Vše

Co hledáte?

Vše
Projekty
Výsledky výzkumu
Subjekty

Rychlé hledání

  • Projekty podpořené TA ČR
  • Významné projekty
  • Projekty s nejvyšší státní podporou
  • Aktuálně běžící projekty

Chytré vyhledávání

  • Takto najdu konkrétní +slovo
  • Takto z výsledků -slovo zcela vynechám
  • “Takto můžu najít celou frázi”

Paratuberkulóza v chovech dojeného skotu

Identifikátory výsledku

  • Kód výsledku v IS VaVaI

    <a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00027162%3A_____%2F21%3AN0000276" target="_blank" >RIV/00027162:_____/21:N0000276 - isvavai.cz</a>

  • Výsledek na webu

    <a href="https://www.ctpz.cz/media/upload/1646732313_20-paratuberkuloza-5-web-bez-isbn.pdf" target="_blank" >https://www.ctpz.cz/media/upload/1646732313_20-paratuberkuloza-5-web-bez-isbn.pdf</a>

  • DOI - Digital Object Identifier

Alternativní jazyky

  • Jazyk výsledku

    čeština

  • Název v původním jazyce

    Paratuberkulóza v chovech dojeného skotu

  • Popis výsledku v původním jazyce

    Paratuberkulóza (PTB, Johneho choroba) skotu je chronické střevní onemocnění způsobující v chovech skotu významné ekonomické ztráty. Původce onemocnění Mycobacterium avium subspecies paratuberculosis (MAP) je spojován i s rozvojem poruch zdraví u lidí, zejména s Crohnovou chorobou. Nejvnímavější k infekci jsou telata, která se nakazí per os mykobaktériemi pocházejícími z výkalů dospělých jedinců, nebo během intrauterinního vývoje, případně infikovaným kolostrem nebo mlékem. V organismu se MAP množí v makrofázích střevní sliznice. Nahromadění infikovaných makrofágů vede k tvorbě granulomů, které negativně ovlivňují fyziologickou funkci střeva, což vyústí v malabsorpci spojenou s malnutricí a dehydratací postižených zvířat. Progrese infekce prochází od latentní přes subklinickou v klinickou a pokročilou fázi onemocnění. Typická je velmi dlouhá inkubační doba trvající v rozmezí od dvou do deseti let. V prvotních fázích infekce je MAP působením buněčné složky imunitní odpovědi lokalizována ve stěně střeva. S další progresí dochází k rozšíření infekce do těla a vylučování MAP do střeva. Tato fáze infekce je provázena rozvojem protilátek, které lze detekovat v krvi a mléku infikovaných krav. Klinicky se infekce projevuje jako chronický průjem provázený výraznou vyhublostí a v konečném stadium úhynem zvířat. V infikovaných chovech se přistupuje k tlumení infekce. Mezi rutině využívané diagnostické metody pro posouzení infekčního statusu stáda a k dohledání infikovaných jedinců v rámci tlumení nákazy v chovech patří ELISA test, kultivační vyšetření a PCR. Tyto metody jsou schopny vzhledem k průběhu progrese infekce detekovat jedince až v pozdějších fázích infekce, kdy zvířata produkují protilátky a vylučují MAP výkaly. Tato zvířata jsou terčem opatření namířených k tlumení infekce. Vlastní tlumení nákazy v infikovaných chovech se opírá o dvě základní strategie: prevence přenosu infekce na vnímavé jedince a strategii otestuj-a-vyřaď. Snížení rizika přenosu infekce vyžaduje změny v odchovu telat, které izolují nejmladší jedince z prostředí dospělých zvířat a zabrání zkrmování kolostra a mléka od infikovaných krav. Základem strategie otestuj-a-vyřaď je pravidelné testování starších zvířat a vyřazení infikovaných. Efektivita zaváděných opatření závisí na prevalenci infekce v chovu a míře rizika přenosu infekce vyjádřeného hygienickým standardem v chovu. V chovech s nízkou a velmi nízkou prevalencí infekce jsou z chovu vyřazována i zvířata vylučující menší množství MAP a telata infikovaných matek. Vysoký hygienický standard v chovu umožnuje oddálení vyřazení infikovaných krav z chovu. Samozřejmou součástí tlumení nákazy v chovu je prevence zavlečení infikovaných zvířat a vzdělávání chovatelů k zajištění jejich ochoty respektovat doporučená opatření. V České republice není známá aktuální nákazová situace PTB v chovech dojeného skotu, ale prvotní studie ukazují poměrné vysoký podíl infikovaných chovů. Vzhledem k uplatňované chovatelské praxi v chovech v ČR byla vypracována metodika tlumení paratuberkulózy v chovech dojeného skotu využívající vyšetření krav v době stání na sucho, před očekávaným termínem porodu. Následně byl vypracován certifikační program pro rozdělení chovů dle míry rizika infekce v nich, který má sloužit k sledování prevalence infekce v rámci chovu a mezi chovy a k zvýšení motivace chovatele tlumit nákazu v chovu.

