Fyziologie udržování acidobazické rovnováhy

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00064173%3A_____%2F25%3A43928946" target="_blank" >RIV/00064173:_____/25:43928946 - isvavai.cz</a>

Nalezeny alternativní kódy

RIV/00216208:11120/25:43928946

Výsledek na webu

<a href="https://doi.org/10.36290/aim.2025.034" target="_blank" >https://doi.org/10.36290/aim.2025.034</a>

DOI - Digital Object Identifier

<a href="http://dx.doi.org/10.36290/aim.2025.034" target="_blank" >10.36290/aim.2025.034</a>

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Fyziologie udržování acidobazické rovnováhy

Popis výsledku v původním jazyce

Acidobazická rovnováha je klíčovou součástí homeostázy vnitřního prostředí, nezbytnou pro správnou funkci enzymů, buněčnou signalizaci a syntézu ATP. Fyziologické mechanismy, které udržují stabilní pH extracelulární tekutiny, zahrnují produkci, pufraci a eliminaci kyselin. Organismus neustále generuje jak těkavé (CO1), tak netěkavé kyseliny (např. laktát, sulfát, fosfát). CO1 je vylučován plícemi, zatímco netěkavé kyseliny jsou zčásti metabolizovány a zčásti vylučovány ledvinami. Pufrační systémy krve, zejména bikarbonátový pufr, hemoglobin a plazmatické proteiny, umožňují tlumit akutní změny pH. K posouzení acidobazické rovnováhy se používá klasický Henderson--Hasselbalchův přístup, založený na poměru [HCO3-]/pCO1, i fyzikálně--chemický Stewartův model, který zdůrazňuje roli silných iontů (SID), koncentraci slabých kyselin a pCO1 jakožto nezávislých determinant acidobazického stavu. Respirační regulace pomocí změn ventilace ovlivňuje pCO1, zatímco renální regulace upravuje složení moči a umožňuje dlouhodobější korekci pH prostřednictvím amoniogeneze a zpětné resorpce bikarbonátu. Významný je i interorgánový tok substrátů, například glutaminu mezi játry a ledvinami. Infundované tekutiny ovlivňují acidobazický stav v závislosti na obsahu metabolizovatelných organických aniontů. Porozumění těmto principům je klíčové při volbě ventilace, tekutinové terapie a korekci elektrolytových poruch. Cílem terapie by neměla být mechanická normalizace laboratorních hodnot, ale podpora fyziologických adaptačních mechanismů v kontextu základního onemocnění.

Název v anglickém jazyce

The physiology of acid-base balance

Popis výsledku anglicky

Acid-base balance is a key component of internal homeostasis, essential for enzyme function, cellular signaling, and ATP synthesis. The physiological mechanisms that maintain a stable pH in the extracellular fluid include acid production, buffering, and elimination. The body continuously generates both volatile acids (CO1) and non-volatile acids (e.g., lactate, sulfate, phosphate). CO1 is excreted by the lungs, while non-volatile acids are partly metabolized and partly excreted by the kidneys. Blood buffering systems-particularly the bicarbonate buffer, hemoglobin, and plasma proteins-help mitigate acute changes in pH. To assess acid-base balance, both the classical Henderson-Hasselbalch approach, based on the [HCO3-]/pCO1 ratio, and the physicochemical Stewart model are used. The Stewart model highlights the role of strong ion difference (SID), concentrations of weak acids, and pCO1 as independent determinants of acid-base status. Respiratory regulation through changes in ventilation directly affects pCO1, while renal regulation modifies urine composition and enables long-term correction of pH through ammoniagenesis and bicarbonate reabsorption. Inter-organ substrate fluxes, such as glutamine transport between the liver and kidneys, also plays a significant role. Infused fluids affect acid-base balance depending on the quantity of metabolisable organic anions. Understanding these principles is essential for making clinical decisions regarding ventilation settings, fluid therapy, and correction of electrolyte disturbances. The goal of treatment should not be the mechanical normalization of laboratory values, but rather the support of physiological compensatory mechanisms in the context of the underlying disease.

Druh

J_imp - Článek v periodiku v databázi Web of Science

CEP obor

—

OECD FORD obor

30223 - Anaesthesiology

Projekt

—

Návaznosti

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Rok uplatnění

2025

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Název periodika

Anesteziologie a intenzivní medicína

ISSN

1214-2158

e-ISSN

1805-4412

Svazek periodika

36

Číslo periodika v rámci svazku

3

Stát vydavatele periodika

CZ - Česká republika

Počet stran výsledku

5

Strana od-do

198-202

Kód UT WoS článku

001587130000001

EID výsledku v databázi Scopus

2-s2.0-105019548480