České století motorismu II. Motorismus jako prostředek volného času
Identifikátory výsledku
Kód výsledku v IS VaVaI
<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00101435%3A_____%2F20%3AN0000023" target="_blank" >RIV/00101435:_____/20:N0000023 - isvavai.cz</a>
Výsledek na webu
—
DOI - Digital Object Identifier
—
Alternativní jazyky
Jazyk výsledku
čeština
Název v původním jazyce
České století motorismu II. Motorismus jako prostředek volného času
Popis výsledku v původním jazyce
Automobil se stal symbolem 20. století a je i fenoménem doby dnešní. Zasáhl do všech sfér lidského života a otevřel lidem nové obzory. Zpočátku byl chápán jako prostředek zábavy či luxusní „hračka pro vyvolené“. Vlastnit automobil se velmi brzy stalo záležitostí prestiže a ukázkou sociálního postavení, neboť si ho mohly dovolit pouze nejbohatší vrstvy obyvatelstva. Vnímání „českého“ motorismu zahrnuje celé spektrum aspektů. České století motorismu II – Motorismus jako prostředek trávení volného času je kolektivní publikací, kde se jednotliví autoři snaží postihnout téma působení a funkce fenoménu motorismu ve volném čase člověka. Už ve 2. pol. 19. stol. se začíná projevovat vliv rozvoje vědy a techniky ve způsobu trávení volného času. S rozvojem motorismu a jeho dostupnosti pro širší vrstvy obyvatelstva, ve 20.-30. letech 20. století se otevírají také nové příležitosti jak využít volný čas pestřejším způsobem. Různorodost motoristické činnosti nabízí celou škálu nevšedních zážitků a možností, což výrazně přispělo ke změně životního stylu společnosti. Základním hybatelem této proměny v souvislosti s počátky automobilismu nebyli vždy jednotlivci, ale především první motoristické kluby. "Zlatou éru" automobilismu a spolkové činnosti přestavuje meziválečné období. Kluby byly mnohdy zásadním činitelem v rozvoji dopravy a základní infrastruktury, stejně jako pořadateli závodů a soutěží. Pro své členy často organizovaly volnočasové aktivity, např. výjezdy, výlety, vzdělávací kurzy a osvětové přednášky pro veřejnost. Samostatnou kapitolou a do jisté míry ovlivňující rozvoj motorismu bylo individuální cestování, jehož reflexí se staly články v motoristickém tisku. Blízkost tématu je také spjata s rozmachem automobilek a výrobních závodů, stejně tak konstruktérů a designérů. „Zlatou éru“ motorismu utlumil až nástup druhé světové války, kdy byly přerušeny vybudované vazby, struktury i činnost motoristických organizací. Po únorovém převratu, v roce 1948, navíc došlo k zániku svébytnosti firem, způsobeném plošným znárodňováním. Byly utlumeny spolkové aktivity, které byly posléze rovněž centralizovány a mohly být provozovány pouze pod hlavičkou státní organizace SVAZARM. Aktivity motoristických nadšenců tak sice pokračovaly, ale už ve zcela jiném duchu.
Název v anglickém jazyce
Czech Century of Motoring II. Motoring as a means of leisure
Popis výsledku anglicky
The automobile has become a symbol of the 20th century and is also a phenomenon of today. It has encroached on all spheres of human life and opened new horizons for humans. At first, it was seen as a means of entertainment or as a luxury "toy for the few". Very soon, owning a car became a matter of prestige and a demonstration of social status, as only the wealthiest people could afford it. The perception of "Czech" motoring encompasses a whole spectrum of aspects. The Czech Century of Motoring II – Motoring as a Means of Leisure is a collective work where individual authors try to capture the topic of the effect and function of motoring phenomenon in one's spare time. As early as in the second half of the 19th century, the influence of the development of science and technology on the way we spend our leisure time begins to show. Along with the development of motoring and its accessibility to broader layers of the population in the in the 1920s and ’30s, new opportunities arise of how to spend one’s leisure time in a more varied way. The diversity of motoring activities offers a variety of unique experiences and possibilities, which has significantly contributed to the change the society’s lifestyle. The fundamental driving force for this transformation, in connection with the beginnings of motoring, was represented by the arising motor clubs rather than individuals. The “golden age” of motoring and related club activities is represented by the interwar period. Car clubs often represented a vital factor in the development of transport and basic infrastructure, as well as organisers of races and competitions. They often organised leisure activities for their members, such as trips, excursions, training courses and educational lectures for the public. A separate sphere to some extent also influencing the development of motoring was individual travel, reflected in the articles in motoring journals and magazines. The proximity of the topic is also connected with the upswing of car manufacturers and production plants, as well as engineers and car designers. The “golden age" of motoring was only dampened by the onset of the Second World War, when the established ties, structures and activities of motoring associations were interrupted. Moreover, after the onset of communism in 1948, the distinctive spirit of individual companies disappeared, caused by widespread nationalization. Activities of car clubs were suppressed and later also centralized. They could only operate under the auspices of the state organization called SVAZARM. The activities of motoring enthusiasts thus continued, but in a completely different atmosphere.
Klasifikace
Druh
B - Odborná kniha
CEP obor
—
OECD FORD obor
60101 - History (history of science and technology to be 6.3, history of specific sciences to be under the respective headings)
Návaznosti výsledku
Projekt
<a href="/cs/project/DG18P02OVV051" target="_blank" >DG18P02OVV051: České století motorismu</a><br>
Návaznosti
P - Projekt vyzkumu a vyvoje financovany z verejnych zdroju (s odkazem do CEP)
Ostatní
Rok uplatnění
2020
Kód důvěrnosti údajů
S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů
Údaje specifické pro druh výsledku
ISBN
978-80-87896-85-3
Počet stran knihy
327
Název nakladatele
Technické muzeum v Brně
Místo vydání
Brno
Kód UT WoS knihy
—