Paleoúdolí Doubravník–Borač ve světle elektrické odporové tomografie (ERT), jeho 3D model a vazba na hydrogeologický rajon 2242 (Kuřimská kotlina), karpatská předhlubeň

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00025798%3A_____%2F22%3A00000013" target="_blank" >RIV/00025798:_____/22:00000013 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

<a href="https://journals.muni.cz/gvms/article/view/14435/16505" target="_blank" >https://journals.muni.cz/gvms/article/view/14435/16505</a>

DOI - Digital Object Identifier

<a href="http://dx.doi.org/10.5817/GVMS2021-14435" target="_blank" >10.5817/GVMS2021-14435</a>

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Paleoúdolí Doubravník–Borač ve světle elektrické odporové tomografie (ERT), jeho 3D model a vazba na hydrogeologický rajon 2242 (Kuřimská kotlina), karpatská předhlubeň

Popis výsledku v původním jazyce

Mezi Doubravníkem a Boračí se nachází deprese reliéfu vyplněná hlavně badenskými sedimenty, v menší míře i sedimenty výplavových kuželů, sprašemi a svahovinami (koluvii). Dosavadní úvahy o jejím vzniku oscilují mezi představou o opuštěném předbadenském údolí řeky Svratky po depresi vzniklou čistě tektonickými procesy. Jejich nevýhodou je, že se opírají o minimum objektivních dat, zvláště z hlediska mocnosti sedimentů a tvaru pohřbeného reliéfu. Cílem této studie je rozšířit znalosti o tektonické stavbě, rozsahu a mocnosti sedimentů. K tomuto účelu posloužily morfostrukturní analýza, terénní výzkum, a především geofyzikální měření (ERT) na 13 profilech o délkách 81 až 595 m o hloubkovém dosahu až 70 m. Práce potvrdily, že zkoumané území je nejspíše paleoúdolím řeky Svratky, které je rozdělené tektonickými poruchami do několika segmentů. Jako nejvýraznější se jeví tektonická zóna v prostoru mezi obcemi Borač a Maňová. V interpretovaných výsledcích měření ERT se projevuje skokovou změnou v mocnosti vápnitých jílů, když na profilu D05 bylo dno údolí zastiženo cca v 285 m n. m., zatímco z dalších profilů směrem k Borači je jisté, že nadmořská výška dna je minimálně o 30 m níže. Jaká je pozice skalního dna deprese v místě rozvodí se profilem D14 nepodařilo zjistit, ale rozhodně je situováno v hloubce větší než 310 m n. m. Z profilů vedených přímo v obci Doubravník (D01, D02, D15) je zřejmé, že nejhlubší část údolí vyplněná badenskými sedimenty je u kostela situována Z od něj, ale směrem k S se stáčí k V. Dno nebylo zastiženo, ale je níže než 270 m n. m. Celkově je možné shrnout, že v rámci úseku mezi Doubravníkem a Boračí, tvoří nejhlubší tvar reliéfu deprese se zákruty. Její pozice je v rámci dnešního tvaru reliéfu různá. Podobná situace je i v přímých částech údolí Svratky severně i jižně od tohoto zájmového území (mezi Nedvědicí a Doubravníkem a mezi Boračí a Štěpánovicemi). Proto se zdá být hypotéza o paleoúdolí řeky Svratky jako velmi pravděpodobná. Odklon dnešního toku řeky Svratky mezi Doubravníkem a Boračí do současného údolí způsobily hrásťové pohyby a celková změna sklonu území po badenské regresi. Tato studie také přináší několik poznatků hydrogeologického charakteru. Je zřejmé, že posilový zdroj podzemní vody (vrt HBV-1) není situován v nejhlubší části údolí, kde lze předpokládat písčité polohy podobně jako tomu je v Nedvědici (S od zájmového území). Kromě toho je možné předpokládat přetok podzemní vody pod badenskými jíly do hydrogeologického rajonu 2242 - Kuřimská kotlina (J od studované oblasti) z mnohem vzdálenějších částí povodí řeky Svratky, protože dno terciérního paleoúdolí mezi Doubravníkem a Boračí není vyzdviženo nad úroveň nivy. Také výrazné porušení podložních hornin na kontaktu svrateckého krystalinika a moravika zcela jistě umožňuje nepřerušený přetok podzemní vody pod izolátorem badenských jílů.

