Zátež neformálního pečovatele: vnímaný stres a zkušenosti osob pečujících o blízkého s duševním onemocněním

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00023752%3A_____%2F19%3A43919900" target="_blank" >RIV/00023752:_____/19:43919900 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

<a href="http://www.tigis.cz/images/stories/psychiatrie/2019/Psychiatrie_2_2019/Psych_2_19_machu.pdf" target="_blank" >http://www.tigis.cz/images/stories/psychiatrie/2019/Psychiatrie_2_2019/Psych_2_19_machu.pdf</a>

DOI - Digital Object Identifier

—

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Zátež neformálního pečovatele: vnímaný stres a zkušenosti osob pečujících o blízkého s duševním onemocněním

Popis výsledku v původním jazyce

Vážná duševní onemocnění s sebou často přináší významnou zátěž nejen pro klienty, ale také jejich rodiny a okolí. S deinstitucionalizací psychiatrické péče, tedy odklonem od péče založené na dlouhodobé institucionální péči a postupným přesouváním těžiště do komunity, se mohou zvyšovat nároky na nejbližší okolí osob s duševním onemocněním, tj. zátěž na neformální pečovatele. Cílem tohoto článku je zmapovat situaci neformálních pečovatelů osob s duševním onemocněním v Česku a zjistit, jak péče o blízkého s duševním onemocněním ovlivňuje míru stresu a jaké pozitivní a negativní aspekty pečovatelům přináší. Metody: Neformální pečovatelé osob s vážným duševním onemocněním byli dotazováni v průřezovém šetření uskutečněném v komunitním prostředí poskytovatele sociálních služeb. Neformální pečovatelé byli do studie vybrání samotnými klienty služby. Zjišťována byla míra stresu (PSS) a pozitivní a negativní aspekty poskytování péče (ECI). Dále byl sestaven dotazník pro pečovatele o osoby s duševním onemocněním, který zjišťoval mimo jiné délku a frekvenci poskytované péče nebo zaměstnanecký status a počet odpracovaných hodin za poslední měsíc. K popisu vzorku respondentů byly použity deskriptivní statistické metody. Z inferenčních statistických metod byl dále použit nezávislý dvouvýběrový t-test a korelační analýza. Do studie bylo zahrnuto 117 neformálních pečovatelů (70,9 % tvořily ženy). Nejčastěji se jednalo o rodiče (44,4 %) nebo děti (23,1 %) osob s duševním onemocněním. Pečovatelé průměrně poskytovali příbuznému podporu 38 hodin týdně, 72,6 % pečovatelů poskytovalo podporu déle než 5 let. Respondenti průměrně dosahovali 17,6 bodů na škále PSS, nejvyšší skóre deklarovali partneři/partnerky a manželé/manželky osob s duševním onemocněním. Podle dotazníku ECI pečovatelé nejčastěji přemýšleli o závislosti a o dobrých stránkách vztahu. Respondenti, kteří o svého blízkého pečují intenzivněji, nevykazovali vyšší míru stresu (Pearsonův korelační koeficient: 0,109; p = 0,259), ale více si uvědomovali dobré stránky vztahu a méně negativní aspekty péče. Respondenti, kteří o svého příbuzného pečují déle než 5 let, více přemýšleli o stigmatu spojeném s onemocněním blízkého (p = 0,008; 95% interval spolehlivosti: −0,611; −0,093) a více vnímají problematické chování svého blízkého (p = 0,018; 95% interval spolehlivosti: −0,754; −0,073). Zátěž neformálních pečovatelů je společenským problémem, na který by mělo být upozorňováno v kontextu reformy psychiatrické péče. Rodinám a neformálním pečovatelům osob s duševním onemocněním často chybí dostatek informací a zkušeností s péčí o blízkého. Reforma psychiatrické péče by se proto neměla zaměřovat výhradně na potřeby osob s duševním onemocněním, ale také na potřeby neformálních pečovatelů, jejichž zátěž se v důsledku deinstitucionalizace může zvyšovat.

Název v anglickém jazyce

Caregiver Burden: Perceived Stress and the Experience of Caregivers of People with Mental Illness

Popis výsledku anglicky

In many cases severe mental illness of one family member affects significantly the whole family. Moreover, the impact on families can increase with ongoing deinstitutionalization of psychiatric care in Czechia. The negative consequences of providing care to the relative with severe mental illness are defined as informal caregiver burden. The aim of this paper is to describe the situation of informal caregivers of people with mental illness in Czechia. We evaluated the perceived stress and experience of people providing informal care to their relatives or friends. Informal caregivers of people with severe mental illness were interviewed to measure their level of perceived stress (PSS) and both positive and negative experience of caregiving (ECI). Moreover, a questionnaire for informal caregivers was developed to assess frequency and intensity of the care provided, employment status and other sociodemographic factors. Caregivers were selected by their relatives with severe mental illness who were clients of a community-based services provider. Descriptive statistics were used to describe the sample and inferential statistics (t-test and correlation analysis) were used to assess relationship between observed factors. 117 informal caregivers were included in the study (70.9% female). Most respondents provided support to their children (44.4%) or parents (23.1%) who were diagnosed with severe mental illness. In average, caregivers provided 38 hours of support a week and 72.6% of the respondents had been providing care for more than 5 years. In average, respondents scored 17.6 points on PSS scale, with the maximum score observed in spouses of people with mental illness. In the last months caregivers often thought about dependency and positive aspects of the relationship with their relative. Those respondents providing care for longer hours did not reported higher scores on perceived stress scale (Pearson’s r = 0.109; p =.259), but they perceived more good aspects of relationship with their relative and less negative aspects of care. Caregivers providing care for more than 5 years reported higher scores in ECI dimensions stigma (p =.008; 95% CI [−0.611; −0.093]) and difficult behaviour (p =.018; 95% CI [−0.754; −0.073]). The informal caregiver burden is a social problem that should be taken into account in the context of psychiatric care reform. Families and friends of people with severe mental illness often lack information and experience with care. Therefore, the psychiatric care reform in Czechia should focus not only on people with severe mental illness, but also their informal caregivers as the burden of caregiving might increase with an ongoing deinstitutionalisation.

Druh

J_SC - Článek v periodiku v databázi SCOPUS

CEP obor

—

OECD FORD obor

50902 - Social sciences, interdisciplinary

Projekt

<a href="/cs/project/LO1611" target="_blank" >LO1611: Udržitelnost pro Národní ústav duševního zdraví</a><br>

Návaznosti

P - Projekt vyzkumu a vyvoje financovany z verejnych zdroju (s odkazem do CEP)

Rok uplatnění

2019

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Název periodika

Psychiatrie

ISSN

1211-7579

e-ISSN

—

Svazek periodika

23

Číslo periodika v rámci svazku

2

Stát vydavatele periodika

CZ - Česká republika

Počet stran výsledku

9

Strana od-do

60-68

Kód UT WoS článku

—

EID výsledku v databázi Scopus

2-s2.0-85096051516