Strukturální základ menšinového stresu v Česku: vztah mezi diskriminací, stigmatizací a zdravím neheterosexuálních a genderově rozmanitých lidí

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00023752%3A_____%2F20%3A43920361" target="_blank" >RIV/00023752:_____/20:43920361 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

<a href="https://obchod.wolterskluwer.cz/cz/pravo-na-rovne-zachazeni-deset-let-antidiskriminacniho-zakona.p5914.html" target="_blank" >https://obchod.wolterskluwer.cz/cz/pravo-na-rovne-zachazeni-deset-let-antidiskriminacniho-zakona.p5914.html</a>

DOI - Digital Object Identifier

—

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Strukturální základ menšinového stresu v Česku: vztah mezi diskriminací, stigmatizací a zdravím neheterosexuálních a genderově rozmanitých lidí

Popis výsledku v původním jazyce

Na diskriminaci neheterosexuálních a genderově rozmanitých osob nelze nahlížet nijak izolovaně, jedná se o společensky a kulturně založený fenomén, jehož příčiny je třeba sledovat již na úrovni stigmatizace. Společným rysem všech definic stigmatizace je skutečnost, že osoba nebo skupiny, které jsou stigmatizovány, mají nějaký rys, nějakou vlastnost, která je v rámci určitého sociálního kontextu znehodnocuje. Pro porozumění stigmatizaci neheterosexuálních a genderově rozmanitých lidí jsem diskutoval několik pojmů včetně homofobie a heteronormativity, kterou vnímám jako příhodnější a přesnější. V rámci analytického rámce heteronormativity můžeme pojmout i zdánlivě neuchopitelnou kulturní rovinu problematiky a vztahovat se k široce rozšířenému sdílenému stereotypnímu a normativnímu předpokladu, že jedinou „normální“ a společensky akceptovatelnou formou sexuality, která si zasluhuje právní a institucionální ochranu, je heterosexualita. Takové sdílené heteronormativní porozumění pak představuje společenský základ stigmatizace i diskriminace neheterosexuálních a genderově rozmanitých lidí, který v Česku stále nabývá i institucionální, a tedy právně legitimizované formy. Navzdory skutečnosti, že bývá Česká společnost pravidelně subjektivně hodnocená jako „tolerantní“, lze prokázat, že výskyt diskriminace a stigmatizace (měřená mírou akceptace neheterosexuálních lidí) v České společnosti dlouhodobě neklesá a spíše stagnuje. Mezi nejčastější prostředí, ve kterých se respondenti a respondentky setkávali s diskriminací, patří dlouhodobě prostředí škol a prostředí pracoviště. Další výsledky zaměřené na sledování míry otevřenosti prožívání vlastní sexuální orientace a genderové identity na pracovišti, u lékaře či v dalších prostředích pak ukázaly, že neheterosexuální a genderově rozmanití lidé v Česku stále ve velké míře svou identitu skrývají, a to především z toho důvodu, že očekávají nepřijetí ze strany druhých osob (nadřízených, kolegů, spolužáků atd.), popřípadě proto, že si zvnitřnili negativní postoje vůči své vlastní sexualitě. Skrývání sexuální orientace či genderové identity v nejrůznějších oblastech každodenního života, myšlenkové procesy související s očekáváním nepřijetí ze strany druhých či vyvěrající ze zvnitřnění negativních, heteronormativních, společenských postojů vůči vlastní osobě jsou již součástí specifických a dnes již reálně měřitelných důsledků těchto menšinově-stresových procesů, které jsou každodenním důsledkem přítomnosti stigmatizace a diskriminace. Vyšší duševní zátěž je zřejmě následkem působení tohoto tzv. menšinového stresu, ať již v podobě nejrůznějších stresových událostí (zkušenost s homofobní šikanou, obtěžováním na základě vlastní genderové identity atd.), nebo dlouhodobého stresového procesu (skrývání identity, očekávání nepřijetí, zvnitřněná homonegativita), pak prokazatelně poškozuje kvalitu života a zdraví neheterosexuálních a genderově rozmanitých lidí.

Název v anglickém jazyce

Structural basis of minority stress in the Czechia: the relationship between discrimination, stigmatization, and health of non-heterosexual and gender-diverse people

Popis výsledku anglicky

Discrimination against non-heterosexual and gender-diverse people cannot be viewed in isolation, it is a socially and culturally based phenomenon, the causes of which must be monitored at the level of stigmatization. A common feature of all definitions of stigmatization is the fact that a person or group that is stigmatized has a trait, a trait that devalues them within a particular social context. To understand the stigmatization of non-heterosexual and gender-diverse people, I discussed several concepts, including homophobia and heteronormativity, which are perceived as more appropriate and accurate. Within the analytical framework of heteronormativity, we can grasp the seemingly incomprehensible cultural level of the issue and relate to the widespread shared stereotypical and normative assumption that the only &quot;normal&quot; and socially acceptable form of sexuality that deserves legal and institutional protection is heterosexuality. Such a shared heteronormative understanding then represents the social basis of stigmatization and discrimination of non-heterosexual and gender-diverse people, which in the Czech Republic is still taking institutional, and thus legally legitimized forms. Despite the fact that Czech society is regularly subjectively assessed as &quot;tolerant&quot;, it can be shown that the incidence of discrimination and stigma (measured by the level of acceptance of non-heterosexual people) in Czech society has not been declining for a long time and rather stagnated. The most common environments in which respondents have encountered discrimination have long been the school environment and the workplace environment. Other results focused on monitoring the degree of openness to experiencing one&apos;s own sexual orientation and gender identity in the workplace, at the doctor&apos;s or in other settings showed that non-heterosexual and gender-diverse people in the Czech Republic still largely hide their identities, mainly because they expect not to be accepted by other people (superiors, colleagues, classmates, etc.), or because they have internalized negative attitudes towards their own sexuality. Hiding sexual orientation or gender identity in various areas of everyday life, thought processes related to expectations of non-acceptance by others or arising from the internalization of negative, heteronormative, social attitudes towards oneself are already part of specific and now realistically measurable consequences of these minority-stress processes, which are an everyday consequence of the presence of stigma and discrimination. Higher mental strain is probably the result of this so-called minority stress, either in the form of various stress events (experience with homophobic bullying, harassment based on one&apos;s own gender identity, etc.) or a long-term stress process (concealment of identity, expectation of non-acceptance, internalized homonegativity) , then demonstrably damages the quality of life and health of non - heterosexual and gender - diverse people.

Druh

C - Kapitola v odborné knize

CEP obor

—

OECD FORD obor

50902 - Social sciences, interdisciplinary

Projekt

<a href="/cs/project/GA19-14801S" target="_blank" >GA19-14801S: Menšinový stres ne-heterosexuálních lidí v Česku</a><br>

Návaznosti

P - Projekt vyzkumu a vyvoje financovany z verejnych zdroju (s odkazem do CEP)

Rok uplatnění

2020

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Název knihy nebo sborníku

Právo na rovné zacházení: deset let antidiskriminačního zákona

ISBN

978-80-7598-850-8

Počet stran výsledku

20

Strana od-do

263-282

Počet stran knihy

324

Název nakladatele

Wolters Kluwer

Místo vydání

Brno

Kód UT WoS kapitoly

—