moderní architektura ve fotografiích Josefa Sudka

Popis výsledku v původním jazyce

Kniha představuje méně známou oblast tvorby fotografa Josefa Sudka (1896–1976) – fotografie věnované moderní architektuře. Josef Sudek je české i zahraniční veřejnosti znám především díky osobitým volným fotografiím, z nichž ty nejznámější vznikaly ve čtyřicátých až šedesátých letech 20. století. Jeho neobyčejně rozsáhlé dílo však zahrnuje různé další polohy tvorby; nejméně odborně reflektovány jsou ty, které vznikaly jako zakázkové. Jedná se o portrétní, produktovou, reklamní a reprodukční fotografii, které se Sudek věnoval především ve třicátých a čtyřicátých letech. Důvody, proč tyto práce dosud vzbuzovaly menší odbornou pozornost, leží jak ve vlastní Sudkově prezentaci svého díla, tak v přístupech jeho četných interpretů, kteří se Sudkovým dílem zabývali jak za jeho života, tak po jeho smrti. Zajímavou, i když ne příliš rozsáhlou (cca 500 snímků) částí Sudkova zakázkového díla jsou snímky moderní architektury, které vznikaly od konce dvacátých do padesátých let, přičemž jejich těžiště leží v létech třicátých. Tyto fotografie můžeme interpretovat v řadě kontextů. Byly nedílnou součástí soudobé fotografie architektury, jejíž postavení v meziválečném Československu bylo do jisté míry výlučné a neopakovatelné. Vzájemný vztah fotografie a architektury byl cílevědomě budován za účelem co nejvýrazněji reprezentovat, zviditelnit a propagovat moderní architekturu. Situace byla podpořena i kladným přijímáním až adorací nových médií (fotografie a filmu) nejen v avantgardních, ale i v konzervativnějších uměleckých a laických kruzích, stejně jako technickým pokrokem polygrafie a nebývalým rozmachem obrazových tištěných médií. Pro pochopení vizuálních strategií fotografií architektury je nutné sledovat také ikonografii těchto snímků. Mnohá ze stereotypních zachycení architektury prostřednictvím rozličných asociací směřovala k propagaci či dokonce jakési reklamě v širším slova smyslu na moderní architektonické formy a funkce, které měly splňovat. Nejsilnější „reklamní“ vyznění můžeme sledovat na fotografiích architektury, které za účelem přiblížení nezvyklé architektonické formy běžnému divákovi využívaly symboly, s nimiž se mohl tento divák ztotožnit. Nejčastěji se jednalo o moderní automobil či mladou, sportovně vyhlížející ženu. Přestože v meziválečném období byla moderní architektura hojně fotograficky reflektována jak v avantgardních, tak v amatérských kruzích, jádro a největší objem vizuálního materiálu leží v oblasti živnostenské fotografie. Zkoumání profesionálního zakázkového fotografování architektury poskytuje mnoho cenných informací o řemeslných postupech a institucionálních okolnostech tohoto oboru, které se mnohdy výrazně projevily v podobě konkrétních snímků. Na příkladu nejvýraznějších fotografů oboru je možné ukázat jak každodenní praxi fotografa, zaměřeného na fotografii architektury, tak rozdíly ve stylech jednotlivých tvůrců, z nichž jedním z nejvýraznějších byl právě Josef Sudek. Josef Sudek ve spolupráci s mnoha předními architekty té doby (např. Jaroslavem Fragnerem, Josefem Gočárem, Janem E. Koulou, Pavlem Janákem, Richardem Podzemným a mnoha dalšími) vytvořil stovky snímků, které charakterizuje střízlivé používání obrazových strategií fotografické avantgardy (podhledů, nadhledů, diagonálních kompozic apod.), přesto nezřídka pregnantně zprostředkovávají záměry moderních architektů. Na mnohých z těchto snímků si můžeme rovněž povšimnout Sudkovy snahy o jakousi „poetizaci“ či „změkčení“ geometricky definovaných tvarů moderní architektury. Projevuje se nejčastěji záběrem širšího okolí budovy či narušením její geometrie prostřednictvím organických forem okolní vegetace. Dochovaná Sudkova obchodní písemná pozůstalost nám pak dává nahlédnout do praktického chodu jeho atelieru i poznat některé všeobecné technické a obchodní zákonitosti fotografie architektury.

