Podlužácká kacabaja. Příspěvek k historii a současnosti ženské oděvní součástky.

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00094927%3A_____%2F24%3AN0000001" target="_blank" >RIV/00094927:_____/24:N0000001 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

<a href="https://drive.google.com/file/d/13305C5iaATa6IRblSqLeIsMXSyxhpPAi/view?usp=drive_link" target="_blank" >https://drive.google.com/file/d/13305C5iaATa6IRblSqLeIsMXSyxhpPAi/view?usp=drive_link</a>

DOI - Digital Object Identifier

—

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Podlužácká kacabaja. Příspěvek k historii a současnosti ženské oděvní součástky.

Popis výsledku v původním jazyce

Text pojednává o dámském vrchním oděvu zvaném kacabaja nebo kacabajka, který ženy v národopisné oblasti Podluží nosily na konci devatenáctého a na počátku dvacátého století a přestaly nosit až v první polovině dvacátého století. Kacabaja jako oděv pocházející z městského prostředí se v poslední třetině devatenáctého století postupně stala součástí ženského kroje nejen na Podluží, ale i v dalších oblastech Slovácka a nahradila původní flanelový kabátek zvaný lajbl. Nošení kacabají dokládají písemné a četné ikonografické dokumenty i hmotné doklady v muzejních sbírkách. Muzejní sbírky ukazují bohatství podlužáckých kacabají z hlediska jejich zdobení a materiálů, od těžkých a teplých látek až po tenké a lehké. Všechny tyto bundy mají společný střih, provedení zapínání na knoflíky a zdobení nášivkou, většinou krajkou na předních dílech a na spodním okraji bundy a rukávů. Především z praktických důvodů byla kacabaja po 1. světové válce postupně nahrazena i ve svátečních lidových krojích kratší podobou rovného střihu zvaným jupka. V polovině dvacátého století se kacabaja přestala nosit úplně a jupka se stala nedílnou součástí ženského „slováckého kroje“, který se ustálil jako kroj vdaných žen v dnešní podobě. V současnosti ženy nosí „šaty“ při slavnostních příležitostech, jako jsou církevní svátky, plesy v krojích a další taneční zábavy a folklorní vystoupení. Ve druhé dekádě jednadvacátého století iniciovali nositelé lidových krojů znovuzavedení kacabají jako součásti slavnostního oděvu. Toto oživení kacabají má přispět mimo jiné k rozmanitosti ženských krojů a lichotit postavě mladých vdaných žen a odlišit jejich vzhled od starších žen. V krejčovské dílně Vladislavy Magdolenové z Lužice se v letech 2017 až 2023 vyrobilo kolem sedmdesáti kacabají pro ženy na Podluží. Vladislava Magdolenová vyrábí nejen kacabaje podle originálního vzoru, ale vytváří kacabaje pro každodenní použití. Kromě znovuzavedení samotné kacabaje byl v Poštorné v roce 2023 pod odborným vedením etnografky a historičky Aleny Káňové rekonstruován celý krojový soubor z počátku dvacátého století. Oživení kacabaje, ať už formou jeho obnovy v rámci stávajícího oděvního souboru, nebo rekonstrukcí oděvu z počátku dvacátého století, dokresluje živou tradici nošení krojů v národopisné oblasti Podluží.

Název v anglickém jazyce

The „Kacabaja“ from the Region of Podluží. A Contribution to the History and Present of a Women´s Garment.

Popis výsledku anglicky

The text deals with a women’s jacket called a kacabaja or kacabajka, which women in the ethnographic area of Podluží used to wear in the late nineteenth and the early twentieth centuries and stopped wearing only in the first half of the twentieth century. The kacabaja as a garment originating from the urban environment gradually became part of women’s folk costumes not only in Podluží, but also in other areas of the Slovácko region in the last third of the nineteenth century, replacing the original flannel jacket called a lajbl. The wearing of the kacabaja jackets is illustrated by written and numerous iconographic documents as well as by material evidence in museum collections. The museum collections show the richness of the Podluží kacabaja jackets in terms of their decorations and materials, from heavy and warm fabrics to thin and light ones. All these jackets feature a common cut, the design of the button closure, and the decoration with appliqué, mostly lace on the front panels and on the lower edge of the jacket and sleeves. Mainly for practical reasons, the kacabaja was gradually replaced after World War I, even in festive folk costumes, by a shorter straight-cut jacket called a jupka. In the mid-twentieth century, the kacabaja ceased to be worn altogether and the jupka became an inseparable part of the women’s “Slovácko dress” that became established as the married women’s folk costume in its present form. Currently, the women wear the “dress” on festive occasions, such as kermesses, religious holidays, balls in folk costumes, and other dance parties and folklore performances. In the second decade of the twenty-first century, the folk-costume wearers initiated the reintroduction of the kacabaja as part of the festive “dress”. This revival of the kacabaja is supposed to contribute, among other things, to the diversity of women’s folk costumes, and to flatter the figure of young married women and to differ their look from that of older women. Between 2017 and 2023, around seventy kacabaja jackets for women in Podluží were made in the tailoring workshop of Vladislava Magdolenová from Lužice. Vladislava Magdolenová not only produces the kacabaja jackets according to the original pattern, but also creates kacabaja jackets for everyday use. In addition to the reintroduction of the kacabaja itself, the entire folk costume ensemble from the early twentieth century was reconstructed in Poštorná in 2023 under the expert guidance of the ethnographer and historian Alena Káňová. The revival of the kacabaja, whether in the form of its restoration as part of the existing clothing ensemble, or through the reconstruction of the attire from the early twentieth century, illustrates the living tradition of wearing folk costumes in the ethnographic area of Podluží.

Druh

J_ost - Ostatní články v recenzovaných periodicích

CEP obor

—

OECD FORD obor

50404 - Anthropology, ethnology

Projekt

—

Návaznosti

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Rok uplatnění

2024

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Název periodika

Slovácko

ISSN

0583-5569

e-ISSN

—

Svazek periodika

65

Číslo periodika v rámci svazku

1

Stát vydavatele periodika

CZ - Česká republika

Počet stran výsledku

19

Strana od-do

11-29

Kód UT WoS článku

—

EID výsledku v databázi Scopus

—