Josef Hoffmann – Josef Frank. Od „nekonečné garnitury“ k otevřenému systému
Identifikátory výsledku
Kód výsledku v IS VaVaI
<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00094871%3A_____%2F17%3AN0000031" target="_blank" >RIV/00094871:_____/17:N0000031 - isvavai.cz</a>
Výsledek na webu
<a href="http://www.moravska-galerie.cz/moravska-galerie/vystavy-a-program/aktualni-vystavy/2016/josef-hoffmann-%E2%80%93-josef-frank-od-%E2%80%9Enekonecne-garnitury%E2%80%9C-k-otevrenemu-systemu.aspx?lang=en" target="_blank" >http://www.moravska-galerie.cz/moravska-galerie/vystavy-a-program/aktualni-vystavy/2016/josef-hoffmann-%E2%80%93-josef-frank-od-%E2%80%9Enekonecne-garnitury%E2%80%9C-k-otevrenemu-systemu.aspx?lang=en</a>
DOI - Digital Object Identifier
—
Alternativní jazyky
Jazyk výsledku
čeština
Název v původním jazyce
Josef Hoffmann – Josef Frank. Od „nekonečné garnitury“ k otevřenému systému
Popis výsledku v původním jazyce
V letošním roce se Rodný dům Josefa Hoffmanna v Brtnici ve své výstavě Josef Hoffmann – Josef Frank. Od „nekonečné garnitury“ k otevřenému systému zabývá vztahem mezi uměleckými osobnostmi Josefa Hoffmanna a Josefa Franka. Tematicky navazuje na monografickou výstavu JOSEF FRANK: Against Design ve vídeňském muzeu užitého a současného umění MAK. V České republice se Frankova díla vystavují poprvé. Exponáty reprezentují jeho volný, individuální a otevřený systém ztvárnění Hoffmannovy ideje komplexního pojetí zařizování prostoru – „Garniturdenken“. Výstava současně díla obou autorů vzájemně porovnává. Až do roku 1933, kdy Josef Frank emigroval do Švédska, bylo jeho dílo nejrůznějšími pouty svázáno s pracemi Josefa Hoffmanna. Frank byl zakládajícím členem Svazu rakouských umělců, takzvané Kunstschau, jehož vůdčí osobností byl právě Hoffmann. Frank až do roku 1920 opakovaně pracoval na Hoffmannových projektech a pro Wiener Werkstätte, podílel se například na vile Primavesi v Koutech nad Desnou (1913/14). Vedle Josefa Hoffmanna převzal Josef Frank v roce 1899 od Heinricha Tessenowa obor nauka o stavebních konstrukcích na vídeňské uměleckoprůmyslové škole, kde vyučoval až do roku 1926. Josef Hoffmann a Josef Frank také často spolupracovali v rámci Svazu německého díla a Svazu rakouského díla, například na výstavě pořádané v roce 1930 nebo na stavbě sídliště se vzorovými domy Svazu rakouského díla v roce 1932. Výstava Josef Hoffmann - Josef Frank. Od "nekonečné garnitury" k otevřenému systému jasně dokládá, jak významná byla Hoffmannova pozice na počátku moderny pro architekty a ostatní designéry, kteří přicházeli po něm a jejichž zásluhou "vídeňský styl" nakonec získal mezinárodní rozměr. Josef Hoffmann zůstal věrný myšlence "Garniturdenken", kterou propagoval jak on sám, tak Wiener Werkstätte i po roce 1920. Naproti tomu byl Josef Frank coby architekt a bytový designér jednoznačným ideovým průkopníkem. Stal se součástí mladé generace učitelů institucí, jako byla Uměleckoprůmyslová škola, Akademie výtvarných umění Vídeň a Technická univerzita Vídeň. Ty se po skončení 1. světové války vydaly na cestu hledání nového stylu v užitém umění. Z hledání učinily výraz doby a oprostily se od stylu Josefa Hoffmanna. Ve svých výtvorech a v řešeních výstav realizovali tito umělci to, co dříve v secesi přebíral umělecký architekt ve svém úsilí o komplexní řešení. Využívali různorodých podnětů - od hnutí Arts and Crafts přes architektonické formy italské renezance až k lidovým ornamentům. Nábytek a architektura interiérů již nebyly pojímány v jednotném převládajícím stylu, nýbrž skrze společné zásady řešení, k nimž patřily bílé stěny, lehce působící tvary nábytku a potěšení z ornamentálního detailu. V tomto smyslu se zastánci tohoto směru vyslovovali pro větší míru liberality v zařizování a vyznávali "demokratický" způsob bydlení. Řídili se výrokem svého vzoru, architekta Adolfa Loose, který v roce 1898 prohlásil, že se místnost musí "zabydlet", jako se musí "rozehrát" cenný hudební nástroj.
