Kroj jako reprezentativní národní oděv

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00094862%3A_____%2F18%3AN0000057" target="_blank" >RIV/00094862:_____/18:N0000057 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Kroj jako reprezentativní národní oděv

Popis výsledku v původním jazyce

Otázka výroby lidového oděvu byla aktuální i ve 20. století, ačkoliv se nošení kroje ve většině případů omezilo na slavnostní příležitosti, stále bylo za potřebí výroby nových krojových součástí nebo oprav těch stávajících, další produkce byla třeba pro nově vznikající folklorní soubory. Po vzniku Československa se zvedla vlna zájmu o nošení kroje především v městském prostředí, kde se užívaly při příležitostí oslav státních svátků, různých slavností nebo vítání významných státních návštěv. Konkrétní příklady jsou prezentovány především na příkladu města Brna a okolí. Kroj se stal zároveň symbolem vlastenectví a jeho nositelé tím demonstrovali příslušnost k nově vzniklému státu. Zájemci si mohli originální komplet kroje zakoupit nebo sami vyrobit, v dobových módních časopisech i etnografické literatuře vycházely návody na jejich zhotovení. Návody byly určeny hlavně pro ženy z městského prostředí, nebo pro ženy žijící v oblasti sice venkovské, ale kde již nošení kroje v průběhu 19. století zaniklo. Další vlna zájmu o nošení lidového oděvu přichází po II. světové válce, kdy bylo obnoveno mnoho lidových slavností, dožínek či hodů a i v oblastech, kde už se lidový oděv odložil, si jednotlivci opět pořizovali celé komplety, v drtivé většině se jednalo o kroje ženské, případně dětské, v rámci Moravy se stal nejoblíbenějším kroj kyjovský. Půjčovny krojů, které fungovaly již na počátku 20. století, se orientovaly hlavně na kroje kyjovské a slovácké, které v meziválečné době symbolizovali vymezení mezi českým a německým obyvatelstvem. Po roce 1948, kdy byla omezena činnost soukromých výrobců, byla jednou z mála možností výroba krojů v rámci nově vzniklého Ústředí lidové umělecké výroby. Po roce 1989 došlo k opětovnému rozvoji soukromých krojových dílen a půjčoven. Příspěvek se zabývá i otázkou pronikání kyjovských krojů na Brněnsko a opětovnou snahou o rekonstrukci a návrat k původním krojům.

Název v anglickém jazyce

Folk costume as a cereminial national garment

Popis výsledku anglicky

The question of the production of folk clothing was also up to date in the 20th century, although wearing garments in most cases was limited to festive occasions, it was still necessary to produce new costumes or to repair the existing ones, and further production was needed for the emerging folk ensembles. After the rise of Czechoslovakia, there was a wave of interest in wearing costumes, especially in the urban environment, where they were worn on public events, various celebrations or welcome of significant state visits. Specific written and visual documents are presented above all on the example of the city of Brno and its surroundings. The folk costume was at the same time a symbol of patriotism and its bearers thus demonstrated their belonging to the newly created state. Interested people could buy or manufacture the original set of costumes, fashioned magazines and ethnographic literature included manuals for making folk costumes. The tutorials were designed mainly for women from urban environments or for women living in rural areas, but where already wearing costumes disappeared during the 19th century. Another wave of interest in wearing folk clothing comes after World War the II., when many folk festivities and culture events were restored, and in areas where folk clothing was postponed, people again made whole ensembles, especially for female or children, in Moravia became the most popular costume of Kyjov region. The rental of the costumes, which were in operation at the beginning of the 20th century, were mainly focused on the costumes of Kyjov and Slovak region, which in the interwar period symbolized the demarcation between the Czech and German populations. After 1948, when the activity of private producers was limited, one of the few options was the production of costumes within the newly established Folk Art Production Center. After 1989, private costume workshops and rentals were re-developed. The paper deals with the question of the wearing of the Kyjov costumes into Brno and the renewed effort to reconstruct and return to the original costumes.

Druh

J_ost - Ostatní články v recenzovaných periodicích

CEP obor

—

OECD FORD obor

60500 - Other Humanities and the Arts

Projekt

—

Návaznosti

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Rok uplatnění

2018

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Název periodika

Textil v muzeu

ISSN

1804-1752

e-ISSN

—

Svazek periodika

14

Číslo periodika v rámci svazku

1

Stát vydavatele periodika

CZ - Česká republika

Počet stran výsledku

9

Strana od-do

36-44

Kód UT WoS článku

—

EID výsledku v databázi Scopus

—