Vše

Co hledáte?

Vše
Projekty
Výsledky výzkumu
Subjekty

Rychlé hledání

  • Projekty podpořené TA ČR
  • Významné projekty
  • Projekty s nejvyšší státní podporou
  • Aktuálně běžící projekty

Chytré vyhledávání

  • Takto najdu konkrétní +slovo
  • Takto z výsledků -slovo zcela vynechám
  • “Takto můžu najít celou frázi”

Hana Pražáková. Příběhy plné naděje

Identifikátory výsledku

  • Kód výsledku v IS VaVaI

    <a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00094943%3A_____%2F21%3AN0000019" target="_blank" >RIV/00094943:_____/21:N0000019 - isvavai.cz</a>

  • Výsledek na webu

  • DOI - Digital Object Identifier

Alternativní jazyky

  • Jazyk výsledku

    čeština

  • Název v původním jazyce

    Hana Pražáková. Příběhy plné naděje

  • Popis výsledku v původním jazyce

    Katalog byl připravený k výstavě se stejnojmenným názvem Hana Pražáková. Příběhy plné naděje uspořádané v Moravské zemské knihovně v roce 2021. Samotná výstava vznikla jako součást cyklu Oči Brna, který v knihovně běží již od března roku 2015, a přinesla přiblížení osobního příběhu i pracovních aktivit Hany Pražákové, spisovatelky, překladatelky a rozhlasové redaktorky působící většinu svého dospělého života v Brně. Hana Pražáková (13. července 1930 Turnov – 4. prosince 2010 Brno) vyrostla v inspirativním prostředí. Jejím otcem byl ruralistický spisovatel František Křelina (26. července 1903 Podhradí u Jičína – 25. října 1976 Praha). Samozřejmě ovlivnil svou dceru nejen jako spisovatelský vzor, ale Hana v něm měla i blízkou osobu, s níž mohla svá díla konzultovat. Celý život Hany Pražákové – ten vnější i ten niterný – byl také ovlivněn životním osudem otce, který byl 24. srpna 1951 zatčen a na dvanáct let odsouzen k odnětí svobody (po devíti letech byl amnestován) v procesu Zelené internacionály, a to například spolu s Josefem Knapem, Janem Zahradníčkem, Bedřichem Fučíkem, Zdeňkem Kalistou, Ladislavem Kuncířem a dalšími. Manželka Františka Křeliny, Anna, zůstala na výchovu dvou dospívajících dcer sama. Musely se přestěhovat z jejich vily v Praze na Spořilově do sdíleného temného bytu, financí nebylo dostatek a součástí jejich životního příběhu se stal všudypřítomný strach – strach o otce a manžela, strach, zda se uživí, strach, zda kamarádi zůstanou kamarády, strach, zda maminka bude mít práci a děvčata budou moci dostudovat. I přes všechny tyto zážitky, které Hana Pražáková prožila jako velmi mladá žena, je nezbytné podotknout, že jako člověka ji to nezlomilo. Právě naopak. Nejen celým svým životem, ale především svým dílem dokázala, že nepřestávala věřit v dobro v člověku a udržet si osobní vnitřní čistotu. Období věznění svého otce popsala perspektivou vyprávění mladé dívky v knize Nadějí tu žijem (2001). Tento román vzbudil v době svého vydání velkou pozornost nejen u literárních kritiků, ale i u čtenářů. Jistě k tomu přispělo i období, kdy tento román vstoupil na knižní trh, tedy těsně po sametové revoluci. Ale zároveň je dílem, které jedinečně doplňuje různorodou mozaiku tehdejších výpovědí. Je cenným svědectvím – viděným očima mladé dívky. Román Nadějí tu žijem je jedním ze dvou románů Pražákové pro dospělé. Tím druhým je Dobrý den Brno (2005), kde se autorka vrací k dalším obdobím svého života, např. reflektuje práci v Československém rozhlase Brno, svůj pobyt v Maďarsku po boku svého muže Richarda Pražáka, který se stal prvním porevolučním velvyslancem v Maďarsku. Svou další literární tvorbu věnovala především dětským čtenářům. Její knihy pro děti přináší příběhy plné něhy a citlivého porozumění dětskému světu. Mnohdy se v jejich dílech dětští čtenáři potkávají s hlavními hrdiny, kteří se z nějakého důvodu odlišují od ostatních. Při čtení příběhů pak vyvstává množství otázek a také se otevírá jistá výchovná složka děl – vede děti k větší citlivosti k druhému. Než Hana Pražáková vstoupila na pole vlastních textů, přeložila množství knih z ruštiny a ukrajinštiny. V letech 1972–1990 působila jako redaktorka literárně-dramatické redakce Československého rozhlasu v Brně. Tomuto období se věnuje velmi podrobně ve svém článku slovesná dramaturgyně Českého rozhlasu Alena Blažejovská. Na literární činnost Hany Pražákové se v katalogu zaměřila literární historička Romana Macháčková. Na Hanu Pražákovou jako mámu a ženu vzpomíná ve svém velmi niterném článku její starší dcera Markéta Hejkalová, spisovatelka, překladatelka a ředitelka Podzimního knižního veletrhu v Havlíčkově Brodě. Tyto tři články doplňuje kalendárium mapující nejen zásadní životní události příběhu Hany Pražákové, ale i data vydání jednotlivých děl včetně jejich překladů. Katalog je doplněn bohatým obrazovým materiálem z fondu Hany Pražákové, který je uložen v Památníku písemnictví na Moravě, jedné z poboček Muzea Brněnska.

