Naše zkušenosti s náhradou hlezna Trabecular Metal Total Ankle

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00064203%3A_____%2F25%3A10507750" target="_blank" >RIV/00064203:_____/25:10507750 - isvavai.cz</a>

Nalezeny alternativní kódy

RIV/00216208:11110/25:10507750

Výsledek na webu

<a href="https://verso.is.cuni.cz/pub/verso.fpl?fname=obd_publikace_handle&handle=vTcifX._Ov" target="_blank" >https://verso.is.cuni.cz/pub/verso.fpl?fname=obd_publikace_handle&handle=vTcifX._Ov</a>

DOI - Digital Object Identifier

<a href="http://dx.doi.org/10.55095/achot2025/045" target="_blank" >10.55095/achot2025/045</a>

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Naše zkušenosti s náhradou hlezna Trabecular Metal Total Ankle

Popis výsledku v původním jazyce

ÚČEL STUDIE: Jednou z chirurgických možností léčby pokročilé destrukce hlezenního kloubu s různou etiologií je totální endoprotéza kloubu. Její významnou výhodou je zachování rozsahu pohybu hlezenního kloubu a menší zátěž kloubů přední části chodidla ve srovnání s artrodézou hlezenního kloubu. Od roku 2022 používáme Zimmer Trabecular Metal Total Ankle zavedený laterálním transfibulárním přístupem. Tato studie si klade za cíl vyhodnotit počáteční výsledky a zkušenosti s tímto implantátem. PACIENTI A METODY: V letech 2022 až 2024 bylo u 63 pacientů provedeno 65 totálních endoprotéz hlezenního kloubu s použitím laterálního transfibulárního přístupu. Nově je provedena dlouhá šikmá osteotomie ve frontální rovině, která nahrazuje původní typ osteotomie v sagitální rovině. Po uvolnění a odstranění distálního fragmentu fibuly distálně a dorzálně jsou dolní končetina a kotník umístěny do zarovnávacího rámu, který je fixován Steinmannovými kolíky k patní kosti, přednímu okraji tibie a talusu. Střed rotace kotníku je identifikován pomocí bočních tyčí ukotvených v rámu. Pomocí vrtáků, vedených řezacími vodítky, které jsou uzamčeny k rámu, se odstraní talus a distální tibie. Po otestování se do resekovaných povrchů vyvrtají otvory pro původní implantáty. Po uvolnění škrtidla se zavedou původní komponenty a provede se osteosyntéza fibuly. Během studie byla dříve provedená osteosyntéza fibuly s LCP nahrazena zpožďovacími šrouby. Po operaci je kotník po dobu 5 týdnů podepřen ortézou, po které je pacientovi povoleno plně zatěžovat váhu. VÝSLEDKY: Celkem bylo sledováno 63 pacientů (32 žen a 31 mužů), u kterých bylo provedeno 65 totálních endoprotéz kotníku. Průměrný věk pacienta byl 56 let (věkové rozmezí 30 až 80 let). Průměrná doba sledování byla 14,6 +- 9,3 měsíců (3 až 38 měsíců). Nejčastější indikací byla posttraumatická artróza kotníku, a to ve 46 případech (70,8 %). Dále bylo 5 pacientů (7,7 %) s posttraumatickou ankylózou kotníku, 9 pacientů (13,8 %) s primární osteoartritidou a u 5 pacientů (7,7 %) bylo indikací poškození způsobené revmatoidní artritidou. Hluboká bakteriální infekce protézy vyžadující revizi byla hlášena ve 3 případech (4,6 %). Povrchová infekce operační rány byla pozorována ve 4 dalších případech (6,2 %), které nevyžadovaly hospitalizaci. Dlahová osteosyntéza fibuly byla odstraněna v 7 případech (13,8 %), 5krát v důsledku infekce a 2krát v důsledku podráždění měkkých tkání. Byl pozorován jeden případ asymptomatického nesrůstu fibuly. DISKUSE: Přínosem totální endoprotézy kotníku je zachování pohyblivosti operovaného kloubu, přičemž míra komplikací je dvakrát vyšší než u artrodézy. Kontraindikace pro náhradu kotníku zahrnují významné varusní a valgózní deformity kotníku, nestabilitu kotníku, nekrózu talu, těžký diabetes mellitus a těžkou ischemii končetin. Výhodou transfibulárního přístupu je schopnost částečně korigovat deformity hlezenního kloubu a polohu varusní nebo valgózní vady. Poskytuje lepší pohled na dorzální struktury kotníku a umožňuje přesnou identifikaci středu rotace. Další výhodou je nízká tloušťka komponent, která vyžaduje minimální resekci kosti. Hlavní nevýhodou je delší operační doba a delší doba učení. Mezi další nevýhody patří komplikace spojené s osteosyntézou a hojením fibuly, jako je nesrůstání nebo podráždění měkkých tkání dlahou. Výskyt povrchové a hluboké infekce je také o něco vyšší ve srovnání s předním přístupem. ZÁVĚRY: Totální systém kotníku Zimmer Trabecular Metal je jednou z možností léčby destrukce hlezenního kloubu za předpokladu, že je správně indikován. Chirurgický zákrok je však náročný a vyžaduje zkušeného chirurga. Pokud je indikace správná, systém přináší velmi dobré krátkodobé výsledky. Nicméně je nutné delší období sledování, protože výskyt komplikací se časem jistě zvýší.

