Cechovní krejčí na pardubickém panství v 16. století a mezigenerační přenos jejich výrobních zkušeností.

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00094927%3A_____%2F23%3AN0000018" target="_blank" >RIV/00094927:_____/23:N0000018 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

<a href="https://revue.nulk.cz/wp-content/uploads/2023/06/r2-2023.pdf#page=49" target="_blank" >https://revue.nulk.cz/wp-content/uploads/2023/06/r2-2023.pdf#page=49</a>

DOI - Digital Object Identifier

—

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Cechovní krejčí na pardubickém panství v 16. století a mezigenerační přenos jejich výrobních zkušeností.

Popis výsledku v původním jazyce

Výrobci oděvů a mezigenerační přenos jejich zkušeností patřili vždy k důležitým nástrojům zprostředkování nových oděvních trendů a inovací. Na základě kvantitativního výzkumu archivních pramenů ze 16. století se studie snaží nastínit základní obrysy tohoto procesu a na několika kvantitativních příkladech z pardubického panství představit jejich účastníky. Ve zkoumaném regionu se krejčí usadili především v Pardubicích a v malých městech Sezemice, Dašice, Přelouč, Bohdaneč a Holice. V několika vesnicích však působili i jednotliví mistři. Krejčí tvořili různorodou sociální strukturu, která zahrnovala majitele městských domů, farmáře, zahradníky a chudé farmáře žijící v pronajatých místnostech. Mnoho rodičů považovalo vyučení za vhodný způsob zajištění budoucnosti svých dětí. Kromě poměrně malé skupiny mladých mužů z krejčových rodin to byly především děti ze zahradnických a rolnických rodin, kterým dědické podíly pomohly uhradit vysoké náklady spojené s vyučením a následnou cestou. Vyhlídky na zaměstnání nově vyučených krejčích jsou zatím nejasné. Zatímco synové z krejčovských rodin se k řemeslu většinou připojili snadno, o ostatních víme pouze to, že hospodařili na některém ze selských usedlostí, o provozování krejčovského řemesla však není žádný doklad.

Název v anglickém jazyce

Guild Tailors at the Pardubice Manor in the 16th Century and the Intergenerational Transfer of Their Production Experience

Popis výsledku anglicky

The producers of garments and the intergenerational transfer of their experience were always among important tools to mediate new clothing trends and innovations. Based on the quantitative research into archival sources from the 16th century, the study tries to outline basic contours of this process, and − using several quantitative examples from the Pardubice manor − present their participants. In the region under study, tailors settled mainly in the city of Pardubice, and in small towns of Sezemice, Dašice, Přelouč, Bohdaneč, and Holice. However, individual masters also worked in several villages. Tailors formed a diverse social structure that included owners of city houses, farmers, gardeners, and poor farm hands living in rented rooms. Many parents considered apprenticeship to be a suitable way of securing the future for their children. In addition to quite a small group of young men from tailor families, it was primarily children from gardener and farmer families whose inheritance shares helped them to pay high costs associated with the apprenticeship and the subsequent journey. The employment prospects of the newly trained tailors are as yet unclear. While the sons from tailor families mostly joined the trade easily, for the others we know only that they farmed on one of the farmsteads, but there is no evidence that they operated the tailoring trade.

Druh

J_SC - Článek v periodiku v databázi SCOPUS

CEP obor

—

OECD FORD obor

50404 - Anthropology, ethnology

Projekt

—

Návaznosti

V - Vyzkumna aktivita podporovana z jinych verejnych zdroju

Rok uplatnění

2023

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Název periodika

Národopisná revue

ISSN

0862-8351

e-ISSN

2570-9437

Svazek periodika

33

Číslo periodika v rámci svazku

2

Stát vydavatele periodika

CZ - Česká republika

Počet stran výsledku

12

Strana od-do

116-127

Kód UT WoS článku

—

EID výsledku v databázi Scopus

2-s2.0-85151261857