Sociální práce na obecních úřadech z perspektivy sociálního konstruktivismu

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00025950%3A_____%2F24%3AN0000058" target="_blank" >RIV/00025950:_____/24:N0000058 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

<a href="https://katalog.vupsv.cz/fulltext/vz_579.pdf" target="_blank" >https://katalog.vupsv.cz/fulltext/vz_579.pdf</a>

DOI - Digital Object Identifier

—

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Sociální práce na obecních úřadech z perspektivy sociálního konstruktivismu

Popis výsledku v původním jazyce

Monografie přináší poznatky z výzkumu zaměřeného na porozumění způsobům, jakými sociální pracovníci obecních úřadů konstruují svou profesní roli, a jaké konstrukty své klientely vytvářejí. Výzkum je ukotven v epistemologickém rámci sociálního konstruktivismu, který v úvodní teoretické kapitole podrobně představujeme jako nosný právě pro výzkum v sociální práci. Cílem výzkumu bylo dosáhnout hlubšího vhledu do každodenního výkonu sociální práce na front-line úrovni, včetně pochopení kontextu a vlivů, které se skrze tyto konstrukty rolí a klientely propisují do způsobu práce s klienty a nabízené a poskytované pomoci. Empirická část studie je založena na analýze dvou datových setů. Prvním nich byl soubor anonymizovaných formulářů Standardizovaných záznamů sociálního pracovníka ze 42 obecních úřadů ze všech krajů ČR. Prostřednictvím kvalitativní obsahové analýzy byly identifikovány způsoby, jak v písemných záznamech o sociální práci pracovníci stanovují cíle sociální práce a zda a jak vyhodnocují jejich naplňování, jak kategorizují klienty, jaké typy pomoci popisují. Druhý a zároveň hlavní datový set tvoří polostrukturované rozhovory se sociálními pracovníky ze 16 pracovišť sociální práce na obecních úřadech. Zvolenou metodou analýza byla tematická analýza. Prostřednictvím otevřeného a axiálního kódování rozhovorů bylo vytvořeno 9 rodin kódů sdružujících celkem 72 kódů mapujících dílčí aspekty vnímání vlastní role sociálními pracovníky, způsoby typologizace klientely, různorodá očekávání, která sociální pracovníci popisují, autonomie sociálních pracovníků, podmínky výkonu sociální práce. Studie popisuje, jak se kontext materiálních podmínek výkonu sociální práce jako personální kapacity na jednotlivých pracovištích a dostupnost zdrojů pro pomoc klientům sociální práce, dále různorodá očekávání vůči sociálním pracovníkům, míra profesní autonomie sociálních pracovníků a další vlivy přímo či nepřímo propisují do konstrukce vlastní role sociálních pracovníků a konstrukce klientely. Z analýzy vyplývá, že sociální pracovníci kladou těžiště své role poměrně vágně vymezené role především do individuální práce s klienty, v níž pak převládají krátkodobé či ad hoc cíle nebo obecné a neurčitě formulované cíle. Konstrukce klientely a typologizace klientů není pouze odrazem potřeb klientů vyplývajících z jejich nepříznivé sociální situace, ale zdá se, že je i způsobem, jak se sociální pracovní vyrovnávají s omezenými možnostmi intervence s ohledem na své časové možnosti a kritickou nedostupnost některých zdrojů, například specializovaných zdravotních či sociálních služeb nebo bydlení. Sociální pracovníci čelí napětí mezi žádoucími cíli sociální práce a reálnými možnostmi jejich naplňování, což vede k pragmatickému přizpůsobování se podmínkám výkonu sociální práce. Zvláště problematické jsou "složité případy", které překračují reálné kapacity systému a jejichž potřeby bývají v rámci stávajících možností v podstatě neuspokojitelné. Tito klienti bývají typizování jako „nemotivovaní“, „obtížně spolupracující“, „odmítající pomoc“ apod. Takový způsob typizace s sebou nese riziko marginalizace klientů s nejsložitějšími potřebami. Studie rovněž ukazuje, že sociální pracovníci si uvědomují strukturální bariéry ovlivňující situaci jejich klientů, avšak jen výjimečně se aktivně snaží o jejich odstranění. Claimsmaking, tedy prosazování strukturálních změn, není běžně chápán jako součást profesní role. Ačkoliv zásadní problémy, jako například kritická nedostupnost bydlení, jsou sice rozpoznány jako systémové, ale nejsou sociálními pracovníky systematicky komunikovány směrem k veřejnosti a politickým aktérům. V závěru proto otevíráme i otázku integrace politického rozměru do sociální práce, bez něhož zůstává její transformační potenciál nevyužitý a její efektivita omezená.

