Péče o břehové porosty v prostředí s přítomností bobra evropského

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00027073%3A_____%2F21%3AN0000068" target="_blank" >RIV/00027073:_____/21:N0000068 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

<a href="https://www.speclab.cz/projekty/tacr-bobr/" target="_blank" >https://www.speclab.cz/projekty/tacr-bobr/</a>

DOI - Digital Object Identifier

—

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Péče o břehové porosty v prostředí s přítomností bobra evropského

Popis výsledku v původním jazyce

Bobr evropský se od 80. let 20. století stává opět součástí přírody a krajiny Česka. Jelikož bobr, jakožto zvláště chráněný druh živočicha, osidluje břehové porosty vodních toků také v kulturní zemědělské krajině, přináší s sebou řadu konfliktů, a to především s majiteli zemědělských pozemků, vlastníky vodních děl a se správci vodních toků. O bobra se proto zajímají zoologové, ochranáři, správci vodních toků, vlastníci vodních děl a majitelé pozemků sousedících s vodním tokem (nádrží). Z tohoto důvodu je důležité nastavit péči o břehové porosty tak, aby došlo ke vzájemnému souladu mezi všemi zainteresovanými subjekty a pokud možno s minimálními náklady a s maximálními přínosy. Hlavním cílem metodiky péče o břehové porosty proto bylo najít soulad mezi přítomností bobra, který dozajista postupně obsadí všechny vhodné úseky vodních toků (nejen) v povodí Berounky, a trvalou existencí funkčních břehových porostů, které je zapotřebí z řady důvodů co nejlépe zachovávat. Břehové porosty jsou, zkráceně, porosty dřevin na březích koryt vodních toků. Z hlediska vodohospodářské praxe je břehový porost definován ve vyhlášce č. 178/2012 Sb. v § 2 písm. a). Obzvláště v intenzivně využívané zemědělské krajině by břehové porosty a jejich funkce měly být podporovány. Předkládaná metodika se opírá o informace z mnoha zdrojů. Vychází z modelu predikce šíření bobra na vybraných tocích povodí Berounky. Dále z výzkumného projektu TH03030069 odvozeného a očekávaného vlivu bobra na břehové porosty včetně faktorů prostředí ovlivňujících přítomnost bobra a předpokládaného vývoje břehových porostů. Součástí přípravných prací k metodice bylo také zjišťování, kde je bobr na vodním toku přípustný, vyhodnocování škod na břehových porostech a testování ochranných opatřeních na dřevinné vegetaci. Samotná metodika péče o břehové porosty začíná nejprve rozdělením vodních toků. Dle vodního zákona a vyhlášky č. 178/2012 Sb. je z hlediska správce toku důležité rozlišovat vodní toky na drobné vodní toky, u kterých je správa možná různými subjekty, a na významné vodní toky, které jsou ze zákona v gesci podniků Povodí. Vodní toky se dále dělí na toky s přirozeným a upraveným korytem včetně jejich převládajících funkcí uvedených ve výše zmíněné vyhlášce. Důležité je sledovat přítomnost bobra na jednotlivých úsecích vodních toků a zaměřit se především na ohrožené úseky břehových porostů upravených koryt vodních toků. Povodí Berounky, jež je zájmovým územím metodiky, lze z hlediska složení vegetace rozlišit na 4 hlavní biotopy (či porosty odvozené na základě složení dřevinné vegetace) – (1) vrbiny (vrbové křoviny, mokřadní vrbiny a zbytky měkkých luhů), (2) jasanovo-olšové luhy včetně pestřejších javorovo-jasanových olšin, (3) olšiny a (4) tvrdé luhy. Ostatní biotopy se vyskytují spíše sporadicky či v pasážích dále od vodních toků anebo byly převedeny na lesní kultury s nepůvodními druhy (X9). V metodice jsou podrobně rozpracována opatření pro každou ze čtyř skupin biotopů v podobě (A) specifikace citlivosti břehové porostu, (B) hodnocení stavu, směru vývoje a impaktu bobra, (C) návrhu vegetačního opatření, (D) návrhu technické ochrany a (E) doporučené obnovy niv. Stručné shrnutí doporučených opatření a vůbec vývoje zmíněných biotopů je přehledně a schematicky zpracováno. Podle dříve provedených výzkumů bobr prokazatelně přispívá k rozvoji celkové biodiverzity území (souhrnně v Campbell-Palmer et al., 2016). Podle provedeného výzkumu předcházejícího metodice však bude docházet k homogenizaci dřevinné skladby břehových porostů, neboť bobr pro svou obživu upřednostňuje určité rody dřevin, a k pozvolnému vývoji břehových porostů dle preferencí bobra. Na tomto místě je třeba pragmaticky zhodnotit příležitosti a rizika, která bobří přítomnost do prostředí vodních toků přináší, a rozhodnout, jakým směrem vést údržbu břehových porostů. Na základě výše uvedených informací bude dříve či později muset dojít k přehodnocení přístupu k bobrovi a správě vodních toků, a to doslova až ke změně paradigmatu. S narůstajícím počtem bobrů bude docházet k nárůstu výše majetkových škod způsobených na břehovém porostu a vodních dílech. Při akceptaci příchodu bobra jako významného krajinotvorného činitele, bude člověku převážně stačit “jen” strpět jeho přítomnost a patřičně kompenzovat vzniklé škody. Na nebezpečných místech (hráze vodních nádrží, ochranné hráze apod.) bude ovšem nutné bobra eliminovat. Finanční kompenzace pro vlastníky pozemků, na kterých se bude bobr vyskytovat, by měly odpovídat reálným a aktuálním cenám k danému roku. Podkladem pro oceňování majetkové škody na dřevinách může být např. metodika Bulíře a Zýky (2021). V budoucnu by však měla na většině úseků vodních toků převážit ekologická správa vodního toku, jehož součástí bude přirozeně se vyskytující bobr evropský. Podstatným krokem při změně paradigmatu bude provést příslušné změny právních předpisů pro správu vodních toků tak, aby správci měli volnější ruce při výkonu správy na tocích osídlených bobrem. Majitelům obhospodařovaných pozemků, které budou dotčeny činností bobra, by navíc měla směřovat dotace jako náhrada za znemožnění hospodaření. Na zemědělské pozemky jsou již nyní vypisovány mnohé dotační tituly, které by tak jen změnily svůj účel a ve výsledku by ty stejné finance sloužily pro akceptaci bobra a jeho činnosti v krajině. Využít by šlo např. Společnou zemědělskou politiku, Operační programy životního prostředí atp. Za přenechání části pozemku bobrovi by měl mít majitel, stát a v kontextu klimatické změny a celkové ztráty biodiverzity pak celá společnost větší přínosy než dosavadní způsob hospodaření. Bobr s sebou přináší kromě negativních důsledků své činnosti, také velký potenciál “krajinného inženýra”, který by bylo chybou vhodně nevyužít.

