Geneze ženského sukňového a košilového oděvu na moravsko-slovenském pomezí a jeho středoevropský kontext

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00094927%3A_____%2F21%3AN0000008" target="_blank" >RIV/00094927:_____/21:N0000008 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

<a href="https://www.sav.sk/journals/uploads/04061516etno1-2021-simsa.pdf" target="_blank" >https://www.sav.sk/journals/uploads/04061516etno1-2021-simsa.pdf</a>

DOI - Digital Object Identifier

<a href="http://dx.doi.org/10.2478/se-2021-0003" target="_blank" >10.2478/se-2021-0003</a>

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Geneze ženského sukňového a košilového oděvu na moravsko-slovenském pomezí a jeho středoevropský kontext

Popis výsledku v původním jazyce

Lidový oděv je v posledních sto letech považován za jeden z nejvýraznějších prvků kulturního dědictví, který takto vnímají nejen odborné kruhy, ale již řadu desetiletí i samotní nositelé. Pozitivní poměr k lidovému oděvu se začal formovat již na konci 19. století. Zpočátku se zájem soustředil především na projevy „lidového umění“, v nichž architekti a designéři tvořící v duchu historismu hledali inspiraci při vytvoření svébytného „národního slohu“. Brzy se však pozornost obrátila k vybraným oděvním součástkám rubáči a opléčku, v nichž byl nalézán doklad starobylého slovanského oděvu, z něhož vychází nejen lidový oděv Čechů a Slováků, ale všech slovanských národů. Hypotéza se v odborných kruzích rychle ujala, brzy byla zapracována do řady odborných pojednání, stala se součástí výuky na vysokých školách a ještě po sto letech ovlivňuje naši interpretaci vývoje lidového oděvu. Přestože se někteří badatelé pokoušeli na základě rozboru historických písemných a obrazových dokladů její pravdivost potvrdit nebo vyvrátit, nedošli k jednoznačnému závěru. Nové možnosti výzkumu přináší v této patové situaci konstrukční rozbor oděvních součástí a navazující komparace střihových konstrukcí historického a venkovského oděvu. Vyzbrojeni novými poznatky se můžeme vrátit k otázce, kterou se zaobírala již D. Stránská: Jaký je vztah mezi historickými sukněmi s živůtkem v jejich městské a venkovské variantě? A je podobnost mezi vrchními plátěnými sukněmi s živůtkem (rubáč), a spodním rubášem otázkou vývojové příbuznosti? A jestliže ano, byl východiskem této geneze dvojdílný rubáš, anebo sukně s živůtkem? Třebaže se nám nemusí podařit najít odpověď na tyto otázky, věřím, že tento exkurs bude zajímavým dokladem, jakým způsobem dokázal venkov v posledních čtyřech stoletích akceptovat proměny odívání a začlenit je do jedinečného oděvního komplexu.

Název v anglickém jazyce

The origins of Women´s Skirt and Shirt Clothing on the Moravian-Slovak Border and Its Central European Context

Popis výsledku anglicky

Over the past one hundred years, folk clothing has been considered one of the most significant elements of cultural heritage and has been perceived in this way not only by experts but, for many decades, by its wearers as well. In the present study, the author seeks to find an answer, based on an analysis of older expert texts, as to what formed the theoretical basis for this process, who were its representatives, at what conclusions they arrived, and how the methods of their work were reflected in the formulation of their conclusions. From the historical perspective, the study summarises the opinions on folk clothing, projected through the idea of Slavic unity, as can be observed in the case of Jan Koula and, through the reception of these opinions, also in the case of Lubor Niederle, Drahomíra Stránská and Viera Nosáľová. This work also offers newer reflections from the studies by Alena Jeřábková on the shaping of folk clothing within the Carpathian culture. Through the example of female linen skirts, the material part of the study seeks to point out the pitfalls of these approaches and highlight the need to study the construction of folk clothing from a longer historical perspective. Only in this way is the effect of clothing styles in the form of domestication of the individual pieces of stylish clothing evident, combined with older clothing layers. Even though most parts of folk clothing are not proto-Slavic and do not necessarily relate to the culture of the Carpathian curve, as a whole, they prove well the way the countryside managed to accept the transformations of contemporary fashion over the last four centuries and to incorporate them into a unique clothing complex.

Druh

J_imp - Článek v periodiku v databázi Web of Science

CEP obor

—

OECD FORD obor

50404 - Anthropology, ethnology

Projekt

—

Návaznosti

V - Vyzkumna aktivita podporovana z jinych verejnych zdroju

Rok uplatnění

2021

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Název periodika

Slovenský národopis

ISSN

1339-9357

e-ISSN

1339-9357

Svazek periodika

69

Číslo periodika v rámci svazku

1

Stát vydavatele periodika

SK - Slovenská republika

Počet stran výsledku

31

Strana od-do

30-60

Kód UT WoS článku

000726789200003

EID výsledku v databázi Scopus

2-s2.0-85105815165