Bezručovi sláva

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00100595%3A_____%2F17%3AN0000039" target="_blank" >RIV/00100595:_____/17:N0000039 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Bezručovi sláva

Popis výsledku v původním jazyce

V rámci projektu byla zpracována problematika budování kultu Petra Bezruče v rámci území České republiky v průběhu celého 20. století, s přihlédnutím k výtvarným uměleckým památkám. Předmětem analýzy se staly především fondy Památníku Petra Bezruče a Památníku národního písemnictví. Zohledněny byly i umělecké památky s bezručovskou tematikou, které byly vědecky zpracovány v rámci publikace Bezruč a umění, která byla výsledkem grantového projektu řešitele v roce 2016. Budování Bezručova kultu bylo sledováno na základě dochovaných materiálů, jakými jsou diplomy čestného občanství, členství, medailí, poštovních známek či sochařských realizací, ale i prostřednictvím publikací a novinových článků, odrážejících sílící zájem o básníka Petra Bezruče ve veřejném životě. Výsledkem projektu je monografie Bezručovi sláva (200 stran, 306 obrazových příloh). Kniha přináší chronologický přehled poct udělených básníkovi a obsah oslav jeho narozenin, s větším příklonem k narozeninám jubilejním, které jsou vždy předmětem samostatné kapitoly. Petr Bezruč vstoupil na scénu náhle a nečekaně v roce 1899, kdy byly otištěny Janem Herbenem v Beletristické příloze Času jeho první básně. Již tehdy vyvolal vlnu emocí a vášní, česká veřejnost se snažila všemi prostředky zjistit, kdo se pod pseudonymem skrývá a kdo je skutečným básníkem těchto bouřlivých veršů. Básník však mlčel, na výzvy v tisku nereagoval, čímž nevědomky a neúmyslně vytvořil prostor pro dohady, smyšlenky a pro možnost vykreslit si tuto neznámou postavu české poezie po svém. Pseudonym byl odkryt až v roce 1910, kdy se na scénu dostal Vladimír Vašek, poštovní úředník z brněnské nádražní pošty, který ovšem nechtěl být vidět, chtěl zůstat mimo zájem veřejnosti a stranou všeobecnému ruchu panujícímu kolem Slezských písní. Ze soukromého života Petra Bezruče toho česká veřejnost věděla velmi málo, o to víc bylo možné si jej přetvořit k obrazu svému. Z Petra Bezruče se v průběhu 20. století stal fenomén. Bez nadsázky lze označit vzrůstající zájem o život a dílo básníka za budování kultu osobnosti, které je spojováno obvykle s představiteli politického života, nikoli toho kulturního. Budování kultu bylo pozvolné; v prvních letech minulého století byli jeho strůjci vydavatelé, literáti a první Bezručovi ctitelé, ke kterým se po první světové válce přidávaly další vrstvy obyvatelstva. Ti všichni básníka opakovaně zahrnovali poctami, jakými byly oslavné večery jeho díla, veřejné recitace, propůjčení si Bezručova jména pro názvy ulic, budov či parků, udělování básníkovi titulu čestného občanství či členství a v neposlední řadě realizací exteriérových sochařských realizací či dedikací knih k jeho narozeninám. Změna nastala po druhé světové válce, kdy se Petr Bezruče stal národním umělcem a oslavy pozvolna přešly pod státní organizaci a dohled. K oslavám Bezručových narozenin byly zřizovány přípravné výbory, byl předem definován program oslav, aby byl básník adekvátně vzpomínán napříč celou republikou. Bezručovy básně byly masově vydávány a distribuovány do všech škol a knihoven. Ačkoli byl rok 1967 u příležitosti 100. výročí narození Petra Bezruče prohlášen mezinárodním výročím v rámci UNESCO a Bezručovy narozeniny slaveny celosvětově, po smrti básníka v roce 1958 začal zájem o jeho osobu pozvolna upadat. Uprostřed všech těchto poct, ačkoliv se jim snažil celý život vyhýbat, stál Vladimír Vašek, poštovní úředník, který v roce 1928 odešel do penze. Celonárodní bezručovské oslavy by se daly definovat souslovím „o něm bez něj“. Všeobecně se ve společnosti vědělo, že se Petr Bezruč jakýchkoli oslav své osobnosti neúčastní a nese je s nelibostí, přesto byly každé září pořádány oslavy jeho narozenin formou divadelních představení, matiné či vzpomínkových večerů, u nichž se ani jeho účast neočekávala. Po roce 1989 zájem o Petra Bezruče ze strany veřejnosti zcela opadl. Čtyřicet let státní organizace kulturního života způsobilo, že se z básníka, píšícího na přelomu 19. a 20. století, stala svébytná součást totalitního komunistického režimu. Dá se říci, že až v posledních letech vstává původní obraz básníka jako Fénix z popela a je na něj opět pohlíženo bez patosu minulého režimu. Každá doba a každý režim ve 20. století si básníka Petra Bezruče přisvojil a poupravil k obrazu svému. Zbývá jen doufat, že se v budoucnu toto již dít nebude a česká veřejnost v jeho verších objeví krásu poezie, jejich dobovou aktuálnost a bude se zamýšlet nejen nad obsahem jednotlivých slov, ale i nad osobností tvůrce. Začne si všímat i Vladimíra Vaška, nechá se inspirovat jeho životní cestou a vnitřní silou, jakou vzdoroval celému oslavnému veselí. I když, samotný Vladimír Vašek by si možná přál stát nadále zcela stranou…..

