Uherský Brod na cestě od celní osady po panství pánů z Kunovic (1506)

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00094862%3A_____%2F22%3AN0000204" target="_blank" >RIV/00094862:_____/22:N0000204 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Uherský Brod na cestě od celní osady po panství pánů z Kunovic (1506)

Popis výsledku v původním jazyce

Osada „Brod“ či „Na Brodě“ existovala pravděpodobně nejpozději od poloviny 11. století (přičemž bezpečně doložena je roku 114152) do poloviny 13. století (před konstitucí Uherského Brodu jako královského města). Stále patrně na ostrově, v inundaci řeky Olšavy. Problémem zůstává, že původní osada „Na Brodě“ nebyla dosud spolehlivě lokalizována a z historického jádra města dosud pocházejí pouze nálezy počínaje 2. polovinou 13. století. Za předchůdce královské fundace jsou považovány dvě sídliště při západním a východním okraji pozdější městské lokace. Vedle zmíněné celnice „Na Brodě“ (dnešní Uherský Brod) v listině z roku 1141 vystupuje také později zaniklá ves Uněradice na předměstí Uherského Brodu. Je jisté, že definitivnímu vysazení města Uherský Brod v dnešní podobě předcházela neklidná válečná léta, která vedla panovníka k potřebnému zajištění hranice. V letech 1252–1254, tedy závěru vlády českého krále Václava I. (1230–1253), totiž dochází k dosud nejdelšímu česko-uherskému konfliktu, jenž pro českou stranu skončil víceméně porážkou. Neúspěch královských Kunovic v obraně regionu v roce 1253 byl jedním z hlavních impulsů, které odstartovaly nejdříve proces vzniku královského města Nový Velehrad (Uherské Hradiště) mezi léty 1254–1257/1258 a později i založení dalšího královského města v blízkém regionu – Uherského Brodu, jehož právní konstituce je vztahována k roku 1272. Vznik nového města posloužil jako klín vložený panovníkem do prostoru zájmu velehradských cisterciáků a oblasti již několik desetiletí kolonizované moravskými Kunštáty (jmenovitě Smilem ze Střílek) a českými Hrabišici (pány z Rýzmburka). Zde se můžeme vztahovat hned k několika možným datům. Jednak právě k zmíněné právní konstituci města Uherské Hradiště, ukončené roku 1258. Dále je tu zpráva o založení dominikánského kláštera, umístěného v areálu města, v roce 1262. Otázkou rovněž je, zda snaha velehradských cisterciáků o potvrzení jejich privilegií a majetků, která došla naplnění v roce 1261, nebyla mimo jiné vedena rovněž událostmi vznikajícího města Uherský Brod. O vlastní existenci města svědčí také listina českého krále Přemysla Otakara II. 27. ledna 1267, vydaná u Brodu. Ta současně dosvědčuje, že město ještě zdaleka nebylo dokončeno, panovník tak nemohl využít jeho pohostinství a pobýval v táboře „v poli“ v jeho blízkosti. S vysazením královského města Uherský Brod je spojováno užití pravoúhlého rastru, typického pro fundační vlnu českého krále Přemysla Otakara II. Město bylo vytyčeno na svážné terase na poměrně rozsáhlé ploše přes 28 ha kolem obrovského náměstí, jehož okrajové části se zaplnily až v novověku, přičemž se zde ještě ve 14. století zděné domy objevovaly jen kolem náměstí. Nejstarší osídlení v prostoru města od 2. poloviny 13. století se soustřeďuje do prostoru náměstí a přilehlých ulic (například Soukenická, Tkalcovská, Jirchářská, bratří Lužů, Komenského), přičemž se jednalo především o dřevohlinitou zástavbu. Vlastním právním dokončením konstituce města tedy byla listina, kterou roku 1272 měšťané Uherského Brodu