Moravská lidová fajáns 1750-1880 v Moravském zemském muzeu v Brně

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00094862%3A_____%2F23%3AN0000096" target="_blank" >RIV/00094862:_____/23:N0000096 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Moravská lidová fajáns 1750-1880 v Moravském zemském muzeu v Brně

Popis výsledku v původním jazyce

Součást kulturního dědictví Moravy tvoří obdivuhodné keramické výrobky – fajánse. Počátky fajánsové výroby odkazují na působení novokřtěnců, kteří ji na moravském území zavedli na sklonku 16. století. Po bitvě na Bílé hoře však byli jako nekatolíci ze svých domovů vypovězeni. Většina z nich se odebrala na dnešní západoslovenské území, na němž výroba fajánsí pokračovala. Po rozkladu zdejších novokřtěnských komunit odešli někteří řemeslníci na Moravu, kde na počátku 18. století založili dílny. Jejich prvním působištěm se staly Ždánice, v druhém desetiletí 18. století je potvrzena výroba fajánsí ve Vyškově, v Nových Hvězdlicích a Bučovicích, v 30. letech v Olomouci a Valašském Meziříčí, v druhé polovině 18. století v Prostějově, Oslavanech a Šternberku, na konci 18. století ve Znojmě, Velké Bíteši a Ivančicích. Výroba fajánsí probíhala také v Brodku u Prostějova nebo v západomoravských vesnicích Rešice, Pavlice a Vevčice. V několika velkých výrobních centrech (Vyškov, Olomouc, Valašské Meziříčí) vznikly samostatné džbánkařské cechy. Moravské dílny zásobovaly svými produkty domácí obyvatelstvo i odběratele v dalších regionech rakouské monarchie. Reprezentativní fajánsové výrobky zaujímaly důležité místo v rodinném a společenském životě obyvatel malých měst a venkova. V moravských lokalitách probíhalo zhotovování fajánsí až do poslední čtvrtiny 19. století, kdy zcela podlehlo konkurenci průmyslově vyráběné bělniny a porcelánu. Druhou část knihy tvoří obrazový katalog 946 fajánsí uložených v Etnografickém ústavu Moravského zemského muzea.

Název v anglickém jazyce

Moravian folk faience 1750-1880 in the Moravian Museum in Brno

Popis výsledku anglicky

The cultural heritage of Moravia involves admirable ceramic products - faience. The beginnings of faience production are connected with the activity of the Anabaptists, who introduced it in the Moravian territory at the end of the 16th century. After the Battle of White Mountain, however, Anabaptists were expelled from their homes as non-Catholics. Most of them moved to what is now western Slovakia where faience production continued. After the disintegration of the local Anabaptist communities, some craftsmen left for Moravia where they set up workshops in the early 18th century. Their first place of business was Ždánice, in the second decade of the 18th century faience production is confirmed in Vyškov, Nové Hvězdlice and Bučovice, in the 1930s in Olomouc and Valašské Meziříčí, in the second half of the 18th century in Prostějov, Oslavany and Šternberk, at the end of the 18th century in Znojmo, Velká Bíteš and Ivančice. Faience production also took place in Brodek near Prostějov or in the West Moravian villages of Rešice, Pavlice and Vevčice. In several large production centers (Vyškov, Olomouc, Valašské Meziříčí) separate guilds of jugmakers were established. The Moravian workshops supplied their products to the domestic population as well as to customers in other regions of the Austrian monarchy. Representative faience products occupied an important place in the family and social life of the inhabitants of small towns and the countryside. In Moravian localities, faience was produced until the last quarter of the 19th century, when it completely succumbed to the competition of industrially produced creamware and porcelain. The second part of the book consists the picture catalogue of 946 pieces of faience stored in the Ethnographic Institute of the Moravian Museum.

Druh

B - Odborná kniha

CEP obor

—

OECD FORD obor

60500 - Other Humanities and the Arts

Projekt

—

Návaznosti

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Rok uplatnění

2023

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

ISBN

978-80-7028-598-5

Počet stran knihy

610

Název nakladatele

Moravské zemské muzeum

Místo vydání

Brno

Kód UT WoS knihy

—