Název v anglickém jazyce

A Poetic Geometry. Modern Architecture in the Photographs of Josef Sudek

Popis výsledku anglicky

The publication presents Josef Sudek (1896–1976) and the part of his work which is almost unknown – the modern-architectural photography. Josef Sudek is known to Czech and foreign audiences primarily thanks to his distinctive fine art photographs, the most interesting of which were made in the period from the 1940s to the 1960s. But Sudek’s uncommonly large body of work includes other types of photography as well. In this area, academic interest has largely overlooked his commissioned work – portraits, product photography, advertising, and reproductions – most of which was made in the 1930s and 1940s. The reasons for this decreased academic interest can be sought in the way Sudek himself presented his work, as well as in the approach taken by the many writers who have interpreted Sudek’s work so far. One interesting, though relatively small (ca. 500 images) example of Sudek’s commissioned work are his images of modern architecture, which he made from the late 1920s to the 1950s, with the great majority dating from the 1930s. These photographs can be interpreted in a number of different contexts. They formed an integral part of contemporary photographic efforts at capturing architecture, whose standing in interwar Czechoslovakia was quite exclusive and unique. The relationship between architecture and photography was consciously developed with a view towards representing, promoting, and advertising modern architecture in as distinctive a manner as possible. This situation was further promoted by the positive acceptance – adoration, even – of the new media (photography and film) by not just the avant-garde, but also conservative artistic circles and the lay public. Another contributing factor was recent advances in printing and the unprecedented explosion of visual print media. In order to properly understand the visual strategies of architectural photography, we must also look at the iconography of these images. Many typical images of architecture used a range of associations to promote or advertise – in the broader sense of the word – the modern forms and functions that this architecture was expected to fulfill. The closest resemblance to advertising photography is found in those images that, in an attempt at presenting unusual architectural forms to ordinary viewers, made use of symbols that such audiences could identify with – most commonly, a modern automobile or a sporty young woman. During the interwar period, modern architecture was the frequent subject of avant-garde and amateur photographers as well, but the vast majority of such images were made on commission. The study of professional commissioned photographs of architecture offers much valuable information on the workmanship and institutional circumstances in this field, which are often clearly visible on these images. By looking at the most distinctive photographers in the field, we can show not only the everyday professional practice of an architectural photographer, but also the different styles that characterize the individual photographers, of whom Josef Sudek is one of the most distinctive. Working together with many leading architects of his era (including Jaroslav Fragner, Josef Gočár, Jan E. Koula, Pavel Janák, Richard Podzemný, and many others) Josef Sudek created hundreds of photographs characterized by the restrained use of the visual strategies of the photographic avant-garde (low angles, high angles, diagonal compositions, etc.), and yet more often than not his images are a succinct representation of the architects’ intentions. Many of the images also show Sudek’s attempts at “poetizing” or “softening” the geometric shapes of modern architecture, most commonly by shooting the building’s greater surroundings or by disrupting its geometry through the organic forms of the surrounding vegetation. In addition, Sudek’s surviving business records shed light on the practical side of his studio’s operations and show us the technical and entrepreneurial side of architectural photography.

Druh

B - Odborná kniha

CEP obor

—

OECD FORD obor

60401 - Arts, Art history

Projekt

—

Návaznosti

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Rok uplatnění

2018

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

ISBN

978-80-7101-177-4

Počet stran knihy

119

Název nakladatele

Uměleckoprůmyslové museum v Praze

Místo vydání

Praha

Kód UT WoS knihy

—