Vancomycin-resistant enterococci - the nature of resistance and risk of transmission from animals to humans

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00064190%3A_____%2F16%3AN0000018" target="_blank" >RIV/00064190:_____/16:N0000018 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Jazyk výsledku

slovinština

Název v původním jazyce

Problematika vankomycín rezistentných enterokokov - podstata rezistencie a riziko prenosu zo zvierat na človeka

Popis výsledku v původním jazyce

Enterokoky jsou součástí normální střevní flóry člověka a zvířat. Za určitých okolností jsou schopny extraintestinální přepočtu na oportunní patogeny. Způsobují endogenní i exogenní komunitu a nozokomiální infekce. Gastrointestinální trakt savců jim poskytuje příznivé podmínky pro získávání a šíření genů rezistence, například na vankomycin (van), od jiných symbiotických bakterií. Tak se vankomycin-rezistentní enterokoky (VRE) stávají potenciálními zásobníky a vektory Van genů. Jejich výskyt v populaci České republiky byla poprvé zaznamenána podle Kolář et al. v roce 1997. Některé varianty genového klastru vanA prováděné na Tn1546, které kódují rezistenci na vankomycin jsou identické u lidí a u zvířat. To znamená, že zvířata, zejména skot, prasata a drůbež, by mohla být důležitým rezervoárem VRE pro člověka. Kolář a Bardoň zjistili VRE u zvířat v České republice poprvé v roce 2000. V Evropě, antibiotika avoparcin ze skupiny glykopeptidů, který se používá jako stimulátor růstu, je zodpovědný za výběr VRE kmenů u zvířat. Kmeny Enterococcus faecium ze zvířat, která mohou nabídnout genů antimikrobiální rezistence na jiné enterokoky mohou být přímo nebezpečné pro člověka. To se projevuje nalezením izolátů E. faecalis z lidských pacientů a z prasat, které mají velmi podobné profily rezistence a virulence genů. Cílem této práce bylo poukázat na podobnost mezi izoláty lidských a zvířecích druhů enterokoků rezistentních vůči vankomycinu, a možnost jejich dvoustranného přenosu mezi lidmi a zvířaty.

Název v anglickém jazyce

Vancomycin-resistant enterococci - the nature of resistance and risk of transmission from animals to humans

Popis výsledku anglicky

Enterococci are part of the normal intestinal flora of humans and animals. Under certain circumstances, they are capable of extraintestinal conversion to opportunistic pathogens. They cause endogenous as well as exogenous community and nosocomial infections. The gastrointestinal tract of mammals provides them with favorable conditions for acquisition and spread of resistance genes, for example to vancomycin (van), from other symbiotic bacteria. Thus, vancomycin-resistant enterococci (VRE) become potential reservoirs and vectors of the van genes. Their occurrence in the population of the Czech Republic was first reported by Kolář et al. in 1997. Some variants of the vanA gene cluster carried on Tn1546 which encode resistance to vancomycin are identical in humans and in animals. It means that animals, especially cattle, poultry and pigs, could be an important reservoir of VRE for humans. Kolář and Bardoň detected VRE in animals in the Czech Republic for the first time in 2000. In Europe, the glycopeptide antibiotic avoparcin, used as a growth stimulator, is responsible for selection of VRE strains in animals. Strains of Enterococcus faecium from animals may offer genes of antimicrobial resistance to other enterococci or they can be directly dangerous to human. This is demonstrated by finding isolates of E. faecalis from human patients and from pigs having very similar profiles of resistance and virulence genes. The goal of the paper was to point out the similarity between isolates of human and animal strains of enterococci resistant to vancomycin, and the possibility of their bilateral transfer between humans and animals.

Druh

J_x - Nezařazeno - Článek v odborném periodiku (Jimp, Jsc a Jost)

CEP obor

FP - Ostatní lékařské obory

OECD FORD obor

—

Projekt

—

Návaznosti

V - Vyzkumna aktivita podporovana z jinych verejnych zdroju

Rok uplatnění

2016

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Název periodika

Klinická mikrobiologie a infekc̆ní lékar̆ství

ISSN

1211264X

e-ISSN

—

Svazek periodika

22

Číslo periodika v rámci svazku

2

Stát vydavatele periodika

SK - Slovenská republika

Počet stran výsledku

6

Strana od-do

54-60

Kód UT WoS článku

—

EID výsledku v databázi Scopus

2-s2.0-84998953885