Jan Svoboda: Dílo ve sbírkách Moravské galerie v Brně

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00094871%3A_____%2F20%3AN0000013" target="_blank" >RIV/00094871:_____/20:N0000013 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Jan Svoboda: Dílo ve sbírkách Moravské galerie v Brně

Popis výsledku v původním jazyce

Soupis díla Jana Svobody patři do širšího projektu zveřejňováni toho nejlepšího, co Moravská galerie za dobu své existence shromáždila ve svých fondech. Dokument měl být původně součásti autorovy monografie, která vyšla v roce 2015 u příležitosti velké retrospektivní výstavy Jan Svoboda: Nejsem fotograf, konané v Uměleckoprůmyslovém muzeu Moravské galerie v Brně. Ve finále jsme se však rozhodli nezatěžovat už tak objemnou publikaci dalším obsahem a vydali soupis separátně. To má podle našeho názoru tu výhodu, že se můžeme plně koncentrovat na tematiku sbíraní fotografii a její znalecké aspekty, která je pro formát standardní umělecké monografie přece jen poněkud odlehlá. A upřímně řečeno, právě představa, že si fotografie odbude své odborné záležitosti v textech autorských monografií, je důvodem, proč se téma sběratelství a znalectví nachází po vice než půl století, co fotografie funguje na vědeckých základech, stále v plenkách. Tam, kde se mohou klasické disciplíny výtvarného uměni spolehnout na zaužívané standardy a ověřené metodiky, se u fotografie v této existenčně důležité oblasti setkáváme až příliš často s krčením ramen. I proto jsme části publikace, v nichž se věnujeme akviziční činnosti a odbornému zpracovaní některých konkrétních segmentů autorova díla, pojali jako případovou studii, která komentuje akvizici v rámci reálných motivaci a ověřitelných fakt, jež ji spojuji s dobovým kontextem. Vedle toho, že se tak poněkud mytizovaná autorova postava zbaví aureoly, bránící střízlivějšímu pohledu na její dílo, si od tohoto přístupu slibujeme, že nám ukáže, před jak komplexní problematikou stojíme a kolik práce nás v budoucnu v této oblasti čeká. Ideovým svorníkem jednotlivých kapitol textu je pojem muzea. Muzea v roli zprostředkovatele poznatelného světa i v roli pragmatického instrumentu, který využívají moderní společnosti k soustřeďovaní předmětů a znalostí do specializovaných center, kde je mohou snáze podřídit svým potřebám a rozvojovým strategiím. Pro uměleckou fotografii, o níž zde bude především řeč, je však muzeum – jmenovitě muzeum uměni – místem, kde se na přelomu šedesátých a sedmdesátých let minulého století přerodila z ušlechtilé zábavy v součást kulturní politiky státu. Získala nový společenský status, který jí dal možnost fungovat v dosud nevyzkoušených formátech. Od té doby se mnohé změnilo. Padl komunisticky režim a do našeho života vstoupily fenomény jako volný trh, digitalizace a internet, které zrychlily společenský pohyb a zahýbaly s našimi hodnotovými žebříčky. Muzeum však zůstalo i nadále místem, kam chodíme obdivovat a zkoumat práci našich současníků i předků. O tom, co v expozicích vidíme, mluvíme obyčejně jako o díle, aniž bychom si jako diváci uvědomovali, že je to právě muzeum, jež nám k těmto hovorům propůjčuje slova a pojmy. Že právě muzeum dělá z prostých předmětů umělecké artefakty, které mají obsah a smysl. Nová doba muzea elektronizovala a přinesla prezentační strategie, které odpovídají současnosti. Jejich středem je však i nadále autor a umělecké dílo a cesta k nim vede i nadále přes soupisy.

Název v anglickém jazyce

Jan Svoboda: Work in Collections of Moravian Gallery in Brno

Popis výsledku anglicky

The complete list of works by Jan Svoboda constitutes a part of an extensive project of publishing the best that the Moravian Gallery in Brno has succeeded in acquiring for its collections throughout its existence. The document was originally meant to be included in the artist’s monograph published in 2015 on the occasion of the great retrospective exhibition Jan Svoboda: I’m Not a Photographer taking place in the Museum of Applied Arts of the Moravian Gallery in Brno. However, in the final stage it was decided not to load the voluminous publication with even more content and to issue the complete list separately. The advantage of this, in my opinion, is that it allows us to fully concentrate on the subject of collecting photographs and related specialised aspects which are rather remote from the format of a standard art monograph. And frankly, the very idea that the specialised themes inherent in photography can be sufficiently covered by artist’s monographs is the reason why the subject of collecting and the relevant expertise in photography, which is of paramount importance to the discipline, is still in its infancy after more than half a century since it was given a solid scientific footing. While the classic disciplines of art can rely on standards and verified methodologies, in photography we are all too often faced with the shrugging of shoulders. This is also the reason why the sections of the publication dedicated to acquisition activities and expert processing of certain concrete segments of the artist’s oeuvre have been approached as a case study where real motivations and verifiable historical facts come to the fore. In addition, the rather mythologised figure of the artist will lose the aura of exclusivity and will be more open to sober evaluation of his work. It is hoped that this approach will bring home a measure of the complexity of the problem we are facing and the extent of work awaiting us in the future in processing this type of document. The keystone idea behind the individual chapters of the text is the notion of the museum. A museum in the role of a mediator of select areas of the knowable world and a pragmatic instrument used by modern societies to accumulate objects and knowledge in specialised centres where they can be more easily subordinated to their needs and development strategies. For the fine-art photography that we will primarily deal with the museum – and more specifically the fine-art museum – is a place where at the turn of the 1960s and 1970s photography underwent a transformation from noble pastime to a component of state cultural policy, which opened up a way to working with so-far unexplored formats and to photography’s new social status. Many things have changed since. The communist regime fell and powerful phenomena, such as the free market, digitisation and the internet have entered our lives. But the mission of the museum has remained essentially the same - being the preserve of history and strengthening the legitimacy of its founder. It concentrates artefacts which through efforts by many people inside and outside become the artist’s oeuvre, an integral part of which, in spite of its invisibility, is the complete list of works.

Druh

B - Odborná kniha

CEP obor

—

OECD FORD obor

60401 - Arts, Art history

Projekt

—

Návaznosti

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Rok uplatnění

2020

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

ISBN

978-80-7027-343-2

Počet stran knihy

264

Název nakladatele

Moravská galerie v Brně

Místo vydání

Brno

Kód UT WoS knihy

—