Název v anglickém jazyce

Management of riparian stands in the environment with European beaver

Popis výsledku anglicky

The European beaver has become a part of the nature and landscape of Czechia since the 1980s. It is a specially protected species of animal. A number of conflicts brings with its settlement along watercourses in the cultural agricultural landscape, especially with the owners of agricultural land, the owners of water works and with the watercourses administrators. Therefore, zoologists, conservationists, water management, water works owners and landowners adjacent to the watercourse (or reservoir) are interested in the beaver. For this reason, it is important to set up the care of riparian vegetation in such a way that there is a mutual agreement between all stakeholders and, if possible, with minimum costs and maximum benefits. The main goal of the riparian care methodology was therefore to find a match between the presence of the beaver, which will certainly gradually occupy all suitable sections of watercourses in the Berounka river basin, and permanently existing functional riparian vegetation, which needs to be maintained as best as possible. In short, the riparian stands are tree stands on the banks of watercourse beds. In terms of water management practice, riparian vegetation is defined in Decree No. 178/2012 Coll. in § 2 letter a. Especially in intensively used agricultural lands, riparian vegetation and its functions should be supported. The presented methodology is based on information from many sources. It is based on a model for predicting beaver spread in selected streams in the Berounka river basin. In addition, it draws on the research project TH03030069 about the expected impact of beaver on riparian vegetation, including environmental factors affecting the presence of beaver and the expected development of riparian vegetation. The preparatory work for the methodology included finding out where the beaver on the watercourse is permissible, evaluating damage to riparian vegetation and testing protective measures on woody vegetation. The methodology of management of riparian stands itself begins first with the division of watercourses. According to the Water Act and Decree No. 178/2012 Coll., it is important to distinguish watercourses into small watercourses that can be managed by different entities, and significant river basins, which are legally under the responsibility of state-owned “River Basin” enterprises. Watercourses are further divided into natural and modified riverbeds, including their predominant functions specified in the above-mentioned Decree. It is important to monitor the presence of beavers on individual sections of watercourses and to focus primarily on endangered sections of riparian vegetation of modified watercourse beds. The Berounka river basin, which is the area of interest of the methodology, can be divided into 4 main habitats (or stands derived from the composition of woody vegetation): (1) alder stands (alder carrs and poor alder stands), (2) willow stands (willow carrs, riverine willow scrubs andwhite willow stands), (3) mixed ash-alder alluvial stands and (4) hardwood stands of lowland rivers. Other habitats occur rather sporadically or in passages further from watercourses or have been transferred to forest crops with non-native species (X9). The methodology elaborates in detail the measures for each of the four habitat groups in the form of (A) specification of riparian vegetation susceptibility, (B) assessment of beaver status, direction of induced changes and their impact, (C) proposal of vegetation measures, (D) proposal of technical protection and (E) recommended leveling. According to previous research, the beaver has been shown to contribute to the development of the overall biodiversity of the area (Campbell-Palmer et al., 2016). However, according to the research of the previous methodology, the tree composition of riparian stands will be homogenized, as the beaver prefers certain tree species for its livelihood, and the gradual development of riparian stands according to the beaver's preferences. Sooner or later, the approach to beaver and watercourse management will have to be reconsidered, literally to a paradigm change. With the growing number of beavers, the amount of property damage caused to riparian vegetation and waterworks will increase. In accepting the arrival of the beaver as an important landscaping agent, it will mostly be enough just to tolerate his presence and properly compensate for the damage. However, in dangerous places (reservoir dams, protective dams, etc.) it will be necessary to eliminate the beaver. The financial compensation for landowners where the beaver will occur should correspond to real and current prices for the year. In the future, however, the ecological management of a watercourse, which will include the naturally occurring European beaver, should prevail over most sections of watercourses. A significant step in changing the paradigm will be to make appropriate changes to watercourse management legislation so that administrators get more competent in managing beaver populations. In addition, the owners of the cultivated land that will be affected by the beaver's activities should receive subsidies as compensation for the impossibility of farming. Many subsidy titles are already being announced for agricultural land, which would only change their purpose and, as a result, the same funds would be used to accept the beaver and its activities in the landscape. The Common Agricultural Policy, Operational Programs for the Environment, etc. could be used. By leaving part of the land to the beaver, the owner, the state and in the context of climate change and the overall loss of biodiversity, the whole society should have greater benefits than the current way of farming. Beaver brings not only negative consequences of its activities, but it also brings the great potential of a "landscape engineer", which would be a mistake not to use properly.

