Zkušenosti pacientů s využíváním informačně komunikačních technologií v primární péči v době pandemie COVID-19

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00216208%3A11110%2F22%3A10445277" target="_blank" >RIV/00216208:11110/22:10445277 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

<a href="https://verso.is.cuni.cz/pub/verso.fpl?fname=obd_publikace_handle&handle=XdHKxS9xp8" target="_blank" >https://verso.is.cuni.cz/pub/verso.fpl?fname=obd_publikace_handle&handle=XdHKxS9xp8</a>

DOI - Digital Object Identifier

—

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Zkušenosti pacientů s využíváním informačně komunikačních technologií v primární péči v době pandemie COVID-19

Popis výsledku v původním jazyce

Pandemie COVID-19 si vyžádala dočasné omezení přímého poskytování zdravotních služeb. Praktičtí lékaři v České republice, podobně jako v jiných zemích, byli nuceni přejít na distanční způsob komunikace s pacienty, který byl v jejich praxích do té doby využíván velmi omezeně. Česká republika patří i přes přijetí zákona o elektronizaci zdravotnictví stále mezi země s nižší mírou digitalizace zdravotnických procesů. Realizovaný výzkum měl za cíl zjistit zkušenosti pacientů s poskytováním zdravotní péče praktickými lékaři a praktickými lékaři pro děti a dorost (PL a PLDD) v komparaci s ambulantními specialisty distanční formou s využíváním informačně-komunikačních technologií (ICT) v době COVID-19 a identifikovat motivační postoje, bariéry a přínosy distanční medicíny v primární péči perspektivou pacientů. Studie využívá smíšený výzkumný design, kombinaci kvalitativního a kvantitativního výzkumného přístupu sekvenčně QUAL-QUAN. V první fázi bylo zrealizováno 25 rozhovorů s pacienty, kteří v období od března 2020 do března 2021 čerpali zdravotní primární péči poskytovanou praktickými lékaři (PL nebo PLDD) distanční formou za využití ICT. Navazující dotazníkové šetření mezi pacienty, kteří jsou členy pacientských organizací, proběhlo v období duben až červen 2021 a zapojilo se 620 respondentů z 65 pacientských organizací, přičemž 347 respondentů mělo osobní zkušenost s využitím ICT při komunikaci s lékařem. Ukázalo se, že distanční péče probíhala zejména prostřednictvím telefonické a emailové komunikace, aniž by byl využit potenciál ICT v plném rozsahu. Absence systémového nastavení této formy zdravotní péče stejně jako využívání ICT a implementování telemedicíny do primární péče až v době pandemie, bez předchozí adaptace na nový způsob komunikace, generuje řadu nových problémů ve vztahu pacient-lékař. V některých případech vede neregulované používání telemedicíny k rozdílné kvalitě poskytované zdravotní péče. Ukázalo se také, že v některých případech přetrvávající paternalismus negativně ovlivňuje distanční komunikaci mezi zdravotnickými pracovníky a pacienty. Absence právní regulace a základních standardů pro oblast distanční péče je tak významnou bariérou většího rozvoje telemedicíny v praxích praktických lékařů, ale i jako trvalé součásti zdravotní péče obecně.

Název v anglickém jazyce

Patient experience with the use of information and communication technologies in primary care during the COVID-19 pandemic

Popis výsledku anglicky

The COVID-19 pandemic has required a temporary restriction on the direct provision of health services. General practitioners in the Czech Republic, as in other countries, had to switch to a distance method of communication with patients, which had been used in their practices to a very limited extent. Despite the adoption of the Act on Electronic Health Care, the Czech Republic is still one of the countries with a low rate of digitization of health care processes. The research aimed to determine the experience of patients with the provision of healthcare by general practitioners (general practitioners for adults and general practitioners for children and adolescents) in comparison to outpatient specialists with the use of information and communication technologies (ICT) in the COVID-19 era and to identify motivational attitudes, barriers and benefits of distance medicine in primary care from the perspective of patients. The study uses a mixed research design, a combination of qualitative and quantitative research approach sequentially QUAL-QUAN. In the first phase, 25 interviews were conducted with patients who, in the period from March 2020 to March 2021, received primary care provided by general practitioners remotely using ICT. A follow-up questionnaire survey of patients who are members of patient organizations took place in the period April-June 2021 and involved 620 respondents from 65 patient organizations, while 347 respondents had personal experience with the use of ICT in communication with their doctor. It turned out that distance care took place mainly through telephone and e-mail communication, without using the full potential of ICT. The absence of a systemic setting of this form of health care, as well as the use of ICT and the implementation of telemedicine in primary care only in times of pandemic, without prior adaptation to a new way of communication, generates a number of new problems in the patient-physician relationship. In some cases, the unregulated use of telemedicine leads to a different quality of healthcare provided. It has also been shown that in some cases persistent paternalism negatively affects distance communication between healthcare professionals and patients. The absence of legal regulation and basic standards for the field of distance care is thus a significant barrier to the greater development of telemedicine in the practices of general practitioners, but also as a permanent part of health care in general.

Druh

J_SC - Článek v periodiku v databázi SCOPUS

CEP obor

—

OECD FORD obor

30304 - Public and environmental health

Projekt

<a href="/cs/project/TL04000105" target="_blank" >TL04000105: Digitální gramotnost v primární zdravotní péči: COVID-19 jako výzva pro rozvoj informačně-komunikačních technologií</a><br>

Návaznosti

P - Projekt vyzkumu a vyvoje financovany z verejnych zdroju (s odkazem do CEP)

Rok uplatnění

2022

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Název periodika

Praktický lékař

ISSN

0032-6739

e-ISSN

1805-4544

Svazek periodika

102

Číslo periodika v rámci svazku

2

Stát vydavatele periodika

CZ - Česká republika

Počet stran výsledku

14

Strana od-do

55-68

Kód UT WoS článku

—

EID výsledku v databázi Scopus

2-s2.0-85133314598