Zase prase aneb Co si myslí myslivci o managementu prasat divokých v ČR
Identifikátory výsledku
Kód výsledku v IS VaVaI
<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00027014%3A_____%2F25%3A10006421" target="_blank" >RIV/00027014:_____/25:10006421 - isvavai.cz</a>
Výsledek na webu
—
DOI - Digital Object Identifier
—
Alternativní jazyky
Jazyk výsledku
čeština
Název v původním jazyce
Zase prase aneb Co si myslí myslivci o managementu prasat divokých v ČR
Popis výsledku v původním jazyce
V souvislosti s neumenšujícími se problémy s přemnoženými prasaty divokými jsme podnikli sondu do chování a názorů těch, kteří prostřednictvím vykonávání práva lovu mají hrát v regulaci populace černé zvěře hlavní roli, myslivců. Populace myslivců v ČR řídne a stárne, vázne i přenos vědecky podložených poznatků do myslivecké praxe. Tyto poznatky jsou často v rozporu s tradičními postupy a myslivci se s nimi proto neztotožňují. Podle německého vzoru (pro srovnání v mezinárodním kontextu) byl zpracován rozsáhlý dotazník, v němž myslivci odpovídali na otázky týkající se chování, životních strategií prasat a účinnosti mysliveckých zásahů v ČR. Dotazník byl elektronicky rozeslán mysliveckým sdružením. Z 389 respondentů reprezentujících všechny kraje ČR bylo 70,2 % přesvědčeno, že loví dostatečné počty pro kontrolu populace, zatímco pouhých 18,2 % si uvědomovalo nedostatečný lov. Nejoptimističtější skupinou byli bohužel myslivečtí hospodáři (75,7 %), kteří mají nastavování loveckých strategií v popisu práce a tristního stavu by si měli být vědomi. Méně než 5 % myslivců uvedlo, že ulovili v rámci celého mysliveckého spolku nad 75 % populace prasat divokých v dané oblasti (tj. dosáhli intenzity lovu směřující k redukci populace). Výzkumy prokazují, že pro účinnou regulaci populace je nutné lovit jak selata (do věku čtyř měsíců), tak dospělé bachyně. Myslivci však toto přesvědčení zjevně nesdílejí, neboť pouze 19,5 % respondentů byla ochotna obě tyto věkové skupiny lovit. Naopak téměř třetina respondentů (31,7 %) nebyla ochotna lovit ani selata, ani bachyně. Ochota lovit jen jednu kategorii nebyla statisticky symetrická (S(3) = 25,67, P < 0.0001, Bowkerův test symetrie). Myslivci deklarující ochotu lovit jen jednu z kategorií byli ochotnější lovit bachyně (17,4 %) než selata (5,5 %), zřejmě z důvodu obtížnějšího lovu s malou výtěžností v případě selat. Zbývajících 25,9 % respondentů uvedlo, že neví. Ze získaných dat vyplývá, že myslivci si jsou důležitosti snížení počtu prasat divokých vědomi, nejsou ale příliš ochotni či schopni změnit tradiční způsoby lovu a zvýšit intenzitu lovu (například možnost využití velmi efektivních skupinových pastí nezmínil jako spásné řešení žádný z respondentů). Funkční regulace počtů prasat divokých vyžaduje nejen nové strategie managementu chovu a lovu na základě moderních poznatků, ale i zajistit, aby tyto postupy přijala za vlastní tradicí zatížená populace myslivců.
Název v anglickém jazyce
Reassessing the Wild Boar: Hunters’ Perceptions of Wild Boar Management in the Czech Republic
Popis výsledku anglicky
In light of the persistent problems associated with overabundant wild boar, we conducted an inquiry into the behaviour and opinions of those who, by exercising the right to hunt, are expected to play a key role in regulating wild boar populations in the Czech Republic-namely, hunters. The hunting population in the Czech Republic is declining and ageing, and the transfer of scientifically grounded knowledge into hunting practice is insufficient. Such knowledge often contradicts traditional procedures and is therefore not readily embraced by hunters. Following the German model (for international comparison), we developed an extensive questionnaire in which hunters responded to questions concerning the behaviour and life-history strategies of wild boar, as well as the effectiveness of hunting interventions in the Czech Republic. The questionnaire was distributed electronically to hunting associations. Of the 389 respondents, representing all regions of the Czech Republic, 70.2% believed that they harvested sufficient numbers of wild boar to control the population, whereas only 18.2% recognised that harvest levels were inadequate. The most optimistic group-unfortunately-were the game managers (75.7%), who are responsible for setting hunting strategies and should be aware of the unsatisfactory situation. Fewer than 5% of hunters reported harvesting more than 75% of the local wild boar population within their entire hunting association, i.e. achieving a harvest intensity conducive to population reduction. Research clearly demonstrates that effective population control requires the harvest of both piglets (up to four months of age) and adult females. Hunters, however, appear not to share this view: only 19.5% of respondents were willing to hunt both age classes. By contrast, nearly one third of respondents (31.7%) were unwilling to hunt either piglets or adult females. Willingness to hunt only one category was not statistically symmetrical (S(3) = 25.67, P < 0.0001, Bowker's test of symmetry). Among hunters willing to harvest only one age class, more were willing to shoot adult females (17.4%) than piglets (5.5%), likely due to the greater difficulty and lower yield associated with harvesting piglets. The remaining 25.9% of respondents stated that they did not know. The data indicate that, although hunters acknowledge the importance of reducing wild boar numbers, they are neither sufficiently willing nor able to change traditional hunting practices and increase harvest intensity (for example, none of the respondents mentioned the use of highly efficient corral traps as a potential solution). Effective regulation of wild boar abundance requires not only new management and hunting strategies based on contemporary knowledge, but also ensuring that these practices are adopted by a hunting community heavily shaped by tradition.
Klasifikace
Druh
O - Ostatní výsledky
CEP obor
—
OECD FORD obor
40201 - Animal and dairy science; (Animal biotechnology to be 4.4)
Návaznosti výsledku
Projekt
—
Návaznosti
I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace
Ostatní
Rok uplatnění
2025
Kód důvěrnosti údajů
S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů