Mramory Českomoravské vrchoviny jako zdroj surovin pro historické stavby; přehled lokalit a metodika výzkumu

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00094862%3A_____%2F23%3AN0000027" target="_blank" >RIV/00094862:_____/23:N0000027 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

<a href="https://actarerumnaturalium.cz/2021-05/" target="_blank" >https://actarerumnaturalium.cz/2021-05/</a>

DOI - Digital Object Identifier

—

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Mramory Českomoravské vrchoviny jako zdroj surovin pro historické stavby; přehled lokalit a metodika výzkumu

Popis výsledku v původním jazyce

Jednou z nejdůležitějších surovin v této oblasti byly v minulosti mramory z Českomoravské vrchoviny. Používaly se již od středověku, většinou k pálení vápna v místních pecích; v některých případech byly použity jako dekorační nebo stavební kámen; např. nedvědický a žďárský mramor se běžně používaly na hradě Pernštejně, v kostele v Doubravníku a v některých objektech ve Žďáru nad Sázavou a Brně. Významná jsou v regionu také drobná umělecká díla, jako jsou sochy nebo kříže z místního mramoru. V tomto příspěvku je stručně charakterizováno dvacet malých oblastí výskytu mramorů (krystalické vápence a dolomity) a některé jednotlivé lokality. Relativně nedávno byl zahájen výzkum provenience některých mramorů používaných v různých historických budovách. Obvykle nejspolehlivější informace pocházejí z archivních zdrojů (mnohdy přinášejí kvalitní výsledky, např. v případě smluv na dodávky mramoru či vápna) a starých národopisných publikací. Novější jsou informace z mineralogicko-petrologického a geologického průzkumu jednotlivých mramorových lokalit. Velmi užitečné jsou některé jednoduché a levné metody, jako jsou data z geologických map, rozlišení kalcitu, dolomitu a nečistot pomocí barvicích metod (např. alizarin nebo CuSO4 • 5H2O) a fluorescence pod UV světlem. Zejména se doporučuje podrobný výzkum minerálních asociací. Pro určení provenience jsou nejdůležitější specifické minerální asociace, typické pro jednotlivé typy mramorů. V ostatních případech je nutné sledovat podrobné mikroskopické a zejména chemické studium minerálů (mikrosondová metoda WDS), případně rentgenové metody. Použití chemického složení celých hornin, jednotlivých stopových prvků a stabilních izotopů C a O však může být nejednoznačné kvůli izotopové heterogenitě většiny mramorových těles. V takových případech je velkým problémem nedostatek dat z původních historických mramorových lomů. Rovněž je nutné odlišit vzorky mramoru od částečně vypálených kusů z vápenek.

Název v anglickém jazyce

Marbles of the Českomoravská vrchovina Highlands as a source of materials for historic buildings; an overview of localities and research methodology

Popis výsledku anglicky

The marbles from the Bohemian-Moravian Highlands (Českomoravská vrchovina) were one of the most important raw materials in this region in the past. They were used since the Medieval ages, mostly to burn lime in local kilns; is some cases, they were used as a decorative or building stone; e.g., the Nedvědice and Žďár marbles were commonly used at the Pernštejn Castle, in the church in Doubravník, and in some buildings in Žďár nad Sázavou and Brno. Small artworks such as sculptures or crosses made of local marble also are significant in the region. In this paper, twenty small areas of marble occurrences (crystalline limestones and dolomites) and some individual localities are briefly characterized. Relatively recently, research has begun on the provenance of some marbles used in various historical buildings. Usually the most reliable information comes from archival sources (they often bring quality results, e.g. in the case of contracts for the supply of marble or lime) and old ethnographic publications. The information from mineralogical-petrological and geological research of individual marble localities is more recent. Some simple and inexpensive methods, such as data from geological maps, discrimination of calcite, dolomite and impurities by coloring methods (e.g. alizarin or CuSO4 • 5H2O) and fluorescence under UV light are quite useful. In particular, detailed research of mineral associations is recommended. Specific mineral assemblages, typical for the individual marble types, are the most important for determination of their provenance. In other cases, it is necessary to follow a detailed microscopic and especially chemical study of minerals (microprobe WDS method), or X-ray methods. However, the use of whole-rock chemistry, individual trace elements and stable isotopes C and O may be ambiguous due to the isotopic heterogeneity of most marble bodies. In such cases, a major problem is the lack of data from the original historic marble quarries. It is also necessary to distinguished marble samples from partially burnt pieces from limekilns.

Druh

J_ost - Ostatní články v recenzovaných periodicích

CEP obor

—

OECD FORD obor

10505 - Geology

Projekt

—

Návaznosti

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Rok uplatnění

2023

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Název periodika

Acta rerum naturalium

ISSN

1801-5972

e-ISSN

2336-7113

Svazek periodika

26

Číslo periodika v rámci svazku

30.12.2021

Stát vydavatele periodika

CZ - Česká republika

Počet stran výsledku

28

Strana od-do

19-46

Kód UT WoS článku

—

EID výsledku v databázi Scopus

—