Metody klasické a molekulární cytogenetiky vhodné pro bio dozimetrii osob s profesionální expozicí karcinogenům

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00209805%3A_____%2F19%3A00078302" target="_blank" >RIV/00209805:_____/19:00078302 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

<a href="https://www.prolekare.cz/en/journals/clinical-oncology/2019-4-1/methods-of-classical-and-molecular-cytogenetics-suitable-for-biodosimetry-of-persons-with-professional-exposure-to-carcinogens-113350?hl=cs" target="_blank" >https://www.prolekare.cz/en/journals/clinical-oncology/2019-4-1/methods-of-classical-and-molecular-cytogenetics-suitable-for-biodosimetry-of-persons-with-professional-exposure-to-carcinogens-113350?hl=cs</a>

DOI - Digital Object Identifier

<a href="http://dx.doi.org/10.14735/amko2019270" target="_blank" >10.14735/amko2019270</a>

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Metody klasické a molekulární cytogenetiky vhodné pro bio dozimetrii osob s profesionální expozicí karcinogenům

Popis výsledku v původním jazyce

Práce se zabývá metodami klasické a molekulární cytogenetiky vhodnými k vyšetřování cytogenetických změn u zdravotníků i jiných profesních skupin exponovaných karcinogenům. Ve zdravotnictví je bio monitor ing těchto osob spolu se sledováním a hodnocením expozice chemickým látkám, cytostatikům nebo záření s karcinogenním potenciálem základem pro nastavení funkčních nápravných opatření a současně prevencí vzniku zhoubných nádorů jako nemoci z povolání. Cíl: V přehledu jsou prezentovány principy, výhody i limity klasických cytogenetických i moderních molekulárně cytogenetických metod. Z první skupiny se jedná zejména o konvenční cytogenetickou analýzu chromozomálních aberací periferních lymfocytů osob exponovaných chemickým karcinogenům nebo vyšetřování sesterských chromatid a mikrojader po expozici ionizujícímu záření. Z novějších metod jsou uvedeny původní radioaktivní, později fl uorescenční in situ hybridizace, její barevné varianty, komparativní genová hybridizace, spektrální karyotypizace, z nejnovějších mikročipové metody. Závěr: Molekulárně cytogenetické metody umožňují zpřesnění metod používaných v bio monitoringu chemických látek i záření. Jejich přínosem je vyšší rychlost, automatizace ně kte rých procesů, vysoká citlivost, zaměření na stabilní genetické změny schopné vyvolat proces karcinogeneze a také možnost stanovení odchylek i v nedělících se buňkách. Jejich nevýhodou jsou zatím chybějící analýzy většího počtu dat z preventivních vyšetření, dosud nestanovené normy či limitní hodnoty pro exponované jednotlivce i pracovní kolektivy, stejně jako vyšší cena vyšetření.

Název v anglickém jazyce

Methods of classical and molecular cytogenetics suitable for biodosimetry of persons with professional exposure to carcinogens

Popis výsledku anglicky

People in the health professions and other occupations are frequently exposed to carcinogens, includ ing chemicals, cytostatic agents, and ioniz ing radiation with carcinogenic potential. These individuals require monitor ing of their exposure, as well as bio monitor ing for cytogenetic alterations. Classical and molecular cytogenetic methods can establish functional remedial measures, while prevent ing the emergence of malignant tumors as an occupational dis ease. Purpose: This article presents the main principles, advantages, and limitations of classical cytogenetic and modern molecular cytogenetic methods. These include conventional cytogenetic analysis of chromosomal aberrations in peripheral lymphocytes of individuals exposed to chemical carcinogens and examination of sister chromatids and micronuclei after exposure to ioniz ing radiation. More recent methods include radioactive and fl uorescence in situ hybridization, colour variants of the latter, comparative gene hybridization, spectral karyotyping, and the latest microchip methods. Conclusion: Molecular cytogenetic methods make possible the refi nement of methods used in the bio monitor ing of chemicals and radiation. Their benefi ts include higher speed, automation of some processes, high sensitivity, focus on stable genetic changes capable of trigger ing the carcinogenesis process, and the possibility of determin ing deviations in non-divid ing cells. Their disadvantages to date include lack of analysis of large numbers of individuals undergo ing preventive examinations, undetermined norms or limit values for exposed individuals and work teams, and higher costs of examination.

Druh

J_SC - Článek v periodiku v databázi SCOPUS

CEP obor

—

OECD FORD obor

30204 - Oncology

Projekt

<a href="/cs/project/NV15-33968A" target="_blank" >NV15-33968A: Využití moderních metod molekulární genetiky k vyšetřování genotoxických změn u rizikových populací</a><br>

Návaznosti

P - Projekt vyzkumu a vyvoje financovany z verejnych zdroju (s odkazem do CEP)<br>I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Rok uplatnění

2019

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Název periodika

Klinická onkologie

ISSN

0862-495X

e-ISSN

—

Svazek periodika

32

Číslo periodika v rámci svazku

4

Stát vydavatele periodika

CZ - Česká republika

Počet stran výsledku

7

Strana od-do

270-276

Kód UT WoS článku

—

EID výsledku v databázi Scopus

2-s2.0-85071418813