Jeskyně Barová (Moravský kras): výsledky paleontologického výzkumu v sondě Medvědí chodba

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00094862%3A_____%2F25%3A10005011" target="_blank" >RIV/00094862:_____/25:10005011 - isvavai.cz</a>

Nalezeny alternativní kódy

RIV/00216224:14310/25:00143648

Výsledek na webu

<a href="http://scigeo.actamm.cz/cs/jeskyne-barova-moravsky-kras-vysledky-paleontologickeho-vyzkumu-v-sonde-medvedi-chodba/" target="_blank" >http://scigeo.actamm.cz/cs/jeskyne-barova-moravsky-kras-vysledky-paleontologickeho-vyzkumu-v-sonde-medvedi-chodba/</a>

DOI - Digital Object Identifier

—

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Jeskyně Barová (Moravský kras): výsledky paleontologického výzkumu v sondě Medvědí chodba

Popis výsledku v původním jazyce

Jeskyně Barová se nachází v centrální části Moravského krasu v Josefovském údolí. Její vchod leží v pravém svahu nad Křtinským potokem na úpatí Krkavčí skály. Jeskyně byla vyhloubena v devonském vápenci a je výtokovou částí jeskynního systému Rudické propadání - Býčí skála. Již od svého objevení A. Sobolem v roce 1947 je jeskyně známá jako významné paleontologické naleziště s dobře zachovalými osteologickými pozůstatky fauny z období svrchního pleistocénu. Jeskyně byla již dříve paleontologicky zkoumána, nicméně tento článek shrnuje výsledky aktuálně probíhajícího výzkumu (zahájeného v roce 2011). Konkrétně se článek zabývá daty získanými z paleontologického výzkumu v rámci sondy Medvědí chodba. Sonda Medvědí chodba je jednou ze šesti sond vykopaných ve vnitřní části jeskyně v sedimentech suťového kužele z pozdního pleistocénu. Během výzkumu byla sonda Medvědí chodba rozdělena do pěti sektorů a celkem v ní bylo nalezeno 4 336 kusů (většinou fragmentů) zvířecích kostí. Většina těchto kostí pocházela z medvěda jeskynního, celkem více než 92 procent. Dále byly nalezeny kosti vlka, hyeny jeskynní, lva jeskynního, medvěda hnědého, rysa, rosomáka a kuny, z býložravců to byly kosti kamzíka horského, soba, nosorožce srstnatého, kozorožce horského a jelena lesního. Na základě radiokarbonového datování lze stáří nalezených kostí umístit do intervalu mezi 53 000 a 35 000 lety BP (MIS 3). Významná dominance kostí jeskynních medvědů je důkazem, že jeskyně Barová sloužila v uvedeném období především jako jejich zimoviště. Kosti novorozených i starších medvíďat dokazují, že medvědice jeskyni využívaly i jako místo pro rození svých mláďat a nalezené penisové kosti zase dokazují přítomnost samců. Počet přítomných samců byl o něco nižší než počet samic. Nejčastějším obdobím úhynu jeskynních medvědů se zdá být období dospívání a rané dospělosti, ale vyšší úmrtnost byla zaznamenána i u medvíďat. Počet jeskynních medvědů, kteří přežili až do stáří, byl pravděpodobně nízký. Většina jeskynních medvědů nejspíš uhynula přirozenou cestou (nedostatečný výkrm během léta), ale stopy zubů predátorů na medvědích kostech naznačují také možnost občasného lovu jeskynních medvědů lvy jeskynními, jeskynními hyenami a možná i vlky. Jeskynní hyeny a vlci pravděpodobně využívali jeskyni Barovou jako doupě během nepřítomnosti jeskynních medvědů, ostatní masožravci nejspíš do jeskyně vstupovali pouze ve snaze najít si potravu (u hnědých medvědů není vyloučeno, že jeskyni využívali k zimování). Velmi vzácně nalezené kosti kopytníků jsou pozůstatky kořisti masožravců. Kosti sobů, nosorožců srstnatých, kamzíků a kozorožců naznačují spíše otevřený terén a chladnější a sušší klima. Jelen je však taxon vázaný na vlhčí lesní prostředí a potrava nosorožců srstnatých zahrnovala také dřeviny (olše, vrba, jehličnany). Krajina centrální části Moravského krasu byla mezi 53 000 a 35 000 lety BP převážně otevřená, tvořená tundrou a chladnou stepí, výskyt některých zvířecích druhů ale napovídá, že musela obsahovat i stromy a keře.