obdrželi od českého krále Přemysla Otakara II. hlubčické právo a rovněž právo skladu. Tato pro kupce významná povinnost zdržet se se zbožím ve městě byla upravena různě pro domácí kupce (8 dní) a pro cizince (2 týdny). Je možné, že důvod dočasného zavedení hlubčického práva mohl souviset s tranzitem uherského vína na sever a naopak vývozem slezského olova do Uher, přičemž existence tohoto práva v Uherském Brodě měla patrně usnadnit obchodní transakce s těmito komoditami. O necelých sto let později i Uherský Brod přešel k užívání bližšího práva brněnského. Zcela zásadním pramenem pro dějiny výkonu práva brněnského v Uherském Brodu je právní informace, kterou sdělili brněnský rychtář a přísežní do Uherského Brodu písemně 21. prosince 1354. Vydání tohoto dokumentu zjevně navazovalo na rozhodnutí moravského markraběte Jana Jindřicha přerušit tradici podřízenosti domácího obyvatelstva cizím právům v roce 1350. Právní informace obsahovala informace k postavení rychtáře, vedení pří, přísah, zabití ad., různých druhů ran a zejména celého systému pokut, který autor naučení (jímž nebyl nikdo menší než samotný notář Jan, autor pozdější kodifikace brněnského městského práva) pro tento účel sestavil z dochovaných právních pramenů. Již před vydáním privilegia roku 1272 se dozvídáme i o existenci csi Těšova, kdy ve velehradském falzu týkajícím se zbytků kostela P. Marie s přístavbami na sadské výšině sv. Metoděje, hlásící se do 28. dubna 1247, zmíněn mezi svědky také Vojslav z Těšova. Listina z roku 1247 je dobové falzum, vzniklé někdy po roce 1261, tj. po datu vydání papežského privilegia potvrzujícího majetky velehradského kláštera. Listina však nejspíše měla pravé jádro a tedy není důvod se domnívat, že uvedený šlechtic Vojslav ve skutečnosti neexistoval a ves Těšov se v jeho držení nenacházela. V závěru 14. století do světla dějin vstupuje rovněž ves Újezd. Poprvé se připomíná v roce 1371 v majetku Stacha ze Šarova. Samotný Těšov se opět připomíná v roce 1373, kdy ves se vším příslušenstvím prodává Záviš z Těšova Vlku ze Slušovic. Královské zájmy ve města reprezentoval také dědičný městský rychtář, v předhusitském období nejspíš nevlivnější osoba ve městě. Později ztrácel rychtář absencí královské moci své opodstatnění a dostával se do naprosté závislosti na městské radě. Nejstaršími známými členy uherskobrodské městské rady jsou Jindřich Kreuzburger, patrně syn stejnojmenného mincmistra z poloviny 13. století, kupec Werner, soukeník Bertold, Hartman, Konrád a Gebhard z listiny z roku 1297. Obvyklý počet členů městské rady tak vycházel z biblického čísla dvanáct. Plné složení městské rady pak známe pouze v letech 1354, 1363, 1373, 1415, 1479, 1488 a 1502. Jména dalších měšťanů nám prozrazují i jiné listiny a zejména zápisy právních naučení a nálezů. V přehledech uherskobrodských radních dominují ševci, najdeme však zde i řezníka, kováře, koláře, pekaře, kožešníka a soukeníka. Byli zde pak zajisté i kupci a mlynáři. Význačně se do moravských dějin Uherský Brod zapsal během opět husitských válek. Původně byl Uherský Brod základnou oddílů Pipa Spana, vojevůdce císaře Zikmunda Lucemburského. V Uherském Brodě nalézáme panovníka na podzim roku 1421, kdy jeho tábor před městem měli v noci z 19. na 20. října neúspěšně přepadnout oddíly Petra Strážnického z Kravař (případně jeho syna Václava) a Haška Ostrožského z Valdštejna. Přepad královského vojska byl činem, který Zikmund