Možnosti využití hlubinné geotermální energie v oblasti Všebořic (Ústí nad Labem) a vztahy k oblasti Litoměřic

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00025798%3A_____%2F19%3A00000387" target="_blank" >RIV/00025798:_____/19:00000387 - isvavai.cz</a>

Nalezeny alternativní kódy

RIV/00025798:_____/19:00000401

Výsledek na webu

<a href="http://www.geology.cz/zpravy/cs/detail/zpravy.geol.2019.16" target="_blank" >http://www.geology.cz/zpravy/cs/detail/zpravy.geol.2019.16</a>

DOI - Digital Object Identifier

<a href="http://dx.doi.org/10.3140/zpravy.geol.2019.16" target="_blank" >10.3140/zpravy.geol.2019.16</a>

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Možnosti využití hlubinné geotermální energie v oblasti Všebořic (Ústí nad Labem) a vztahy k oblasti Litoměřic

Popis výsledku v původním jazyce

Širší zájmová oblast, kde byla v roce 2016 vyhodnocena dostupná teplotní měření za účelem ověření možností využití hlubinné geotermální energie, je vymezena kružnicí se středem ve Všebořicích (sz. okraj Ústí nad Labem) a poloměrem 20 km.Krystalické podloží pánevních struktur je v širší zájmové oblasti Všebořic tvořeno proterozoickými pararulami a ortorulami krušnohorského krystalinika, kterým pronikají horniny variského vulkano-plutonického komplexu teplicko-altenberské kaldery.Jedním z nejvýznamnějších strukturních fenoménů krystalického podloží je svrchněkarbonská polyfázová teplicko-altenberská kaldera, vyplněná kyselými vulkanity, se subvulkanickými tělesy žul (Breiter et al. 2001). Kaldera může mít značný geotermický význam, protože jsou s ní spjaty horniny se zvýšenými obsahy radioaktivních minerálů a tektonické porušení okolních hornin. Její vznik byl zřejmě spojen s hlubinnými zlomy, z nichž některé mohou díky alpinské reaktivaci stále fungovat jako oblasti zvýšeného tepelného toku.V oblasti Litoměřic je krystalické podloží tvořeno proterozoickými dvojslídnými granát kyanitickými svory tepelsko-barrandienského komplexu s polohami grafitických chlorit-sericitických fylitů a amfibolitů (Žáček – Škoda 2009), nejsou zde ale vyloučeny ani horniny krušnohorského krystalinika. V nadloží proterozoických hornin se vyskytují též vulkanické horniny ryolitového složení (ignimbrity), pokládané za pokračování teplicko-altenberské kaldery (jde pravděpodobně a ekvivalenty ryolitů teplicko-altenberské kaldery), jejichž geologická pozice v této oblasti ale není jasná.Platformní pokryv v širším zájmovém území Všebořic tvoří sedimenty české křídové pánve a terciérní vulkanosedimentární komplex tvořený vulkanity převážně bazaltového složení a jezerními sedimenty (včetně uhlonosných uloženin). V oblasti Litoměřic je platformní pokryv také tvořen sedimenty české křídové pánve, terciérní horniny se zde vyskytují podstatně méně (spíše ojedinělé terciérní vulkanity na severním okraji Litoměřic). Nejvýznamnější strukturou alpinského strukturního patra je oherský rift terciérního stáří (obr. 1), který tvoří rozsáhlý asymetrický tektonický příkop. Vznikl na rozhraní dvou základních bloků Českého masívu. Tím prvním je blok krušnohorský, tzv. saxothuringikum (sasko-durynská jednotka), druhým je tepelsko-barrandienský blok, tzv. bohemikum. Jeho vznik souvisí s odezvou alpinských horotvorných procesů v Českém masivu. Oherský rift je zároveň hlavní geotermickou strukturou oblasti a podmiňuje její geotermickou perspektivnost (Myslil – Pošmourný 2009, Pošmourný in Kloz et al. 2016):• V terciéru šlo o jednu z tektonicky nejaktivnějších oblastí Českého masívu.• Je zde snížená mocnost zemské kůry (kolem 30 km), hluboce založené zlomy, zvýšená seismicita a zvýšený tepelný tok (kolem 100 mWm-2 – Myslil,Pošmourný 2009).• Zdejší zlomy byly přívodními drahami hydroterm, souvisejících s neoidním vulkanismem nebo se jen projevují zvýšeným tepelným tokem. Podél některých zlomů stále dochází k pravděpodobně sifonovému oběhu a ohřevu podzemních vod v hloubce (Teplice, Ústí n. L.) a k výstupu CO2.• Variské granitoidy mohou pravděpodobně přispívat k proteplování okolních hornin, zejména v případě zvýšené radioaktivity těchto granitoidů a celkově vhodných geologických podmínek. Výstupy těchto intruzí měly polyfázový charakter a mohou tak proteplovat okolní horniny v různých hloubkových úrovních.

