Proměny konfesijní identity Tábora na přelomu středověku a novověku – obtíže výzkumu

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00072486%3A_____%2F22%3AN0000006" target="_blank" >RIV/00072486:_____/22:N0000006 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

<a href="http://cms.flu.cas.cz/cz/badatele/rozcestnik-nejen-medievistickych-periodik.html?kam=casopisy_detail_2_" target="_blank" >http://cms.flu.cas.cz/cz/badatele/rozcestnik-nejen-medievistickych-periodik.html?kam=casopisy_detail_2_</a>

DOI - Digital Object Identifier

—

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Proměny konfesijní identity Tábora na přelomu středověku a novověku – obtíže výzkumu

Popis výsledku v původním jazyce

Příspěvek se zabývá studiem konfesní identity táborské komunity. Nejprve se snaží zaměřit se na proměny kolektivní konfesní identity, neboť připouští obtíže ve výzkumu individuální konfesní identity a náboženského cítění. Táborská komunita byla nábožensky a společensky radikální komunita usazená na místě bývalého královského města Hradiště (později Hradiště na hoře Tábor a dnes Tábor, Jihočeský kraj) na jaře roku 1420. Práce se zaměřuje na proces postupné přeměny ilegální komunity radikálů do legální obce s nekonformní náboženskou praxí. Autoři si kladou otázku, jak komunita opustila tuto praxi a připojila se k převládajícímu utrakvismu. V letech 1621-1628 bylo město Tábor nuceno přijmout jediné právoplatné, tedy katolické náboženství. V průběhu tohoto procesu je sledována historická paměť, tedy jak byl fenomén husitského radikálního Tábora vnímán v historickém povědomí dalších generací. Vzpomínky byly prezentovány ve výtvarném umění a v architektuře v Táboře, v písemných dokumentech, na pečetích města, v ilegálních křesťanských sektách a v proměnách náboženské praxe. Klíčovým symbolem husitského hnutí a utrakvismu byl kalich, někdy doplněný dalšími postavami či osobami. Husitské myšlenky byly personifikovány v obrazech Jana Husa a Jeronýma Pražského, Prokopa Holého a především Jana Žižky. Vnímání Žižkova odkazu se neustále měnilo v závislosti na konfesní situaci v Táboře. Úpadek a postupné „opouštění“ táborské husitské tradice v raném novověku pozorovali i katoličtí kněží a členové řádu bosých augustiniánů. Mniši se po usazení v rekatolizovaném městě zasloužili o očištění Tábora od husitského kacířství.

Název v anglickém jazyce

Changes in the confessional identity of the town of Tábor at the turn of the middle ages and the modern era - difficulties of research

Popis výsledku anglicky

The paper deals with the study of confessional identity of the Tábor community. Firstly, it tries to focus on changes of collective confessional identity for it admits difficulties in research of individual confessional identity and religious feeling. Tábor community was religiously and socially radical community settled on the site of the former royal town of Hradiště (subsequently called Hradiště on Mount Tábor, and today called Tábor, South Bohemia) in spring 1420. The essay focuses on the process of gradual modification of an illegal community of radicals into a legal municipality with non-conform religious practice. The authors raise a question how the community abandoned that practice and joined the prevailing Utraquism. In 1621-1628, the town of Tábor was forced to adopt the only legal, i.e. the Catholic, religion. In the course of this process, the historical memory is followed, i.e. how the phenomenon of the Hussite radical Tábor was perceived in the historical awareness of subsequent generations. The memory was presented in fine arts and in architecture in Tábor, in written documents, in sigillography, within illegal christian sects and in changes of the religious practice. A key symbol of the Hussite movement and the Utraquism was the chalice, sometimes complemented by other figures or persons. Hussite ideas were personified in pictures portraying Jan Hus and Jerome of Prague, Prokop Holý and primarily Jan Žižka. The perception of Žižka’s legacy kept changing depending on the confession situation in Tábor. The decline and gradual ‘abandoning’ of the Tábor Hussite tradition during the early Modern Era was also observed by Catholic priests and members of the Order of Discalced Augustinians. Monks claimed credit for purification of Tábor from the Hussite heresy after their settlement in the recatholized town.

Druh

J_ost - Ostatní články v recenzovaných periodicích

CEP obor

—

OECD FORD obor

60101 - History (history of science and technology to be 6.3, history of specific sciences to be under the respective headings)

Projekt

—

Návaznosti

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Rok uplatnění

2022

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Název periodika

Husitský Tábor

ISSN

0231-6080

e-ISSN

—

Svazek periodika

27

Číslo periodika v rámci svazku

1-2

Stát vydavatele periodika

CZ - Česká republika

Počet stran výsledku

45

Strana od-do

83-127

Kód UT WoS článku

—

EID výsledku v databázi Scopus

—