nemohl přejít bez trestu, a proto od Olomouce povolané oddíly vojevůdce Pipa Spana z Ozory rozpoutaly v posledním říjnovém týdnu na Strážnicku a Ostrožsku krvavou lázeň. Nebýt však útoku moravských husitů u Uherského Brodu, nejspíše by panovník se svými oddíly spěchal do Čech a pacifikaci Moravy ponechal na později, až skoncuje s husitskou rebelií v Čechách. Takto byl však donucen navzdory aktuální strategii po celý měsíc vést válku na Moravě, a tím českým husitům poskytnout drahocenný čas k přípravě na příchod královského vojska (i prostor pro sjednocení do té doby rozhádané české husitské scény), který byl následně zúročen vítězstvím husitů mezi Kutnou Horou a Německým Brodem na počátku roku 1422 a neúspěchem celé kruciáty. Město bylo opakovaně obsazeno husity, aby se později po roce 1428 definitivně stalo východiskem dalších výbojů husitů do Horní země Uherského království (tedy na Slovensko). Zdá se, že město se krátce z moci husitů vymanilo, snad po konci husitských válek roku 1434 či krátce poté, neboť od moravského markraběte Albrechta Habsburského získal Uherský Brod (jako teprve druhé moravské město) 30. prosince 1435 v Brně výjimečné právo pečetit své listiny červeným voskem. Později na jaře 1439 měly Uherský Brod obsadit oddíly Viléma Puklice z Pozořic a Jana z Messenpeka. Jan z Messenpeku však byl nucen město vydat moravskému podkomořímu na základě zemského landfrýdu z Brna 28. ledna 1440 a jednání zástupců moravských stavů se zástupci východočeské strany Hynka Ptáčka a táborské strany ve Velkém Meziříčí 14. dubna 1440. Uherský Brod pak po nějakou dobu setrval v držení pánů z Cimburka, přičemž 18. dubna 1461 Jan z Cimburka a na Tovačově prodává městu Uherský Brod svůj dům (dříve náležející k brodskému fojtství) ve městě na zřízení radnice. V roce 1461 pak město Uherský Brod nejspíše zažilo průjezd jeho Kateřiny, dcery českého krále Jiřího z Poděbrad, směřující z Prahy do Trenčína na svatbu s uherským králem Matyášem Korvínem. Král Matyáš se měl později 7. července 1468 do Uherského Brodu osobně dostavit, aby převzal vládu nad městem. Postupný úpadek významu města v této době však můžeme sledovat na skutečnosti, že zatímco mezi pečetiteli zemského míru v Brně v červenci 1477 a v březnu 1478 nalezneme zástupce ostatních královských měst (Brna, Olomouce, Znojma, Jihlavy, Uherského Hradiště i Uničova), Uherský Brod v jejich výčtu nevystupuje. Město k landfrýdu přistoupilo teprve listinou vydanou v Uherském Brodě 18. května 1490 společně s Benediktem z Mezidiany (Mezegiany), hejtmanem na Brodě. S osudy Uherského Brodu však zůstal král Matyáš Korvín pevně spojen, zůstal zde v dobré paměti. Snad to bylo tím, že to nakonec byl on, kdo město pozvednul ze zástavního stavu opět na krátkou dobu mezi města královská a v roce 1489 to potvrdil potvrzením jeho privilegií. Kolem roku 1490 byl jako majitel Uherského Brodu krátce uváděn také jeho nemanželský syn Jan Korvín, kníže opavský. Jako nový pán Uherského Brodu je poté v roce 1492 uváděn zmíněný Štefan Zápolský. Po smrti Štefana Zápolského (v prosinci 1499) prodala jeho vdova, těšínská kněžna Hedvika, město Janu z Lomnice, nejvyššímu hejtmanu království českého, jemuž měl koupi 20. ledna 1501 potvrdit také český král Vladimír II. Jagellonský. Později 18. června 1506 český král Vladislav II. Jagellonský daroval město se vším příslušenstvím Janu z Kunovic za zásluhy jeho strýce, varadínského biskupa Jana Filipce.

