Vše

Co hledáte?

Vše
Projekty
Výsledky výzkumu
Subjekty

Rychlé hledání

  • Projekty podpořené TA ČR
  • Významné projekty
  • Projekty s nejvyšší státní podporou
  • Aktuálně běžící projekty

Chytré vyhledávání

  • Takto najdu konkrétní +slovo
  • Takto z výsledků -slovo zcela vynechám
  • “Takto můžu najít celou frázi”

Chronická endometritida - stále diskutovaný problém u neplodných žen

Identifikátory výsledku

  • Kód výsledku v IS VaVaI

    <a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00064173%3A_____%2F24%3A43927260" target="_blank" >RIV/00064173:_____/24:43927260 - isvavai.cz</a>

  • Nalezeny alternativní kódy

    RIV/00216208:11120/24:43927260

  • Výsledek na webu

    <a href="https://doi.org/10.48095/cccg2024230" target="_blank" >https://doi.org/10.48095/cccg2024230</a>

  • DOI - Digital Object Identifier

    <a href="http://dx.doi.org/10.48095/cccg2024230" target="_blank" >10.48095/cccg2024230</a>

Alternativní jazyky

  • Jazyk výsledku

    čeština

  • Název v původním jazyce

    Chronická endometritida - stále diskutovaný problém u neplodných žen

  • Popis výsledku v původním jazyce

    Cíl: Přehled současných znalostí o patofyziologii, možnostech diagnostiky a léčbě chronické endometritidy u neplodných žen. Metodika a výsledky: Jedním z významných příčin neúspěšné in vitro fertilizace (IVF) jsou nediagnostikované intrauterinní patologie, mezi které patří i chronický zánět děložní sliznice (CE - endometritis chronica). Nicméně někteří autoři negativní vliv CE na reprodukční výsledky relativizují. Etiopatogeneze CE je způsobena kvalitativní a kvantitativní změnou endometriálního mikrobiomu s abnormálním pomnožením mikroorganizmů přirozeně se vyskytujících v dutině děložní nebo v pochvě. Neexistuje jednotná shoda o nejčastějším patogenu způsobujícím CE. CE je charakterizována infiltrací plazmatických buněk do stromatu endometria mimo menstruační cyklus doprovázený hyperemií a edémem endometria. Klinické příznaky jsou velmi mírné nebo chybí. Stanovení diagnózy CE je často obtížné, protože neexistuje žádná specifická klinická ani laboratorní diagnostická metoda. Pro diagnostiku CE se běžně používají následující vyšetřovací možnosti: diagnostická hysteroskopie, histopatologické vyšetření endometria vč. imunochistochemie CD 138 a kultivace z dutiny děložní. Avšak standardizovaná mezinárodní hysteroskopická a histopatologická kritéria pro přesné stanovení diagnózy CE stále chybí. Empiricky podaná antibiotická terapie zlepšuje u neplodných pacientek s prokázanou CE úspěšnost otěhotnění a donošení životaschopného plodu. Článek kromě přehledu současných poznatků o CE diskutuje význam hysteroskopie v diagnostickém procesu. Závěr: CE je často klinicky němé onemocnění s negativním dopadem na reprodukci neplodných žen. Zavedení hysteroskopie do diagnostického postupu je pro klinickou praxi důležité, ale hysteroskopie nezřídka ani v kombinaci s histologickým vyšetřením endometria neumožňuje jednoznačnou diagnózu CE. Dosavadní znalosti by měly upřesnit další prospektivní randomizované studie na vybrané skupině žen s prokázanou CE a s opakovaným selháním implantace prokazatelně euploidních embryí.

  • Název v anglickém jazyce

    Chronic endometritis - a constantly discussed issue in infertile women

  • Popis výsledku anglicky

    OBJECTIVE: A review of current knowledge on the pathophysiology, diagnostic and treatment options for chronic endometritis in infertile women. METHODS AND RESULTS: One of the major causes of failed in vitro fertilization (IVF) is undiagnosed intrauterine pathologies, including chronic inflammation of the uterine mucosa - chronic endometritis. However, some authors relativize the negative impact of chronic endometritis on reproductive outcomes. The etiopathogenesis of chronic endometritis is due to qualitative and quantitative changes in the endometrial microbiome with abnormal multiplication of microorganisms naturally occurring in the uterine cavity or vagina. There is no uniform consensus on the most common pathogen causing chronic endometritis. It is characterized by infiltration of plasma cells into the endometrial stroma outside the menstrual cycle, accompanied by hyperaemia and endometrial oedema. Clinical symptoms are very mild or absent. The diagnosis of chronic endometritis is often difficult because there is no specific clinical or laboratory diagnostic method. The following investigative options are commonly used for the diagnosis of chronic endometritis: diagnostic hysteroscopy, histopathological examination of the endometrium including CD 138 immunohistochemistry and culture from the uterine cavity. However, standardised international hysteroscopic and histopathological criteria for accurate diagnosis of chronic endometritis are still lacking. Empirically administered antibiotic therapy improves the success rate of pregnancy and delivery of a viable foetus in infertile patients with proven chronic endometritis. In addition to reviewing the current knowledge of chronic endometritis, this article discusses the importance of hysteroscopy in the diagnostic process. CONCLUSION: Chronic endometritis is often a clinically silent disease with negative impact on reproduction in infertile women. Although there are still many unresolved issues, the introduction of hysteroscopy into the diagnostic process is important for clinical practice; however, hysteroscopy even in combination with histological examination of the endometrium, often does not allow an unequivocal diagnosis of chronic endometritis. Further prospective randomised studies in a selected group of women with proven chronic endometritis and repeated failure to implant proven euploid embryos should refine this knowledge.

Klasifikace

  • Druh

    J<sub>imp</sub> - Článek v periodiku v databázi Web of Science

  • CEP obor

  • OECD FORD obor

    30214 - Obstetrics and gynaecology

Návaznosti výsledku

  • Projekt

  • Návaznosti

    I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Ostatní

  • Rok uplatnění

    2024

  • Kód důvěrnosti údajů

    S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Údaje specifické pro druh výsledku

  • Název periodika

    Česká gynekologie

  • ISSN

    1210-7832

  • e-ISSN

    1805-4455

  • Svazek periodika

    89

  • Číslo periodika v rámci svazku

    3

  • Stát vydavatele periodika

    CZ - Česká republika

  • Počet stran výsledku

    7

  • Strana od-do

    230-236

  • Kód UT WoS článku

    001265369700001

  • EID výsledku v databázi Scopus

    2-s2.0-85197756551