Květena Soosu a okolí

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00027073%3A_____%2F18%3AN0000075" target="_blank" >RIV/00027073:_____/18:N0000075 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Květena Soosu a okolí

Popis výsledku v původním jazyce

Na území národní přírodní rezervace Soos proběhl v letech 2012–2014 dosud nepublikovaný botanický průzkum. Přetransformovat jeho výsledky do síťového mapování a doplnit jej o údaje ze širšího okolí se tak přirozeně nabízelo a bylo našim cílem zejména v letech 2016–2017. Tato publikace se tak stala kritickou revizí rostlin na území, které dosud nebylo v plném rozsahu zpracováno. Poskytuje aktuální informace o všech rostlinných druzích Národní přírodní rezervace Soos a okolí, včetně údajů ze všech důležitých prací týkajících se této oblasti publikovaných v minulosti. Hlavní kapitolu o květeně území doplňuje dalších pět článků od odborníků na různé vědní disciplíny. V úvodu je vysvětlen samotný název Soos a detailně se zabývá jeho původem. Pro pochopení širšího kontextu jsou zahrnuty příspěvky o geologii a palynologii studovaného území. Pohled do geologie území Chebské kotliny představuje P. Rojík, který shrnuje nejen informace o geologii Chebské kotliny, ale také o území Soosu a jeho okolí. Dále je zde stručně zmíněna historie těžby nerostných surovin (rašelina, křemelina, kaolinické písky a hlíny) a jímání vody v této oblasti. Historický vývoj vegetace a přírodního prostředí je prezentován na základě interpretace pylového diagramu ze vzorků odebraných v NPR Soos T. Sudou a P. Kunešem. Poslední dva články týmu autorů z různých oborů (botanika, ornitologie) jsou esejem zabývajícím se rostlinnou pokrývkou Soosu a jeho současným vývojem z různých perspektiv. Celková plocha mapovaného území je shodná s plochou vybraných mapových čtverců a činí přibližně 18,6 km2. Ve sledované oblasti je patrný odlišný charakter vegetace a flóry v NPR Soos a PR Děvín a v okolní kulturní krajině. Ve jmenovaných rezervacích se vyskytují hlavně přirozené mokřadní biotopy (slatiniště, rašeliniště) nebo jejich odvozené typy vzniklé zarůstáním lokalit dřevinami. V okolní krajině převládá mozaika polí, luk, remízů či menších lesů a lidských sídel. Díky pestrosti biotopů a unikátnosti některých z nich je celkový počet 683 aktuálně zaznamenaných taxonů rostlin relativně vysoký. V krajině můžeme rozlišit dva typy ohnisek druhové rozmanitosti. Prvním z nich jsou již zmiňované přirozené mokřadní biotopy, hostící větší množství vzácných a ekologicky vyhraněných druhů, přičemž některé z nich mají jinde v ČR jen malé a nepočetné populace nebo jsou dokonce zdejší lokality jedny z posledních v oblasti celého státu. Největší problém těchto biotopů dnes spatřujeme ve změně jejich hydrologického režimu a zarůstání konkurenčně zdatnějšími druhy s širokou ekologickou amplitudou. Ty následně vytěsňují vzácné druhy světlomilné, konkurenčně slabé a vyžadující určitou míru disturbancí (zde hlavně narušení vegetačního krytu pro možnost uchycení druhů otevřených stanovišť). Druhým ohniskem výskytu většího množství druhů jsou již tradičně intravilány sídel nebo jejich blízké okolí. Zde se můžeme setkat hlavně s druhy ruderálních stanovišť, synantropně se šířícími nebo zplaňujícími z výsadeb. Ačkoliv jsou zkoumané plochy sídel součástí klasické vesnické zástavby, s charakteristickými typy biotopů se zde setkáváme již jen vzácně. Máme na mysli hlavně pestrou mozaiku mikrolokalit vytvořenou tradičním způsobem života na vesnicích, zejména pohybem zemědělské techniky a volným chovem domácích zvířat. Tradiční způsob hospodaření dnes vystřídal kult krátce sečených trávníkových ploch s vysévanými šlechtěnými odrůdami trav a přimísených bylin. Kvůli sjednocení pestré palety drobných stanovišť nahrazené jednolitým trávníkem s omezeným množstvím vysetých druhů tak dochází k ochuzování i tohoto typu vegetace. Další typy stanovišť, kde jsme nalézali větší množství druhů, byly zejména okraje komunikací (z nich zejména polní a lesní cesty s nezpevněným povrchem), okraje polí (hlavně zvodněné nebo pro mechanizaci nepřístupné části), okraje lesů a remízů, drobné mokřady a potoční nivy. Celkový počet v území rostoucích a historicky udávaných taxonů vyšších cévnatých rostlin je 746. Z toho jsme jich 683 v území aktuálně nalezli a o dalších 63 máme pouze historické, často jen literární údaje. Aktuálně zde bylo nalezeno 24 zvláště chráněných druhů rostlin podle vyhlášky 395/92 Sb. Celkem pět druhů patří do kategorie „kriticky ohrožené“, 8 druhů do kategorie „silně ohrožené“ a 11 do kategorie „ohrožené“. Podle červeného seznamu (Grulich 2012) bylo v území zaznamenáno pět kriticky ohrožených taxonů (C1t), 22 silně ohrožených taxonů (C2), 30 ohrožených taxonů (C3) a 31 taxonů z kategorie méně ohrožené (C4).