Název v anglickém jazyce

Uherský Brod on the Journey from Customs Village to Family of Kunovice Manor (1506)

Popis výsledku anglicky

The settlement called “Brod” or “Na Brodě” probably existed from the middle of 11th century (1141 at the latest) until the middle of 13th century (when the royal town was constituted). It was probably built on an island, in the inundation of the Olšava River. However, this village has never been localized and the oldest archaeological finds from the historical centre of the town come from the second half of 13th century. Two settlements, in the western and eastern parts of the later town, can be considered predecessors of the royal foundation. Besides the mentioned customs village “Na Brodě”, there is also later vanished village Uněradice in the Uherský Brod suburb. It is certain that the constitution of Uherský Brod as a royal town was a reaction of the king to troubled war years and the necessity to protect borders. There was the so far longest conflict between the Czech Kingdom and Hungary in 1252–1254 which ended by the Czech defeat. The royal town Kunovice proved insufficient as a protection point of the region in 1253 which started the process of constitution of the royal tow New Velehrad (Uherské Hradiště) in 1254–1258 and later also the foundation of another royal town in the closer vicinity – Uherský Brod (1272). The new town also served as a wedge driven by the king between the Cistercians from Velehrad and an area colonized by the Moravian family from Kunštát (Smil from Střílky) and the Czech family of Hrabišice (Boreš from Rýzmburk). The town foundation can be connected to several dates. First, there is the legal constitution of Uherské Hradiště, finished in 1258. Then, there is a document about the foundation of the Dominican monastery in the area of Uherský Brod in 1262. Also, the attempts of the Cistercians from Velehrad to confirm their privileges and possessions, accomplished in 1261, may have been led also by the constitution of yet another royal town in the region. The existence of the town can be also proved by a document of the Czech King Přemysl Otakar II form 27 January 1267 issued by Brod. This document also proves that the town was not finished yet, the king could not use its hospitability and had to stay in a camp nearby. The town was designed in rectangular shape typical for towns founded by the Czech King Přemysl Otakar II. The town was marked out in a slope at vast area over 28 ha around a huge square. Its peripheries were only built up in New Age and stone houses were only around the square as late as 14th century. The oldest settlement from the second half of 13th century was centred around the square and the closes streets (for example Soukenická, Tkalcovská, Jirchářská, bratří Lužů, and Komenského) and most houses were made of wood and earth. The legal constitution of the town was finished by the document from 1271 in which the Czech King Přemysl Otakar II gave the burghers of Uherský Brod the so called Hlubčice law and the right of storage. This significant duty to stay in town with their goods was different for home traders (8 days) and for foreigners (2 weeks) and it was probably connected to frequent transit of Hungarian vine to the North countries and export of Silesian lead to Hungary. The existence of Hlubčice law in Uherský Brod was supposed to simplify the transactions with these goods. About one hundred years later, even Uherský Brod changed the law system for the closer Brno law. A document called law information sent from Brno do Uherský Brod on 21 December 1354 became a basic source for the history of the Brno law execution in Uherský Brod. The issue of this document followed the decision of the Moravian Margrave Jan Jindřich to stop the tradition of home inhabitants being subject of foreign law systems in 1350. The law information contained information to the position of the reeve, settling disputes, taking oath, even killings and mainly the whole system of fines formed by the author (the Brno notary John, the author of the later codification of the Brno Law) from preserved law documents. Even before the 1272 privilege, we know about the existence of Těšov, a village mentioned in the Velehrad monastery falsified document based to 28 April 1247. This document was probably written sometime after 1261 but probably had truthful core, therefore we can suppose that one of the witnesses called Vojslav from Těšov really existed and the village Těšov was his property. The village Újezd appear in the limelight of history at the end of 14th century. It is first mentioned in 1371 as the property of Stach from Šarov. The village Těšov is again mentioned in 1373 when it was sold to Vlk from Slušovice by Záviš from Těšov. The most influential person in the town before the Hussite wars