Název v anglickém jazyce

Glory to Bezruč

Popis výsledku anglicky

Within the framework of the project, the issue of the construction of the cult of Petr Bezruč within the territory of the Czech Republic was elaborated throughout the 20th century, taking into account the fine artistic monuments. The subject of the analysis was mainly the funds of the Petr Bezruč Memorial and the Memorial of the National Literature. Also included were artistic monuments with a Bezruč´s theme, which were scientifically elaborated within the publication Bezruč and art, which was the result of the grant project of the solver in 2016. The construction of Bezruč's cult was monitored on the basis of preserved materials such as honorary citizenship, membership, medals, postage stamps or sculptural realizations, but also through publications and newspaper articles reflecting the growing interest in the poet Petr Bezruč in public life. The result of the project is the monograph Glory to Bezruč (200 pages, 306 picture attachments). The book provides a chronological overview of the honours given to the poet and the content of his birthday celebrations, with a larger tilt on the jubilees, which are always the subject of a separate chapter. Petr Bezruč entered the scene suddenly and unexpectedly in 1899 when his first poems were printed by Jan Herben in Čas: beletristická příloha k politickému týdenníku. Already then, he gave rise to a wave of emotions and passions and the Czech society tried to find out by main force who was hiding behind the pen name and who was the real author of these tempestuous verses. However, the poet remained silent and did not response to the appeals appearing in the press. This way he unwittingly and unintentionally created a space for speculations, presumptions and possibility to portray this unknown character of Czech poetry in one’s own way. The pen name was uncovered in 1910 when Vladimír Vašek, a postal service clerk working at the railway post office in Brno, entered the scene. Nevertheless, he wanted to stay out of sight, reach and interest of the public as well as of the general commotion accompanying the Silesian Songs. The Czech public knew very little about the private life of Petr Bezruč which enabled to create its own image of his person. Petr Bezruč became a phenomenon in the course of the 20th century. The increasing interest in the life and work of the poet can with no exaggeration be described as a cult of personality creation that is usually associated with representatives of political, not cultural life. This cult creation was gradual; publishers, writers and first admirers of Bezruč were at its beginnings in the early years of the last century and other layers of population joined them after the First World War. All of them paid tributes to the poet repeatedly and these included praising evenings of his works, public poetry readings, naming streets, buildings or parks with his name, awarding the poet the title of honorary citizenship or membership and last but not least his sculptures were erected and books were dedicated to his birthday. A change came after the Second World War when Petr Bezruč became a national artist and celebrations gradually moved under the state organization and supervision. To celebrate the birthday of the poet, preparatory committees were established and programmes of the celebrations were defined in advance to remember the poet all over the country adequately. His poems were mass issued and distributed to all schools and libraries. Although the year 1967 was declared an international anniversary within the framework of UNESCO on the occasion of the 100 anniversary of the birth of Petr Bezruč and his birthday was celebrated worldwide, the interest in his person had begun to decline slowly following the death of the poet in 1958. Vladimír Vašek, a postal clerk who retired in 1928, stood in the centre of all these tributes although he tried hard to avoid them all his life. A nationwide Bezruč celebrations could be defined using the phrase ʽabout him but without himʼ. Although it was widely known within the society that Petr Bezruč did not participate in any celebrations of his personality and bore them with disapproval, yet celebrations of his birthday were held each September in the form of theatre performances, matinees or memorial evenings and his attendance was even not expected. Following the year 1989, the interest in Petr Bezruč waned completely. Forty years of state organization of cultural life caused that the poet writing at the turn of the 19th and 20th centuries became a peculiar part of the totalitarian communist regime. It can be said that the original image of the poet has been arising as a Phoenix from the ashes and he has been approached without the pathos of the last regime only in recent years. Each period and each regime of the 20th century appropriated and modified the poet Petr Bezruč according to its own image. It only remains to hope that this will not happen in future anymore and the Czech public will discover the beauty of poetry in his verses, their period topicality and will consider not only the content of individual words but also the personality of their creator and that it will also start being attentive to Vladimír Vašek and will draw inspiration from his life and inner power that he used to resist all the festive celebrations. Although, Vladimír Vašek himself would have perhaps wanted to remain completely aside...

Druh

B - Odborná kniha

CEP obor

—

OECD FORD obor

60401 - Arts, Art history

Projekt

—

Návaznosti

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Rok uplatnění

2017

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

ISBN

978-80-87789-49-0

Počet stran knihy

196

Název nakladatele

Slezské zemské muzeum

Místo vydání

Opava

Kód UT WoS knihy

—