Název v anglickém jazyce

Possibilities of exploiting the deep geothermal energy in the Všebořice area (Ústí nad Labem) and consequences for the Litoměřice region

Popis výsledku anglicky

Available geological and geothermal information was analyzed and evaluated to assess the potential of exploiting the deep geothermal energy in the broader area of Všebořice (NW suburbs of the city of Ústí nad Labem). The Tertiary Eger Rift is the major geothermal structure in the area concerned (Fig. 1). Another important structure, from the geothermal point of view, is the Teplice-Altenberg Caldera of Variscan orogeny age in the eastern Krušné hory/Erzgebirge Mts. A total of 51 boreholes deeper than 500 m with available thermometry records were used for evaluation of the Eger Rift and its surroundings regarding the geothermal energy potential. The temperature records were subjected to mathematical processing and extrapolated to a depth of 5 km. The results are shown in Tables 1 and 2. The extrapolation has been done to 5.5 times greater depths than the actual temperature measurements so that the results should be considered as very approximate. Subsequently, the results of mathematical processing were interpreted from the geothermal point of view with taking into account the geology and structure of the broader area.Nevertheless, some general assumptions or conclusions can be drawn from the evaluation of temperature measurements with regard to the geothermal potential of the Všebořice area, and even the Czech Republic as a whole:• The reliability of extrapolation of temperature measurements in deeper boreholes is at least acceptable when the boreholes are more than 1 km deep.• Boreholes with temperature field evidently affected by the groundwater flow are to be excluded from extrapolations.• The course of temperature curve of the borehole is influenced by geological structure, but the dependence of temperature on tectonics and geology can be substantial to depths of 1.5 to 2 km, and may camouflage the general geothermal gradient.• One of the two determining geological elements, indicating favourable conditions for utilization of geothermal energy, is the occurrence of deep-seated faults in the area of Eger Rift.• The second critical factor is the occurrence of granitic dykes related to the Variscan orogeny with increased radioactivity (heat source) combined with heat-insulating capping bed (supporting the heat accumulation).• Nevertheless, a mere occurrence of Tertiary volcanic rocks should not be considered a sole favourable indicator of suitability of a certain area for utilization of deep geothermal energy.

Druh

J_ost - Ostatní články v recenzovaných periodicích

CEP obor

—

OECD FORD obor

10505 - Geology

Projekt

Výsledek vznikl pri realizaci vícero projektů. Více informací v záložce Projekty.

Návaznosti

P - Projekt vyzkumu a vyvoje financovany z verejnych zdroju (s odkazem do CEP)

Rok uplatnění

2019

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Název periodika

Zprávy o geologických výzkumech = Geoscience Research Reports

ISSN

0514-8057

e-ISSN

—

Svazek periodika

52

Číslo periodika v rámci svazku

30.11.2019

Stát vydavatele periodika

CZ - Česká republika

Počet stran výsledku

11

Strana od-do

147–158

Kód UT WoS článku

—

EID výsledku v databázi Scopus

—