was the hereditary town reeve who represented the king and his interests in the town. Later, due to the absence of the king’s power, he lost his foundation and became absolutely dependent on the town council. The oldest known members of the town council in Uherský Brod are Jindřich Kreuzburger (probably son of the mint master of the same name from the middle of 13th century), a trader Werner, a draper Bertold, Hartman, Konrád, and Gebhard from a 1297 document. The usual number of town council members was based on the biblical number twelve. The complete town councils are only known for years 1354, 1363, 1373, 1415, 1479, 1788, and 1502. Names of other inhabitants can be also found in other documents and mainly in legal notes and findings. As the members of the town council, there were mostly shoemakers. However, there are also butchers, blacksmiths, wheelwrights, bakers, drapers, and furriers. There were also traders and millers in the town. Uherský Brod became notable again during the Hussite wars. At first, the town was a base for units of Pip Span, a leader of the Emperor Sigismund of Luxemburg. The king visited the town in the autumn 1421 when his army camp in front of the town was unsuccessfully attacked by units of Petr Strážnický from Kravaře (or his son Václav) and Hašek Ostrožský from Valdštejn. An attack on the royal army could not be left unpunished, therefore units of Pip Span from Ozora called up from Olomouc started a bloody revenge in the area of Strážnice and Ostroh in the last October week of 1421. However, without this attack of Moravian Hussites by Uherský Brod, the king would probably hurry with his army to Bohemia to stop the rebels there. This way, he was forced to change his strategy and wage a war in Moravia and the Czech Hussites were given one precious months to get ready for the king’s army. Therefore, the Hussites could win the battle between Kutná Hora and Německý Brod at the beginning of 1422 and stop the whole crusade. The town was repeatedly seized by Hussites and later after 1428 became a base for Hussites’ attacks to Slovakia. It seems that the town shortly became Hussite-free, probably after the wars ended in 1434, for the town gained a privilege from the Moravian Margrave Albrecht from Habsburg on 30 December 1435 to seal its documents by a red wax (as only the second Moravian town). Later in spring 1439 the town was occupied by units of Vilém Puklice from Pozořice and Jan from Messenpek. Jan from Messenpek, however, was forced to surrender the town to Moravian subcamerarius based on the agreement from 28 January 1440 in Brno and negotiations between the representatives of Moravian Estates and representatives of Eastern-Bohemian party of Hynek Ptáček in Velké Meziříčí on 14 April 1440. After this, Uherský Brod was held by family from Cimburk. Jan from Cimburk and Tovačov sold his house (formerly part of the reeve office) to the town to turn it to the town hall on 18 April 1461. The town probably witnessed a passage of Katherine, the daughter of the Czech King George from Poděbrady, from Prague to Trenčín for her wedding with the Hungarian King Matthias Corvinus in 1461. King Matthias came personally to Uherský Brod on 7 July 1468 to accept the rule over the town. The importance of the town gradually declined at that time. The peace agreements signed in Brno in July 1477 and March 1478 were sealed by representatives of all other royal towns excluding Uherský Brod. However, King Matthias shortly elevated the town into the status of royal town again and granted it its privileges in 1489. That is probably the reason why this king stays connected to the town’s history and is still very popular. The town became shortly the property of his illegitimate son John Corvinus, the prince of Opava around 1490. In 1492, Štefan of Zápolí is mentioned as the new owner of the town and when he died in December 1499, his widow sold the town to Jan form Lomnice, the hetman of the Czech kingdom. The Czech King Vladislav II Jagiellon confirmed the transaction on 20 January 1501. Later, on 18 June 1506, the Czech King Vladislav presented the town and all its possessions to Jan from Kunovice for the merits of his uncle, the Bishop of Varadín Jan Filipec.

Druh

C - Kapitola v odborné knize

CEP obor

—

OECD FORD obor

60101 - History (history of science and technology to be 6.3, history of specific sciences to be under the respective headings)

Projekt

—

Návaznosti

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Rok uplatnění

2022

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Název knihy nebo sborníku

Uherský Brod. Město královské.

ISBN

978-80-11-01935-8

Počet stran výsledku

45

Strana od-do

101-145

Počet stran knihy

503

Název nakladatele

Město Uherský Brod

Místo vydání

Uherský Brod

Kód UT WoS kapitoly

—