  • Název v anglickém jazyce

    Hana Pražáková: Stories of Hope

  • Popis výsledku anglicky

    The exhibition catalogue accompanies an exhibition entitled Hana Pražáková: Stories of Hope, which was installed in the Moravian Library in 2021. The exhibition was staged as a part of the exhibition cycle entitled Eyes of Brno, which has been taking place in the library since March 2015. This time it features the life and work of Hana Pražáková, a writer, translator, and broadcasting editor who spent most of her adult life in Brno. Hana Pražáková (Turnov, 13 July 1930 – Brno, 4 December 2010) was raised in an artistically stimulating environment; her father František Křelina (Podhradí u Jičína, 26 July 1903 – Prague, 25 October 1976) was a writer himself, pertaining to the ruralist movement in literature. He influenced his daughter not only as a role-model, but gave her the opportunity to consult her works with someone close. Hana’s everyday experience as well as inner life were dramatically affected by her father’s arrest on the 24th August 1951. Alongside Josef Knap, Jan Zahradníček, Bedřich Fučík, Zdeněk Kalista, Ladislav Kuncíř and a few others he was sentenced in the show trial of the Green International for twelve years of prison and, though he received amnesty after nine, the family was left fatherless to fend for themselves. They had to move from their villa in Spořilov, Prague to a shared dark flat, money was scarce and fear permeated their lives; fear for their father and husband, fear for their livelihood, pondering on whether their friends will stand by them and whether the mother of the family will be able to keep her job, thus enabling the girls to finish their studies. Despite all these sombre experiences in her youth, Hana would not fall apart; her life and work in particular bear witness to her unshakable faith in human nature and her ability to maintain purity of soul. She returned to the period of her father’s imprisonment in her book Nadějí tu žijem [Hope we still cherish] (2001), narrated from the perspective of a young woman. When published, the novel aroused considerable interest among literary critics as well as a wider audience of readers. It is unique in the way it complements other testimonies to the era, rare among them, seen through the eyes of a young woman. The novel Nadějí tu žijem is one of the two books for adults that Hana Pražáková published. The other is Dobrý den Brno [Greetings, Brno!] (2005), in which the author looks back at other periods in her life, reminiscing over her job in the Czechoslovak Radio or over her stay in Hungary, escorting her husband Richard Pražák, who served as the first post-revolution ambassador in Hungary. The rest of her literary works were targeted at child audiences. Her children’s books recount stories full of warmth and gentle insight into the child’s world. The novels oftentimes present principal characters who somehow stand out. Her stories bring up a number of questions and possess a certain educational aspect, leading children to greater tolerance and understanding. Before venturing onto the path of a published writer, Hana translated a number of books from Russian and Ukranian. Between 1972–1990, Hana Pražáková worked as an editor in the literature and drama department of the Czechoslovakian Radio in Brno. Alena Blažejovská, the content producer of the Czechoslovak Radio covers this period of Hana’s life, while her literary endeavours are examined by the literary historian Romana Macháčková. A different, more personal viewpoint depicting Hana as a mother and woman, is presented by her elder daughter Markéta Hejkalová, a writer and translator herself, as well as the directress of the Autumn Book Fair in Havlíčkův Brod. These three papers are complemented by a chronological outline of the important events in Hana’s life, as well as the dates of publication of all her works including her translations. The catalogue includes compelling images from the collection of Hana Pražáková, stored in the Museum of Literature in Moravia, a branch of Muzeum Brněnska (The Museum of the Brno region).

Klasifikace

  • Druh

    B - Odborná kniha

  • CEP obor

  • OECD FORD obor

    60101 - History (history of science and technology to be 6.3, history of specific sciences to be under the respective headings)

Návaznosti výsledku

  • Projekt

  • Návaznosti

    I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Ostatní

  • Rok uplatnění

    2021

  • Kód důvěrnosti údajů

    S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Údaje specifické pro druh výsledku

  • ISBN

    978-80-7051-314-9

  • Počet stran knihy

    97

  • Název nakladatele

    Moravská zemská knihovna v Brně

  • Místo vydání

    Brno

  • Kód UT WoS knihy