  • Název v anglickém jazyce

    Paratuberculosis in dairy herds

  • Popis výsledku anglicky

    Paratuberculosis (PTB, Johne’s disease) is a chronic intestinal disease causing considerable economic losses in cattle herds. The causative agent Mycobacterium avium subspecies paratuberculosis (MAP) is also associated with human health disorders, especially Crohn's disease. The most susceptible to the infection are calves which become infected orally with MAP from adult faeces, in the uterus or by ingesting MAP in colostrum or milk. MAP infects intestinal macrophages. Clusters of infected macrophages in the intestinal mucosa form granulomas, which results in intestinal dysfunction leading to malabsorption causing malnutrition and dehydration of the affected animals. The infection progresses from latent and subclinical to clinical and advanced stages. Typically, there is a very long incubation period of two to ten years after infection. During the early stages of infection, MAP is localized to the intestinal wall by the action of the cell-mediated immunity. Further progression of the infection leads to the spread of MAP into the body and the shedding in faeces. This stage of infection is associated with the development of antibodies detectable in the blood and milk of infected cows. Clinically, the infection manifests itself as chronic diarrhoea accompanied by emaciation and leading finally to the death of the affected animal. In infected herds, control measures are adopted. ELISA, PCR and bacterial cultivation are commonly used to evaluate the infectious status of the herd and to detect an infected animal during the implementation of control programmes. Due to the characteristics of infection progression, these tests detect animals in the late stages of infection that produce antibodies or shed MAP in faeces. These animals are the target of control measures. The control programmes are based on two main strategies: prevention of infection transmission and test-and-cull strategy. Changes in the calf rearing system avoiding contact of the youngest animals with the environment of adult cattle and feeding of colostrum or milk from infected dams are required to reduce the risk of infection transmission. Repeated testing of older animals and removal of infected individuals are a cornerstone of the test-and-cull strategy. The effectiveness of the control measures in place depends on the herd prevalence and the hygiene standard that affects the rate of infection transmission. Removal of low and medium shedders or offspring of infected mothers is introduced into herds with low and very low prevalence, respectively. The high standard of herd hygiene allows the delayed removal of infected cows. Prevention of the introduction of infected animals into herds and the education of herd owners to ensure their compliance with control measures are routinely used in control programmes. The prevalence of MAP infection among dairy herds in the Czech Republic is unknown. However, the results of initial studies showed a relatively high proportion of infected herds. Considering the breeding practices followed in Czech dairy herds, a control programme for paratuberculosis was introduced based on testing of cows in their dry period, i.e. before calving. Subsequently, a certification programme was designed to divide herds according to the risk of infection so as to allow monitoring of prevalence in and among herds and to improve the motivation of herd owners to control paratuberculosis in their herds.

Klasifikace

  • Druh

    B - Odborná kniha

  • CEP obor

  • OECD FORD obor

    40201 - Animal and dairy science; (Animal biotechnology to be 4.4)

Návaznosti výsledku

  • Projekt

    <a href="/cs/project/QK1820086" target="_blank" >QK1820086: Paratuberkulóza – výskyt a certifikační program v chovech skotu</a><br>

  • Návaznosti

    P - Projekt vyzkumu a vyvoje financovany z verejnych zdroju (s odkazem do CEP)<br>I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Ostatní

  • Rok uplatnění

    2021

  • Kód důvěrnosti údajů

    S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Údaje specifické pro druh výsledku

  • ISBN

    978-80-11-01151-2

  • Počet stran knihy

    56

  • Název nakladatele

    Zemědělský svaz ČR - Česká technologická platforma pro zemědělství

  • Místo vydání

    Praha

  • Kód UT WoS knihy