Případ Šembera

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00094943%3A_____%2F20%3AN0000007" target="_blank" >RIV/00094943:_____/20:N0000007 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Případ Šembera

Popis výsledku v původním jazyce

Publikace je věnována pozapomenuté, nicméně zajímavé a rozporuplné osobnosti Vratislava Kazimíra Šembery. Nejde však o ucelenou monografii jeho života a díla, byť by si ji tento obratný a dobově ceněný novinář zasloužil. Zorný úhel publikace je specifický a zabývá se dvěma navzájem spolu souvisejícími problémy. Tím prvním je rozporuplnost Šemberovy existence na hraně mezi dvěma antagonistickými národními společenstvími – českým a rakousko-německým. Tato pozice byla dána dvěma klíčovými okolnostmi jeho života: byl synem významného obrozeneckého učence Aloise Vojtěcha Šembery, a předpokládalo se tudíž, že i on se stane horlivým vlastencem. Zároveň však celý život prožil ve Vídni a tento odstup od české společnosti spolu s jeho obecným sklonem ke kritičnosti jej vedly k opakovanému poukazování na nedostatky českého politického života a na nízkou úroveň české kultury, zejména literatury. Uvedená hraniční pozice byla dlouhodobě neudržitelná a vedla posléze Šemberu k příklonu na stranu rakouských liberálů a západoevropské kultury. Souběžně s Šemberovým postupným distancováním se od české společnosti text sleduje proces budování jeho mediálního obrazu, jehož uzlovým bodem se stal satirický seriál Intime Briefe aus Prag, otiskovaný v letech 1870–1871 ve vídeňském časopisu Montagsrevue. Šembera skrytý pod pseudonymem Intimus v něm nevybíravě ironizoval nízkou úroveň českého společenského života. Jeho autorství bylo posléze prozrazeno a staročeský tisk jej označil za zrádce českého národa. Toto označení bylo sice mediálně působivé, ale (jak se tato publikace snaží doložit) realitě ne zela odpovídající, neboť Šembera nikdy aktivním vlastencem nebyl a vůči české společnosti byl kritický od počátku svého veřejného působení. Nedlouho před publikováním seriálu v Montagsrevui se však zviditelnil tím, že namísto pozastavených Národních listů v době výjimečného stavu vydával ve Vídni opoziční periodika, za což byl posléze odsouzen k dvouměsíčnímu vězení. Mladočeský tisk tuto skutečnost patřičně mediálně zužitkoval a Šemberu označil za hrdinu v boji za česká práva. Touto jednorázovou akcí, vymykající se z logiky jeho konzistentně zastávaných postojů, tak Šembera bezděčně sám založil svůj mediální příběh. Publikaci lze rovněž vnímat jako případovou studii, neboť oba sledované problémy mají obecnější platnost. Šemberův marný boj za právo kritizovat „malé české poměry“ dokládá, že ve formujícím se národním společenství, nejistém si svým potenciálem obstát v konkurenci větších a etablovanějších národů, nebylo místo pro nezávislé intelektuály Šemberova typu. Dosud nezralá česká společnost je ze sebezáchovných důvodů vylučovala ze svého středu. Prostor pro otevírání tabuizovaných témat nastal až na konci 19. století. Šembera je v tomto smyslu předchůdcem Huberta Gordona Schauera, Tomáše Garrigue Masaryka či Josefa Svatopluka Machara. Sledování geneze příběhu Šemberovy zrady a srovnání tohoto příběhu s jeho reálnými názory a skutky vypovídá o mechanismech konstrukce mediálních emblémů, nahrazujících posléze ve veřejném prostoru skutečné osoby. Ukazuje se, že tyto emblémy jsou vždy podstatně schematičtější než realita, která jejich tvůrcům pouze poskytuje materiál. Ten přitom určuje charakter emblému jen zčásti; často jich z něj lze vytvořit několik, leckdy i zcela protikladné. O tom, která z možných variant zvítězí, rozhodují společenské zájmy tvůrců emblému, v obecnějším pohledu pak myšlenkový horizont a hodnotový žebříček dané doby. Lze předpokládat, že uvedená zjištění neplatí jen pro českou společnost 2. poloviny 19. století, nýbrž pro utváření veřejného mínění v jakékoli společnosti.