Název v anglickém jazyce

Flora of the Soos National Nature Reserve and its surroundings

Popis výsledku anglicky

On the territory of Soos National Nature Reserve, an unpublished botanical survey took place in 2012–2014. Converting its results into network mapping was our target especially in the years 2016–2017. This publication is a critical revision of the flora of a territory that has not yet been treated in its entirety. It provides up-to-date knowledge of all plant species of the Soos National Nature Reserve and its surroundings, including data from all relevant works concerning this area published in the past. In the Introduction the name Soos is explained. It is interpreted here as a terrain depression (or as a game lair). This part of the publication also deals with the origin of the word Soos in detail. To understand the wider context, contributions on geology and palynology of the studied territory are included. Insight into the geological context of the Cheb Basin territory is presented by P. Rojík, who summarizes not only information about the geology of the Cheb Basin, but also the territory of Soos and its surroundings. There is further a brief mention of the history of mineral mining (peat, diatomaceous earth, kaolinic sands and clay) and water extraction in this area. The historical evolution of vegetation and natural environment is presented based on an interpretation of a pollen diagram from samples taken in Soos by T. Suda and P. Kuneš. The last two articles by a team of authors from various disciplines is an essay dealing with the plant cover of Soos and its current development from various perspectives. The total area of the surveyed territory is ca 18.6 km2. The character of vegetation and flora in Soos National Nature Reserve is different from the surrounding cultural landscape. The monitored area of the Cheb Basin has a flat relief. Whereas the territory of Soos National Nature Reserve is mainly formed by natural wet habitats (peat bogs) or types derived from them, arisen by encroaching of the localities by woody plants the surrounding landscape is dominated by a mosaic of fields, meadows, groves or small woods and human settlements. Due to the diversity of habitats, the total number of recorded species is relatively high. Traditionally, the highest number of species was recorded in urban areas or in the close vicinity of them. Significant threatened species are concentrated in the natural communities of both protected areas (Soos National Nature Reserve and Děvín Nature Reserve). The total number of recorded taxa is 746. In total 683 of them were found in the studied area recently, the 63 remaining ones are only mentioned in the literature or other historical sources. A number of 24 plant species protected according to Regulation No. 395/1992 of the Ministry of the Environment of the Czech Republic have been recently found in the territory. According to the Red List of vascular plants of the Czech Republic (Grulich 2012), five critically threatened taxa (C1t), 22 endangered taxa (C2), 30 vulnerable taxa (C3) and 31 taxa in category C4 (lower risk) were recorded.

Druh

B - Odborná kniha

CEP obor

—

OECD FORD obor

10611 - Plant sciences, botany

Projekt

—

Návaznosti

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Rok uplatnění

2018

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

ISBN

978-80-85018-95-0

Počet stran knihy

421

Název nakladatele

4. základní organizace Českého svazu ochránců přírody, Muzeum Cheb, p. o. Karlovarského kraje

Místo vydání

Cheb, ČR

Kód UT WoS knihy

—