Peroperační histologie během roboticky asistované radikální prostatektomie s lymfadenektomií: studie proveditelnosti

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00098892%3A_____%2F21%3AN0000221" target="_blank" >RIV/00098892:_____/21:N0000221 - isvavai.cz</a>

Nalezeny alternativní kódy

RIV/61989592:15110/21:73611876

Výsledek na webu

<a href="https://www.czechurol.cz/artkey/cur-202103-0004_peroperacni_histologie_behem_roboticky_asistovane_radikalni_prostatektomie_s_lymfadenektomii_studie_proveditel.php" target="_blank" >https://www.czechurol.cz/artkey/cur-202103-0004_peroperacni_histologie_behem_roboticky_asistovane_radikalni_prostatektomie_s_lymfadenektomii_studie_proveditel.php</a>

DOI - Digital Object Identifier

—

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Peroperační histologie během roboticky asistované radikální prostatektomie s lymfadenektomií: studie proveditelnosti

Popis výsledku v původním jazyce

Úvod: Peroperační histologie (Intraoperative Frosen Section, IFS) během roboticky asistované radikální prostatektomie (RARP) je metoda používaná k zajištění lepších onkologických výsledků operace a díky možnosti bezpečně provést nervy-šetřící operaci (NS) je to zároveň i metoda, která by mohla zlepšit také funkční výsledky, jako je kontinence a erekce. Cíl: Cílem této práce je připravit vlastní techniku IFS, ověřit její proveditelnost a popsat její peroperační výsledky u pacientů indikovaných k RARP s rozšířenou pánevní lymfadenektomií (ePLND). Materiál a metody: Od září 2020 do května 2021 bylo provedeno 21 RARP s ePLND, u kterých byla provedena IFS (intervenční skupina). Kontrolní skupina (n = 42) byla vybrána z databáze pacientů s provedenou RARP s ePLND bez IFS v období prosinec 2019 až květen 2021. Kontrolní skupina byla přiřazena v poměru 2:1 na základě věku, body mass indexu (BMI) a zařazení do rizikových skupin pro biochemickou rekurenci (tzv. EAU risk groups). Byla vypracována IFS technika a ověřena její spolehlivost a efekt na délku provádění operace a počet pozitivních chirurgických okrajů (PSM) a tzv. extended PSM (ePSM) definovaných jako PSM ve více lokalizacích nebo PSM v jedné lokalizaci s délkou větší než 3 mm. V případě pozitivity nálezu na IFS bylo provedeno doresekování periprostatických tkání. U obou skupin byly hodnoceny vstupní a peroperační výsledky. Výsledky: Obě skupiny se nelišily v předoperačních a patologických charakteristikách. Délka operace byla delší v intervenční skupině (medián 176 minut, mezikvartilové rozpětí – IQR 151–183 vs. 145 minut, IQR 133–164, p = 0,0003). Čas od odnesení preparátu po nahlášení výsledku IFS byl 55 minut (medián), IQR 52–64 minut. Počet pacientů s pozitivním okrajem (PSM) byl v intervenční skupině 6 (28,6 %), přičemž jen u 3 pacientů (14,3 %) byl nález ePSM. V kontrolní skupině bylo popsáno 18 pacientů s PSM (42,9 %), kdy u 3 (7,1 %) byl nález ePSM. Skupiny se v celkovém počtu PSM nelišily (p = 0,593), v kontrolní skupině byl menší počet pacientů s ePSM (p = 0,031). Míra shody IFS s definitivním histopatologickým nálezem byla 90,5 %. Procento úspěšně doresekovaných vzorků bylo 28,6 %. Závěry: Prokázali jsme proveditelnost IFS u RARP s ePLND v systému českého zdravotnictví. IFS prokázala dobrou shodu s definitivním histopatologickým hodnocením. Je spojena s prodloužením doby operace. IFS nepřinesla v tomto souboru zlepšení v celkové míře PSM, ale přispěla k doresekování tumoru u třetiny pacientů s PSM. Tato studie proveditelnosti pomohla získat zkušenosti s IFS a vedla k zahájení další studie s účastí více pacientů.

Název v anglickém jazyce

Peroperative histology during robotic-assisted radical prostatectomy with lymphadenectomy: a feasibility study

Popis výsledku anglicky

Introduction: Peroperative histology (IFS) during robot-assisted radical prostatectomy (RARP) is used to ensure better oncological outcomes of surgery and, thanks to the possibility of safer nerve-sparing surgery (NS), which could improve functional outcomes such as continence. and erection. Aim: This work aims to develop our own IFS technique, verify its feasibility and describe its peroperative results in patients indicated for RARP with extended pelvic lymphadenectomy (ePLND). Materials and methods: From September 2020 to May 2021, 21 RARPs with ePLNDs were performed with IFS (intervention group). The control group (n = 42) was selected from a database of patients with RARP with ePLND without IFS operated on between December 2019 and May 2021. The control group was assigned in a 2:1 ratio based on age, body mass index (BMI), and risk classification groups for biochemical recurrence (EAU risk groups). The IFS technique was developed, its reliability and effect on the length of the operation, the number of positive surgical margins (PSM), and the extended PSM (ePSM, defined as PSM in multiple locations or PSM one location with a length greater than 3 mm) were verified. In the case of a positive finding on IFS, periprostatic tissue resection was performed. Baseline and perioperative results were evaluated in both groups. Results: The two groups did not differ in preoperative and pathological characteristics. The duration of surgery was longer in the intervention group (median 176 minutes, interquartile range – IQR 151–183 vs. 145 minutes, IQR 133–164, p = 0.0003). The time from specimen removal to reporting the IFS result was 55 minutes (median), IQR 52–64 minutes. The number of patients with a positive margin (PSM) was in the intervention group 6 (28,6%), while only three patients (14.3%) had an ePSM finding. In the control group, 18 patients with PSM were described (42%), while in 3 (7.1%), ePSM was found. Although the groups did not differ in the total number of PSM (p = 0.593), in the control group, there was a smaller number of patients with ePSM (p = 0.031). The degree of agreement of IFS with the definitive histopathological finding was 90.5%. The percentage of complete removal of the tumor by secondary resection was 28.6%. Conslusion: We have demonstrated the feasibility of IFS in RARP with ePLND in the Czech healthcare system. IFS showed good agreement with the definitive histopathological evaluation. It is associated with longer operation time. IFS did not improve overall PSM in this cohort but contributed to complete tumor resection in one-third of PSM patients. This feasibility study helped to gain experience with IFS and led to the launch of another study with more patients.

Druh

J_ost - Ostatní články v recenzovaných periodicích

CEP obor

—

OECD FORD obor

30217 - Urology and nephrology

Projekt

—

Návaznosti

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Rok uplatnění

2021

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Název periodika

Česká urologie

ISSN

1211-8729

e-ISSN

2336-5692

Svazek periodika

25

Číslo periodika v rámci svazku

3

Stát vydavatele periodika

CZ - Česká republika

Počet stran výsledku

11

Strana od-do

193-203

Kód UT WoS článku

—

EID výsledku v databázi Scopus

—