Druh

N_metS - Metodiky schválené orgánem státní správy

CEP obor

—

OECD FORD obor

10618 - Ecology

Projekt

<a href="/cs/project/TH03030069" target="_blank" >TH03030069: Predikční model šíření bobra evropského a souvisejícího poškození břehových porostů. Návrh preventivních opatření</a><br>

Návaznosti

P - Projekt vyzkumu a vyvoje financovany z verejnych zdroju (s odkazem do CEP)

Rok uplatnění

2021

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Interní identifikační kód produktu

7/2021-055

Číslo předpisu

MZE-69303/2021-16222/M232

Technické parametry

Publikace je vedena pod ISBN 978-80-87674-48-2. Metodika byla uznána (certifikována) Ministerstvem zemědělství ČR osvědčením č.j. MZE-69303/2021-16222/M232. Smlouva o využití výsledku byla uzavřena dne 3. 12. 2021 se státním podnikem Povodí Vltavy, s.p. (IČ 70889953, sídlem Holečkova 3178/8, 150 00 Praha 5 - Smíchov), zastoupeném RNDr. Petrem Kubalou, generálním ředitelem.

Ekonomické parametry

Na úsecích vodních toků, kde je bobr aktivní, se škody na břehových porostech pohybují průměrně v řádu 100 tis. Kč na 200 m délky vodního toku. V místech, kde je nutné použít ochranná opatření na dřevinách, je v metodice počítáno vždy s ochranou pouze několika jedinců, včetně nové výsadby. Nejúčinnější se ukázalo využití oplocení pletivem (cca 1 300 Kč na jeden strom) a kari sítí (800 Kč). Méně účinný je pak abrazivní nátěr Wöbra (600 Kč). Na 200m úseku je většinou doporučováno ochránit maximálně 20 jedinců vybraných taxonů dřevin. Jedná se tak zhruba o čtvrtinovou částku oproti škodám, které by na těchto dřevinách bobr způsobil. Bobr v krajině přirozeně obnovuje celou řadu jejích funkcí (např. zadržování vody, zvyšování biodiverzity apod.). Finanční vyjádření těchto funkcí významně převažuje nad (z lidského pohledu negativními) projevy bobra. Proto je potřeba opětovně navazovaný vztah s bobrem narovnat a i ku prospěchu společnosti nasměrovat co nejdříve a za co možná nejefektivněji vynaložených nákladů.

Označení certifikačního orgánu

Ministerstvo zemědělství ČR, Odbor koncepcí a ekonomiky lesního hospodářství, Těšnov 65/17, 11000 Praha 1

Datum certifikace

—

Způsoby využití výsledku

C - Výsledek je využíván bez omezení okruhu uživatelů