Název v anglickém jazyce
Josef Hoffmann – Josef Frank. From “Endless Trimmings” to an Open System
Popis výsledku anglicky
This year, the Josef Hoffmann Birthplace in Brtnice explores the relationship between two outstanding artists, Josef Hoffmann and Josef Frank, at the exhibition Josef Hoffmann – Josef Frank. From “Endless Trimmings” to an Open System. The subject follows in the tracks of the monographic exhibition JOSEF FRANK: Against Design in the MAK Museum of Applied Arts and Contemporary Art, Vienna. Frank’s works are displayed in the Czech Republic for the first time. The exhibits represent his free, individual and open system of approaching Hoffmann’s Garniturdenken, the idea of comprehensive interior design. In addition, the exhibition places the works by both artists in contrast. Until 1933 when Josef Frank emigrated to Sweden, his work was bound to Josef Hoffmann's through several ties. Frank was a founder member of the Union of Austrian Artists (Kunstschau), while Hoffmann was the group's prime mover. Until 1920 Frank would regularly work on Hoffmann's projects and for the Wiener Werkstätte, for example, he participated in the design of the Villa Primavesi in Kouty nad Desnou (1913/14). Along with Josef Hoffmann, Josef Frank in 1899 took over from Heinrich Tessenow the subject of building structures at the Vienna College of Applied Arts where he taught until 1926. Josef Hoffmann and Josef Frank also often collaborated within the German Werkbund and the Austrian Werkbund, for example, on an exhibition held in 1930 and on the construction of a housing estate with model houses organised by the Austrian Werkbund in 1932. The exhibition Josef Hoffmann - Josef Frank. From "Endless Trimmings" to an Open System clearly manifests how important Hoffmann was, at the onset of modernism, for architects and designers who came after him, thanks to whom the "Viennese style" acquired an international dimension. Josef Hoffmann remained faithful to the idea of Garniturdenken that was promoted both by him and the Wiener Werkstätte even after 1920. In contrast, Josef Frank as an architect and interior designer pioneered new ideas. He was one of the young generation of teachers at institutions like the College of Applied Arts, the Vienna Academy of Fine Arts and the Technical University in Vienna. After the end of the First World War, these institutions sought a new style in applied arts. They turned this quest into a period expression and abandoned Josef Hoffmann's style. In their creations and exhibition design these artists executed what art architects had promoted in art nouveau in their efforts at a comprehensive approach. They made use of various stimuli, from the Arts and Crafts movement through architectural forms of the Italian renaissance to folk ornaments. Furniture and interiors were no longer designed in a uniform dominant style but with the application of principles that included white walls, "light" shapes of furniture and a penchant for ornamental details. In this sense, the supporters of the style advocated a higher degree of liberality in interior design and subscribed to the "democratic" manner of living. They followed the motto of their mentor, architect Adolf Loos, who said in 1898 that a room must be "lived in" in the same way as a precious musical instrument must be "resounded".
Klasifikace
Druh
E<sub>nekrit</sub> - Výstava
CEP obor
—
OECD FORD obor
60401 - Arts, Art history
Návaznosti výsledku
Projekt
—
Návaznosti
V - Vyzkumna aktivita podporovana z jinych verejnych zdroju
Ostatní
Rok uplatnění
2017
Kód důvěrnosti údajů
S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů
Údaje specifické pro druh výsledku
Místo konání akce
Brtnice
Stát konání akce
CZ - Česká republika
Datum zahájení akce
—
Datum ukončení akce
—
Celkový počet účastníků
2
Počet zahraničních účastníků
1
Typ akce podle státní přísl. účastníků
EUR - Evropská akce