Název v anglickém jazyce

BAROVÁ CAVE (MORAVIAN KARST): RESULTS OF PALEONTOLOGICAL RESEARCH IN THE MEDVĚDÍ CHODBA PROBE

Popis výsledku anglicky

Barová Cave is located in the central part of the Moravian Karst in the Josefovské Valley. Its entrance is situated on the right slope above the Křtinský stream at the foot of Krkavčí skála rock. The cave was hollowed out in Devonian limestone and it is the outflow part of the Rudické propadání - Býčí skála Cave System. Even since its discovery by A. Sobol in 1947, the cave has been known as an important paleontological site with well-preserved osteological remains of the Late Pleistocene fauna. The cave has been previously paleontologically investigated, however, this article summarizes the results of the current ongoing research (started in 2011). Specifically, the article deals with data obtained from paleontological research in the Medvědí chodba (Bear Corridor) probe. The Medvědí chodba (Bear Corridor) probe is one of six probes excavated in the inner part of the cave in sediments of the Late Pleistocene debris cone. During the research, the Medvědí chodba probe was divided into 5 sectors and a total of 4,336 pieces (mostly fragments) of animal bones were found in it. The majority of these bones came from the cave bear, more than 92 percent in total. In addition, bones of the wolf, cave hyena, cave lion, brown bear, lynx, wolverine and marten were found, while as for herbivores, bones of the mountain chamois, reindeer, woolly rhinoceros, mountain ibex and European red deer were discovered. Based on radiocarbon dating, the age of the found bones can be placed in the interval between 53,000 and 35,000 years BP (MIS 3). The significant dominance of cave bears bones is proof that the Barová cave served primarily as their wintering den in the mentioned period. The bones of newborns and older bear cubs prove that the cave was also used by female bears as a place to give birth to their cubs, and the found penis bones indicate the presence of males. The number of males present was slightly lower than the number of females. The most common period of mortality for cave bears appears to be during adolescence and early adulthood, but higher mortality has also been recorded for juvenile bears. The number of cave bears that survived to old age was probably low. Most cave bears presumably died of natural causes (insufficient fattening during the summer), but traces of predator teeth on bear bones indicate the possibility of occasional hunting of cave bears by cave lions, cave hyenas and perhaps even wolves. Cave hyenas and wolves probably used the Barová Cave as a den during the absence of cave bears, other carnivores presumably entered the cave only in an attempt to find food (for brown bears it is not ruled out that they used the cave for wintering). The very rarely found bones of ungulates are the remains of carnivores&apos; prey. The bones of reindeer, woolly rhinoceros, chamois and ibex indicate a rather open terrain and a colder and drier climate. However, deer is a taxon bound to a wetter forest environment and the woolly rhinoceros&apos; diet also included woody plants (alder, willow, conifers). The landscape of the central part of the Moravian Karst was therefore predominantly open, consisting of tundra and cold steppe, between 53,000 and 35,000 years BP, but on the other hand it must also have contained trees and shrubs.

Druh

J_SC - Článek v periodiku v databázi SCOPUS

CEP obor

—

OECD FORD obor

10506 - Paleontology

Projekt

—

Návaznosti

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Rok uplatnění

2025

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Název periodika

Acta Musei Moraviae. Scientiae Geologicae.

ISSN

1211-8796

e-ISSN

2571-4686

Svazek periodika

110

Číslo periodika v rámci svazku

1

Stát vydavatele periodika

CZ - Česká republika

Počet stran výsledku

29

Strana od-do

277-305

Kód UT WoS článku

—

EID výsledku v databázi Scopus

2-s2.0-105009238642