Název v anglickém jazyce

Our Experience with Trabecular Metal Total Ankle System

Popis výsledku anglicky

PURPOSE OF THE STUDY: One of the surgical treatment options for advanced ankle joint destruction with various etiologies is the total joint replacement. Its significant upside is the preservation of range of motion of the ankle joint and less stress on forefoot joints compared to ankle arthrodesis. Since 2022, we have been using the Zimmer Trabecular Metal Total Ankle inserted via a lateral transfibular approach. This study aims to evaluate the initial outcomes and experience with this implant. PATIENTS AND METHODS: Between 2022 and 2024, 65 total ankle replacements were performed in 63 patients using the lateral transfibular approach. Long oblique osteotomy is newly performed in the frontal plane, replacing the original type of osteotomy in the sagittal plane. After releasing and removing the distal fragment of the fibula distally and dorsally, the lower limb and ankle are placed in an alignment frame, which is fixed with Steinmann pins to the calcaneus, anterior border of the tibia, and the talus bone. The centre of rotation of the ankle is identified using the side bars anchored in the frame. Using the burs, guided by Cutting Guides that are locked to the frame, the talus and distal tibia are removed. After testing, rail holes are drilled in the resected surfaces for the original implants. After releasing the tourniquet, the original components are inserted and osteosynthesis of the fibula is performed. During the study, the previously performed fibula osteosynthesis with LCP was replaced by lag screws. Postoperatively, the ankle is supported with a brace for the period of 5 weeks, after which the patient is permitted to fully weight-bear. RESULTS: A total of 63 patients (32 women and 31 men) were followed, in whom 65 total ankle replacements were performed. The mean age of the patient was 56 years (age range 30 to 80 years). The mean follow-up period was 14.6 +- 9.3 months (3 to 38 months). The most frequent indication was post-traumatic ankle arthritis, namely in 46 cases (70.8%). Furthermore, there were 5 patients (7.7%) with post-traumatic ankle ankylosis, 9 patients (13.8%) with primary osteoarthritis, and in 5 patients (7.7%) the indication was the damage caused by rheumatoid arthritis. Deep bacterial infection of the prosthesis requiring revision was reported in 3 cases (4.6%). Superficial infection of the surgical wound was seen in 4 other cases (6.2%), which did not require hospitalization. Plate osteosynthesis of the fibula was removed in 7 cases (13.8%), 5 times due to infection and 2 times due to soft tissue irritation. One case of asymptomatic non-union of fibula was observed. DISCUSSION: The benefit of total ankle replacement is the preservation of motion of the operated joint, whereas the complication rate is twice as high as in arthrodesis. Contraindications for ankle replacement include significant varus and valgus deformities of the ankle, ankle instability, necrosis of the talus, severe diabetes mellitus, and severe limb ischemia. The advantage of the transfibular approach is the ability to partly correct deformities of the ankle joint and the position of varus or valgus. It provides a better view of the dorsal structures of the ankle and allows accurate identification of the centre of rotation. Another advantage is the low thickness of the components, requiring minimal bone resection. The main disadvantage is the longer operative time and longer learning curve. Other disadvantages include the complications associated with osteosynthesis and fibula healing, such as non-union or soft tissue irritation by plate. The incidence of superficial and deep infection is also slightly higher compared to the anterior approach. CONCLUSIONS: The Zimmer Trabecular Metal Total Ankle system is one of the treatment options for ankle joint destruction provided it is correctly indicated. However, the surgical procedure is a challenge and requires an experienced surgeon. When the indication is correct, the system brings very good short-term outcomes. Nonetheless, longer follow-up period is necessary since the incidence of complications will certainly increase over time.

Druh

J_imp - Článek v periodiku v databázi Web of Science

CEP obor

—

OECD FORD obor

30211 - Orthopaedics

Projekt

—

Návaznosti

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Rok uplatnění

2025

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Název periodika

Acta Chirurgiae Orthopaedicae et Traumatologiae Čechoslovaca

ISSN

0001-5415

e-ISSN

—

Svazek periodika

92

Číslo periodika v rámci svazku

6

Stát vydavatele periodika

CZ - Česká republika

Počet stran výsledku

6

Strana od-do

320-325

Kód UT WoS článku

001658363900002

EID výsledku v databázi Scopus

2-s2.0-105028208934