Identifikace maarové diatrémy v Pytlácké jámě v Jizerských horách pomocí integrovaných geofyzikálních metod
Identifikátory výsledku
Kód výsledku v IS VaVaI
<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00025798%3A_____%2F18%3A00000230" target="_blank" >RIV/00025798:_____/18:00000230 - isvavai.cz</a>
Výsledek na webu
—
DOI - Digital Object Identifier
—
Alternativní jazyky
Jazyk výsledku
čeština
Název v původním jazyce
Identifikace maarové diatrémy v Pytlácké jámě v Jizerských horách pomocí integrovaných geofyzikálních metod
Popis výsledku v původním jazyce
Identifikace Pytlácké jámy v Jizerských horách jako vulkanické márové diatrémy pomocí integrovaných geofyzikálních metod.Dominantní deprese oválného tvaru, nazývaná Pytlácká jáma nebo Rybí loučky, o rozměrech 600 x 800 m a hloubce okolo 10 metrů byla dosud uváděna za příklad artefaktu jediného ledovcového karu v Jizerských horách. Novým geofyzikálním průzkumem bylo zjištěno že Pytlácká jáma má řadu vlastností geologické struktury vulkanického původu označované geology jako maarová diatréma. Proto identifikace Pytlácké jámy jako márové diatrémy vulkanického původu může odpovědět dlouho nezodpovězenou otázku, odkud se vzaly na Jizerské louce safíry a ostatní drahokamy nacházející se dnes stále v její blízkosti.Engel et al (2017) předpokládají, že podle charakteru podloží studovaného území je vznik Pytlácké Jámy spojený s ledovcovou erozí, nivací nebo chemickým větráním (Engel et al. 2017). Tito autoři shromáždili geomorfologické a sedimentologické důkazy, že Pytlácká Jáma byla pravděpodobně vytvořena kruhovitým ledovcem o maximální vrstvě sněhu 45 až 55 m. Na podporu těchto závěrů Engel et al (2017) provedli sondáž rašeliništní a štěrko-pískovité výplně kráteru do hloubky 4,6 m a dva profily elektrické odporové tomografie (ERT Electric Resistivity Tomography) napříč Pytláckou jámou ve směru JZ-SV. Jejich hlavní profil ERT napříč Pytláckou Jámou ukazuje na přítomnost elektricky vodivé sedimentární výplně Pytlácké Jámy. Novým průzkumem bylo zjištěno pomocí geofyzikálního gravimetrického, magnetometrického mapování a elektromagnetického profilování, že Pytlácká Jáma má řadu vlastností geologické struktury vulkanického původu označované geology jako maarová diatréma. Takovým vulkanickým strukturám se připisuje původ drahých kamenů – safíru a rubínu na nalezištích v Austrálii, Africe a Jihovýchodní Asii. Geofyzikální měření provedené v letech 2017 a 2018 na lokalitě Pytlácká jáma je prvním krokem k novému celkovému zhodnocení oblasti Středního Jizerského hřbetu s důrazem na potvrzení či vyvrácení existence vulkanických a neovulkanických těles.
Název v anglickém jazyce
Identification of the maar diatreme in the Pytlacká jáma hollow in the Jizerské hory Mts using integrated geophysical methods
Popis výsledku anglicky
Pytlácká jáma hollow is the oval natural depression 1000 × 600 m in size and about 40 m deep. It has been presented to date as an example of the sole glacial cirque in the Jizerské hory Mts. New integrated geophysical survey brought the evidence for volcanic origin of the Pytlácká jáma as the maar diatreme. Such volcanic structures are considered to be sources of the precious stones – sapphires and rubies in their pyroclastic deposits inAustralia, Africa and Southeast Asia. For that reason the identification of the Pytlácká jáma hollow as the maar diatreme can help to answer the key issue
Klasifikace
Druh
J<sub>ost</sub> - Ostatní články v recenzovaných periodicích
CEP obor
—
OECD FORD obor
10505 - Geology
Návaznosti výsledku
Projekt
—
Návaznosti
I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace
Ostatní
Rok uplatnění
2018
Kód důvěrnosti údajů
S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů
Údaje specifické pro druh výsledku
Název periodika
Sborník Severočeského Muzea, Přírodní vědy
ISSN
0375-1686
e-ISSN
—
Svazek periodika
36
Číslo periodika v rámci svazku
Neuveden
Stát vydavatele periodika
CZ - Česká republika
Počet stran výsledku
20
Strana od-do
25-44
Kód UT WoS článku
—
EID výsledku v databázi Scopus
—