Název v anglickém jazyce

Paleo-valley Doubravník–Borač in the light of electrical resistivity tomography (ERT), its 3D model and connection to hydrogeological district 2242 (Kuřimská kotlina), Carpathian Foredeep

Popis výsledku anglicky

There is a depression of the relief between Doubravník and Borač villages, filled mainly with Lower Badenian sediments, to a lesser extent also with sediments of alluvial cones, loess and slope (colluvial) deposits. Current reflections on its origin oscillate between the idea of an abandoned pre-Badenian valley of the Svratka River after a depression caused by purely tectonic processes. Their disadvantage is that they rely on a minimum of objective data, especially in terms of thickness of sediments and the shape of the buried relief. The aim of this study is to increase knowledge about the tectonic structure, extent and thickness of sediments. Morphostructural analysis, field research and especially geophysical measurements (ERT) on 13 profiles with lengths of 81 to 595 m and a depth range of up to 70 m were used for this purpose. The work confirmed that the studied area is probably a paleo-valley of the Svratka River, which is divided by tectonic faults into several segments. The most significant appears to be the tectonic zone in the area between Borač and Maňová. In the interpreted results of ERT measurements, it manifests itself in a rapid change in the thickness of calcareous clays as on the D05 profile, the bottom of the valley was found at about 285 m a. s. l., while from other profiles towards Borač it is certain that the bottom altitude is at least 30 m lower. What is the position of the rock bottom of the depression at the site of the divide with the D14 profile could not be determined, but it is definitely situated at a depth greater than 310 m a. s. l. From the profiles led directly in Doubravník (D01, D02, D15) it is clear that the deepest part of the valley filled with Lower Badenian sediments is situated W of the church, but towards the north it turns to the east. The bottom was not found, but it is lower than 270 m a. s. l.Overall, it is possible to summarize that within the section between Doubravník and Borač, the deepest shape of the relief is formed by depression with curves. Its position is different within today's shape of the relief. The situation is similar in the direct parts of the Svratka valley north and south of this area of interest (between Nedvědice and Doubravník and between Borač and Štěpánovice). Therefore, the hypothesis of a paleo-valley of the Svratka River seems to be very probable. The diversion of today's flow of the Svratka River between Doubravník and Borač to the current valley was caused by horst uplift and the overall change in the slope of the area after Badenian regression. There are also some hydrogeological impacts of this study. It is clear, the groundwater source (well HBV-1) is not situated in the deepest part of the valley, where sandy layers can be assumed, similar to that in Nedvědice (north from the area of interest). Besides groundwater flow under Badenian clays into hydrogeological district 2242 - Kuřimská kotlina (south from the area of interest) from more distant parts of the Svratka River drainage area can be supposed, as the bottom of the Tertiary paleo-valley between Doubravník and Borač is not raised above the level of the floodplain. Also a significant failure of the underlying rocks at the contact of the Svratka Crystalline complex and the Moravicum (crystalline complex) certainly allows an uninterrupted overflow of groundwater under the insulator of Badenian clays.

Druh

J_SC - Článek v periodiku v databázi SCOPUS

CEP obor

—

OECD FORD obor

10505 - Geology

Projekt

—

Návaznosti

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Rok uplatnění

2022

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Název periodika

Geologické výzkumy na Moravě a ve Slezsku

ISSN

1212-6209

e-ISSN

—

Svazek periodika

28

Číslo periodika v rámci svazku

1-2

Stát vydavatele periodika

CZ - Česká republika

Počet stran výsledku

11

Strana od-do

33-43

Kód UT WoS článku

—

EID výsledku v databázi Scopus

2-s2.0-85125628679