Název v anglickém jazyce

The Šembera case

Popis výsledku anglicky

The publication is dedicated to the forgotten, but very interesting and contradictory personality of Vratislav Kazimír Šembera. However, it is not a comprehensive monograph of his life and work although this skilful and long-appreciated journalist deserves exactly that. The viewpoint of the publication is specific and deals with two interrelated issues. The first one is the contradictory nature of Šembera's existence on the edge between two antagonistic national communities - the Czech and Austro-German. This position was given by two key circumstances in his life: he was the son of a prominent revivalist scholar, Alois Vojtěch Šembera, and it was therefore assumed that he would become an ardent patriot as well. At the same time, however, he spent his whole life in Vienna, and this distance from Czech society, together with his general tendency to be critical, led him to repeatedly point out the shortcomings of Czech political life and the low level of Czech culture, especially literature. This border position was unsustainable in the long term and later led Šembera to side with Austrian liberals and Western European culture. Simultaneously with Šembera's gradual distancing from Czech society, the text follows the process of building his media image, the focal point of which became the satirical series Intime Briefe aus Prag, printed in 1870–1871 in the Viennese magazine Montagsrevue. Šembera, hidden behind the pseudonym Intimus, indiscriminately ironized in it the low level of Czech social life. His authorship was later revealed and the Old Bohemian press called him a traitor to the Czech nation. Although this designation was media-impressive, (as this publication tries to prove) it did not really correspond to the reality, as Šembera was never an active patriot and was critical of Czech society from the beginning of his public career. However, shortly before the series was published in Montagsrevue, he made himself visible by publishing opposition periodicals in Vienna instead of the suspended Národní listy during the state of emergency, for which he was later sentenced to two months in prison. The Young Bohemian press made appropriate use of this fact in the media and called Šembera a hero in the fight for Czech rights. With this one-off event, deviating from the logic of his consistently held positions, Šembera inadvertently founded his own media story. The publication can also be understood as a case study, as both mentioned issues are more general. Šembera's futile struggle for the right to criticize "small Czech conditions" proves that in an emerging national community, uncertain of its potential to compete with larger and more established nations, there was no place for independent intellectuals of Šembera‘s type. The hitherto immature Czech society excluded them from its midst for reasons of self-preservation. Room for opening taboo topics did not come until the end of the 19th century. In this sense, Šembera is the predecessor of Hubert Gordon Schauer, Tomáš Garrigue Masaryk or Josef Svatopluk Machar. Following the genesis of the story of Šembera's betrayal and comparing this story with his actual opinions and deeds reveals the mechanisms behind the construction of media emblems, which later replaced actual people in the public space. It turns out that these emblems are always much more schematic than the reality, which only provides their creators with material. In fact, the material determines the character of the emblem only in part; often several of them can be created based on it, sometimes even completely opposite ones. The social interests of the creators of the emblem decide which of the possible variants will win, and from a more general point of view, the thought horizon and the system of values of the given time decide, too. It can be assumed that the above findings do not apply only to Czech society in the second half of the 19th century, but to the formation of public opinion in any society.

Druh

B - Odborná kniha

CEP obor

—

OECD FORD obor

60101 - History (history of science and technology to be 6.3, history of specific sciences to be under the respective headings)

Projekt

—

Návaznosti

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Rok uplatnění

2020

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

ISBN

978-80-7051-297-5

Počet stran knihy

187

Název nakladatele

Moravská zemská knihovna v Brně

Místo vydání

Brno

Kód UT WoS knihy

—