Od člověka k buňce: Nové poznatky a metody ve studiu cirkadiánních rytmů u pacientů s afektivními poruchami a schizofrenií

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00023752%3A_____%2F16%3A43915035" target="_blank" >RIV/00023752:_____/16:43915035 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

<a href="http://www.tigis.cz/images/stories/psychiatrie/2016/1_2016/weissova.pdf" target="_blank" >http://www.tigis.cz/images/stories/psychiatrie/2016/1_2016/weissova.pdf</a>

DOI - Digital Object Identifier

—

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Od člověka k buňce: Nové poznatky a metody ve studiu cirkadiánních rytmů u pacientů s afektivními poruchami a schizofrenií

Popis výsledku v původním jazyce

V posledních letech je stále více zdůrazňována role centrálních cirkadiánních hodin ve vzniku řady psychiatrických onemocnění. Bývá dávána do souvislosti především s onemocněními vykazujícími změny nálad a spánkových rytmů, které souvisí se změněným funkčním stavem cirkadiánního systému a jsou nejčastěji sledované u pacientů s některými typy afektivních poruch nebo u schizofrenních pacientů. U většiny těchto onemocnění dochází k narušení pravidelného nástupu spánku, jeho nestabilitě nebo změně spánkové architektury a snížení schopnosti synchronizace rytmu spánku a bdění s vnějšími podmínkami. Propojení těchto onemocnění s funkčním stavem cirkadiánních hodin je od objevu molekulárního hodinového mechanismu potvrzují studie sledující molekulární markery hodin. Díky pokročilým molekulárním metodám dokážeme získat přesné informace o endogenním stavu cirkadiánního systému, který dynamicky reaguje na změny vnějšího prostředí. Je citlivý na změny světelných podmínek, reaguje ale i na stres nebo příjem potravy. Zdá se, že tyto faktory mohou i dlouhodobě ovlivnit a měnit chod hodin. V poslední době se uvažuje o tom, že tyto dlouhodobé změny mohou být způsobeny epigenetickými modifikacemi DNA a histonů v oblastech kódujících proteiny podmiňující chod hodin. Na významu tak nabývají i studie epigenetických modifikací molekulárního mechanismu cirkadiánního systému. Rozvoj psychiatrických onemocnění často nebývá determinován pouze geneticky, ale mnohdy souvisí právě se stresem nebo výživou. Neuroanatomické studie ukázaly, že cirkadiánní hodiny v suprachiazmatických jádrech hypotalamu přímo ovlivňují mnoho oblastí mozku, včetně amygdaly, prefrontální kůry a oblastí hypotalamu regulujících spánek. Přesto role cirkadiánního systému ve vzniku a průběhu psychiatrických onemocnění není dosud zcela objasněna. Behaviorální výstupní rytmy jeho roli sice naznačují, avšak chybějí jednoznačné důkazy na úrovni molekulárních markerů, genetické variability a epigenetických modifikací.

Název v anglickém jazyce

From human to cell: New approaches and methods in studies of circadian rhythms in patients with affective disorders and schizophrenia

Popis výsledku anglicky

The role of the central circadian clock has been observed to be primarily associated with diseases that include changes in mood and sleep rhythms, which are linked to changes in the functional state of the circadian system. These changes are typically observed in patients with affective disorders or schizophrenia. In most of these diseases, regular sleep onset is compromised or unstable; changes in sleep architecture occur and the ability to synchronize the rhythm of sleep and wakefulness with external conditions is reduced. A series of studies dealing with molecular markers have affirmed the association of these conditions with the functional state of the circadian clock. With advanced molecular techniques, we can obtain accurate information about the state of the endogenous circadian system that responds dynamically to changes in the external environment. It is particularly sensitive to changes in lighting conditions but also responds to stress or food intake. These factors may also affect the long-term changes and operation of the biological clock. It can be deduced that these long-term changes can be caused by epigenetic modifications of DNA and histones in the protein-coding region that conditions the clockwork mechanism. Apart from the genetic studies, we are witnessing an increase in the importance of epigenetic modification studies of the molecular mechanism of the circadian system. The development of psychiatric disorders is often connected with stress or nutrition. Neuroanatomical studies have demonstrated that circadian clock in the suprachiasmatic nucleus of the hypothalamus directly affects many areas of the brain regulating sleep. The role of the circadian system in the aetiology and progress of psychiatric disorders is not yet fully understood. Behavioural output rhythms indicate that it does play a role, but lacks evidence on the level of molecular markers, genetic variability and epigenetic modifications.

Druh

J_x - Nezařazeno - Článek v odborném periodiku (Jimp, Jsc a Jost)

CEP obor

FL - Psychiatrie, sexuologie

OECD FORD obor

—

Projekt

<a href="/cs/project/LO1611" target="_blank" >LO1611: Udržitelnost pro Národní ústav duševního zdraví</a><br>

Návaznosti

P - Projekt vyzkumu a vyvoje financovany z verejnych zdroju (s odkazem do CEP)

Rok uplatnění

2016

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Název periodika

Psychiatrie

ISSN

1211-7579

e-ISSN

—

Svazek periodika

20

Číslo periodika v rámci svazku

1

Stát vydavatele periodika

CZ - Česká republika

Počet stran výsledku

10

Strana od-do

13-22

Kód UT WoS článku

—

EID výsledku v databázi Scopus

2-s2.0-84980401200