Název v anglickém jazyce

Social work in municipal offices from the perspective of social constructivism

Popis výsledku anglicky

The study presents findings from the research focused on understanding how social workers at municipal offices construct their professional roles and their clientele. The research is anchored in the epistemological framework of social constructivism, which is thoroughly introduced in the introductory theoretical chapter as a perspective particularly relevant to social work research. The study aimed to gain a deeper insight into the day-to-day performance of front-line social work, including an understanding of the context and influences that are inscribed through these constructs of roles and clientele into the way clients are worked with and the help offered and provided. The empirical part of the study is based on the analysis of two datasets. The first consists of anonymized forms of Standardized Social Worker Records from 42 municipal offices from all regions of the Czech Republic. A qualitative content analysis was conducted to examine how social workers define social work goals in their written records, whether and how they evaluate goal fulfillment, how they categorize clients, and what types of assistance they describe. The next and main dataset consists of semi-structured interviews with social workers from 16 social work departments in municipal authorities. The applied analysis method was the thematic analysis. Using open and axial coding, the interviews were categorized into nine code families, encompassing a total of 72 codes mapping various aspects of how social workers perceive their roles, how they typologize clients, the diverse expectations they describe, their level of professional autonomy, and the conditions under which social work is carried out, etc. The study describes how the context of material conditions such as staff capacities at individual offices and the availability of resources for client assistants along with diverse expectations towards social workers and their degree of professional autonomy and other influences are directly or indirectly written into the construction of the social workers' role and the construction of the clientele The analysis reveals that social workers define their role primarily in terms of individual work with clients, which is often characterized by short-term, ad hoc or the other way around by general and vaguely formulated goals. The construction of clientele and the etymologization of clients is not only a reflection of the needs of clients arising from their adverse social situation but also seems to be a way for social workers to cope with the limited intervention possibilities, given their time constraints and the critical unavailability of certain resources, such as specialized health or social services or housing. Social workers face a tension between the appropriate goals of social work and the real possibilities of achieving them, which leads to pragmatic adaptation to the conditions of social work practice. Particularly problematic are "complex cases" that exceed the system’s real capacities and whose needs are essentially unaddressable within existing resources´ limits. These clients are often typified as "unmotivated," "difficult to cooperate with," or "resistant to help", etc. This typification poses the risk of marginalizing clients with the most complex needs. The study also shows that while social workers are aware of structural barriers affecting their clients, they rarely take active steps to remove them. Claimsmaking, i.e. advocating for structural change, is not commonly understood as part of the professional role. Although critical issues, such as the acute housing shortage, are recognized as systemic problems, they are not systematically communicated by social workers to the public and political actors. Therefore, in conclusion, we raise the issue of integrating a political dimension into social work. Without this, its transformative potential remains untapped, and its effectiveness remains limited.

Druh

B - Odborná kniha

CEP obor

—

OECD FORD obor

50403 - Social topics (Women´s and gender studies; Social issues; Family studies; Social work)

Projekt

—

Návaznosti

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Rok uplatnění

2024

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

ISBN

978-80-7416-488-0

Počet stran knihy

140

Název nakladatele

Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, v. v. i.

Místo vydání

Praha

Kód UT WoS knihy

—